Vladimír Hořejší: Je‑li třeba zvýšit daně, tak se má zvýšit zdanění zisků obecně, ne sektorově

Přestože plánovaná daň z neočekávaných zisků nebude mít podle šéfa banky Creditas Vladimíra Hořejšího dopad na stabilitu bankovního systému, bude její zavedení špatným krokem. „Mluvit o nadměrných ziscích v cyklickém odvětví, jakým je bankovnictví, je přece jen velkým zjednodušením. Po dobrých letech přicházejí i léta slabší a na to bychom neměli rozhodně zapomínat,“ říká bankéř.

„Pokud je to potřeba, tak by se neměl speciálně zdaňovat konkrétní sektor, ale mělo by se zvýšit zdanění zisků obecně,“ dodává.

Zdá se, že daň na mimořádné zisky nutí velké banky zvyšovat úročení na spořicích účtech, aby si snížily zisky. Co to znamená pro váš byznys? Právě vyšší zhodnocení na účtech bylo vaší hlavní konkurenční výhodou.

A stále je. Náš byznysmodel u vkladů zůstává pořád stejný. Držíme úrokové sazby na spořicích produktech vysoko a nepodmiňujeme je podmínkami jako řada velkých bank. V tomto kontextu se zapomíná i na to, jakou dáváme průměrnou úrokovou míru na vkladech napříč produkty, na spořicím účtu, běžném účtu a třeba u termínovaných vkladů. Tam jsme mezi nejlepšími na trhu. Velké banky zvýší úročení u jednoho či dvou produktů, ale rozhodně ne u všech účtů.

Dopad to ale na vaši banku má…

To ano, protože se stále snažíme držet si od konkurence úrokový náskok. Chceme klientům poskytovat jedno z nejvyšších úročení na spořicích produktech, v tom jsme konzistentní už od roku 2017. Když zvyšují velké banky úroky, chceme být nad nimi. Děláme to i na úkor marže a zisku.

Takže nepřemýšlíte o nějaké změně či reakci na tyto nové podmínky na trhu?

My jsme na to už zareagovali počátkem října, kdy jsme zvýšili sazby jak v Bance Creditas, tak v Max bance, kterou jsme nedávno koupili. Max banka dnes nabízí nejvyšší úročení na trhu a u spořicího účtu dává 6,01 procenta ročně.

Kolik vám to přilákalo klientů?

Za první den to bylo 1000 nových klientů. Za říjen vzrostl počet klientů Max banky o polovinu. Max banka má aktuál­ně přes 24 tisíc klientů, Banka Creditas celkem 170 tisíc klientů. Během posledních tří let jsme měli v Bance Creditas v plánu roční růst o 40 tisíc klientů, přičemž letos jsme tento cíl vysoce překročili. Jde přitom o klienty, kteří nejen spoří, ale sledujeme i nárůst aktivních klientů, kteří také pravidelně využívají běžný účet. Svědčí o tom nárůst počtu vydaných platebních karet v řádu desítek procent. Chceme dál růst a právě Max banka nám v tom má významně pomoci.

Vždy si budeme u úročení držet náskok

Myslíte si, že zvýšení sazeb ze strany větších bank je jen dočasné a jde jen o reakci na daň, nebo bude v Česku konečně standardem, že se úročení na vkladech bude více odvíjet od sazeb ČNB?

Myslím, že jde o dlouhodobější trend, který se netýká jen Česka, ale celého světa, kdy v době vysoké inflace klienti hledají cesty, jak své úspory ochránit. V podstatě se ale jedná o návrat k normálu po nenormálním období nulových sazeb.

Růst úročení na spořicích účtech bank je v podstatě návrat k normálu po nenormálním období nulových sazeb.

Čím tedy chcete přesvědčit klienty, aby šli k vám, když už i velké a zavedené banky začínají nabízet plus minus podobné úročení?

My jsme v tom konzistentní. Naši klienti nemusí cestovat za vyššími sazbami. V čele žebříčků nejlépe úročených spořicích produktů se pohybujeme už šest let. Když jsme s bankou v roce 2017 začínali, nabídli jsme lidem 1,1 procenta na úrocích v době, kdy byla repo sazba ČNB 0,05 procentního bodu, tedy v podstatě technická nula. Tehdy velké banky nabízely úrok někde kolem té technické nuly. Takže rozdíl mezi nimi a námi byl asi jeden procentní bod. A to se dodnes nezměnilo. Dlouhodobě se s klienty o naše výnosy dělíme.

Jaký bude mít chystaná daň z mimořádných zisků dopad na stabilitu bankovního trhu?

Obecně jsem spíše příznivcem plošných opatření, a ne takto specificky určené daně. Pokud je to potřeba, tak by se neměl speciálně zdaňovat konkrétní sektor, ale mělo by se zvýšit zdanění zisků obecně. Stabilitu trhu to podle mě nijak neovlivní. Může to mít ale vliv na chování jednotlivých bank.

Banky svorně říkají, že nejde o nadměrný zisk. Jak to vidíte vy?

Ziskovost bank se odvíjí od jejich schopnosti efektivně pracovat s úsporami na jedné straně a kreditním rizikem na straně druhé v časech vysoké likvidity na finančních trzích, kterou centrální banky spolu s vládami vytvořily. Stačí se podívat, co dělal od pádu Lehman Brothers americký Fed nebo ECB. Ta obrovská emise nových peněz se nepochybně dotýkala i nás. Tuzemské banky byly z pohledu řízení likvidity i úvěrových rizik i v těchto podmínkách úspěšné, a proto jsou z hlediska zdanění zřejmě i zajímavějším cílem. Mluvit ale o nadměrných ziscích v cyklickém odvětví, jakým je bankovnictví, je přece jen velkým zjednodušením. Po dobrých letech přicházejí i léta slabší a na to bychom neměli rozhodně zapomínat.

A mimochodem: v předchozích letech se v některých zemích zaváděly dodatečné bankovní daně, aby kompenzovaly náklady na řešení finanční krize. Nyní se k tomu u nás přistupuje proto, aby se financovaly důsledky krátkozraké energetické politiky některých zemí EU, které dopadají na české domácnosti a firmy.

Malé banky za pár let nejspíše zmizí či je někdo koupí. Důvodem bude mimo jiné i regulace, včetně kapitálových požadavků.

Jaký dopad na vás měl pád tuzemské Sberbank, ke kterému došlo po začátku ruské invaze na Ukrajinu? Nepoškodilo to právě menší banky? Lidé i municipality teď budou možná víc přemýšlet, jestli přejít od velké banky k menší jen proto, že jejich vklady budou úročeny o trochu víc.

Nemyslím si, že by to poškodilo menší banky. Ve skutečnosti byl ten dopad z pohledu likvidity pro nás pozitivní, protože část těch peněz si lidé převedli k nám. O velikosti banky to určitě nebylo. Navíc situace ve Sberbank byla přímou reakcí na válečný konflikt na Ukrajině. Bankovnictví se v jednom nemění – je v prvé řadě o důvěře v danou instituci a její značku.

Foto: Lukáš Bíba

Čím myslíte, že je dáno, že to samé se nestalo u další banky s ruským kapitálem v zádech – Expobank, kterou jste právě koupili a přeměnili na Max banku?

Management Expobank udělal skvělou práci, aby své problémy vyřešil, a zároveň se s tím dokázal lépe mediálně vypořádat.

V plánu máte Max banku plně integrovat pod svá křídla až za tři roky. Proč to bude trvat tak dlouho? K čemu mít vedle sebe dvě značky?

Dává nám to takto logiku. Chceme maximálně využít pokročilých technologií a udělat z Max banky moderní online banku pro retailové klienty, kteří v ní najdou výhodné běžné účty, spořicí produkty i jednoduché online hypotéky a spotřebitelské úvěry, které dosud byly v nabídce jen ve formě refinancování. Korporátním klientům nabídneme plný servis v rámci Banky Creditas.

Nemyslíte, že v Česku máme moc bank? Na zdejším trhu jich působí kolem 50 a nabídkou se příliš neliší.

Máte pravdu, že dochází k určité produktové unifikaci, kdy například hypotéky se příliš neliší. Tím více ale zároveň záleží na tom, jak komplexní službu jako banka klientovi poskytnete a jak se k němu chováte. Jsem přesvědčen, že možnosti, jak na tomto trhu podnikat, jsou. Jen musíte být inovativní, neustále ve střehu a reagovat na různé změny. Na druhou stranu více bank znamená vyšší konkurenční prostředí a klienti si mohou více vybírat.

Banky jsou oprávněně subjekty veřejného zájmu

Jak bude český bankovní trh vypadat za pět let?

Bude koncentrovanější, protože některé malé subjekty nejspíše zaniknou či je koupí velcí hráči. Důvodem budou mimo jiné i regulace v podobě různých kapitálových požadavků, protože to je pro banky extrémně drahá věc. Do toho je tu již zmíněná unifikace, která bankám dává výrazně menší prostor se odlišit, takže musí jít cestou zvyšování úroků na vkladech a kvalitního a komfortního servisu. U středních bank, jako jsme třeba my, se tolik nebojím. Naší výhodou je, že jsme pořád pružná banka. Jsme tak schopni například rychleji než ty větší bankovní domy najít zajímavý segment, respektive díru na trhu.

Našla si už takovou díru na trhu Creditas?

Ano, specializujeme se například na segment úvěrování českých středních firem, kterým nabízíme rychlost, pružnost a velmi osobní přístup.

Podstatnou část bankovního trhu v Česku si mezi sebe rozdělilo pět až šest největších bank. Mají menší banky, jako je třeba Creditas, šanci tento stav vůbec změnit? Nebo je spíš čeká budoucnost ve stylu Equa bank, kterou pohltila Raiffeisenbank?

Náš cíl je pořád růst, jak organicky, tak akvizičně, o čemž svědčí například koupě Max banky či akvizice úvěrové společnosti Ekorent, kterou jsme získali loni. Jsem naprosto přesvědčený, že akviziční příležitosti pro nás na trhu ještě budou. Ať už jde o bankovní subjekty nebo společnosti nabízející přidružené služby. Může jít třeba o nějakou leasingovou či crowdfundingovou společnost. Možností je na trhu spousta. Obzvlášť na poli fintechů vidím velký prostor. Výhodou je, že se tento trh pořád formuje a my díky naší rychlosti do něj můžeme snáze vstoupit. Prostor je samozřejmě i v oblasti investic, kde se přístup české veřejnosti a českého spotřebitele v posledních letech velmi změnil. Variant je na trhu skutečně dost.

Před pár lety jeden z doyenů českého bankovnictví Jiří Kunert z UniCredit Bank řekl, že veškerá regulace může skončit u znárodnění bank. Co si o tom myslíte vy? Kam všechny ty snahy o regulaci trhu mohou nakonec vést?

Banky jsou pochopitelně subjektem veřejného zájmu, protože vklady do 100 tisíc eur jsou pojištěny. Proto je pochopitelně regulace stále vyšší. Nutno říct, že rostoucí regulace není jen problém bankovnictví, ale obecný stav, který se dnes dotýká většiny sektorů. A k tomu, co říkal Jiří Kunert. Ano, myslím, že může krátkodobě nastat to, že dojde k nějakému zestátnění bank, ale nikdy to nebude dlouhodobý stav. V podnikání rozhoduje, jestli máte z něčeho zisk. Pro stát ale mohou být důležitější jiné netržní aspekty a také neochota chovat se tržně. Proto stát nikdy nemůže být tak dobrý vlastník jako soukromý subjekt.

Česká ekonomika podle ekonomů míří do recese. Jak jsou na to tuzemské banky připraveny?

Český bankovní sektor je v evropském měřítku dlouhodobě nadprůměrně kapitálově silný a efektivní, aby se dokázal vyrovnat s cyklickým vývojem ekonomiky. Tuzemské banky byly v minulosti skutečně velmi opatrné, a proto si myslím, že krize je díky kapitálové vybavenosti a nízkému riziku příliš nezasáhne.

O bankách se říká, že vám dají deštník, když svítí sluníčko, a seberou vám ho, když začne pršet. Myslíte, že to tak bude i v té nadcházející krizi?

Můžu mluvit jen za nás a v tomhle jsme jiní. Vždycky se s klientem bavíme a hledáme společně cestu. Samozřejmě takovou, která musí být v souladu s regulací. Klienta ale neopouštíme, nesebereme mu deštník, když začne pršet, naopak mu ho podáme.

Ozývají se již klienti, kteří se kvůli ekonomickému zpomalení dostávají do problémů?

Zatím se nám žádný takový neozval.

Před pár lety se mluvilo o radikální změně bankovního trhu v důsledku nástupu fintechových společností. Dějí se tyto změny?

Změny samozřejmě nastaly, jen tím, že v nich žijeme, je tolik nevidíme. I když se přiznám, že jsem také původně očekával, že se v bankovnictví fintech prosadí více.

Všichni dnes kladou důraz na digitální platformy, používají mobilní bankovnictví a málokdo něco chodí řešit fyzicky na pobočky. Nebo si vezměte, jak se proměnily investiční platformy, kdy nakupujete akcie na pár kliků. Zároveň tu máme technologické firmy, jako je Google či Apple, které přišly a převzaly naši platební schopnost, kdy platíme přiložením telefonu nebo chytrých hodinek. A to jsou obří změny, jen si je méně uvědomujeme, protože je to postupné. Uvědomte si třeba, jak se neuvěřitelně zlevnily platby. Dříve stál platební příkaz podaný na pobočce až sto korun. Firmy vynakládaly tisíc korun měsíčně za vedení bankovního účtu. To vše je dnes zadarmo, což má mimochodem obrovský vliv na bankovní byznys. Dřív platilo, že příjmy bank tvořily ze třetiny poplatky. Dnes je většina těchto příjmů pryč.

Krátkodobě může nastat, že dojde k nějakému zestátnění bank, ale nikdy to nebude dlouhodobý stav.

Jak se jako banka díváte na zavádění principů ESG?

Ekologie a odpovědné chování jsou strašně důležité, ale tu problematiku přece nevyřeší jen to, že dostanete štítek dokládající, že se chováte jako firma v tomto ohledu správně. Nebo obráceně, když ten štítek nemáte, přestane být firma automaticky zajímavá pro investory. Toto „štítkování“ má dalekosáhlé důsledky při rozhodování o investicích a v konečném důsledku se například spolupodílí i na současné energetické krizi, a proto by bylo žádoucí se nad celým přístupem pod zorným úhlem aktuální zkušenosti ještě zamyslet.

Co by se tedy mělo stát?

Musí být vytvořeny takové podmínky, aby subjektům na trhu dávalo ekonomický smysl chovat se odpovědně a ekologicky. Víte, co nejvíc pomohlo ESG? Energetická krize. Protože provádět všechna ta úsporná opatření najednou dává obrovský ekonomický smysl. I Warren Buffett se nechal slyšet, že do ESG investuje od okamžiku, kdy mu to přijde ekonomicky smysluplné. Je prostě potřeba dát ESG ekonomickou racionalitu.