Už 16 let si lidé v Kněžicích na Nymbursku vyrábějí v bioplynové stanici vlastní teplo – a celou dobu platí za gigajoule tepla jen něco málo přes tři stovky. To je výrazně méně, než stojí teplo z jiných tepláren v zemi. Na rozvody jsou v Kněžicích připojeny téměř všechny domácnosti. Bioplynka zpracovává organický odpad ze zemědělských farem v okolí, zejména kejdu hospodářských zvířat, zbytkovou siláž a traviny a obsah septiků z obce a okolí.

Obec patří k nejznámějším a nejstarším (téměř) energeticky soběstačným obcím v Česku. S rostoucími cenami energií i přetrvávající nejistotou ohledně dodávek plynu však o nějakém podobném modelu uvažuje stále větší počet starostů.

Hledají alternativy, jak si zajistit energii z vlastních zdrojů. A částečně si ulevit od vysokých plateb velkým dodavatelům. Mnohde by hlavně rádi snížili výdaje obecního či městského rozpočtu, jinde hledají benefity přímo pro obyvatele obce.

Je to obrat. Jak upozorňuje členka rady Energetického regulačního úřadu Martina Krčová, většina místních samospráv byla zatím aktivní pouze v oblasti nákupu energie. „Už méně jich řešilo energetické úspory, jen zřídka jsme se setkali s implementací energetického managementu. Výrobu energie, natož pak vyrovnanou bilanci výroby a spotřeby na vlastním území řešilo naprosté minimum obcí,“ upozorňuje Krčová.

Zvýšený zájem potvrzuje i předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Komunitní energetika představuje pro obce správnou cestu, neměly by však budovat obnovitelné zdroje živelně. „Mělo by se dobře dbát na mix obnovitelných zdrojů, aby se například nestalo, že v jednom regionu vyroste několik bioplynových stanic, které budou primárně zásobovány ze zemědělských zdrojů. Diverzifikace plodin pěstovaných v jednom regionu je důležitá, nemůže být všechno postaveno jen na kukuřici,“ upozornil Lukl.

Obce hledají alternativy, jak si zajistit energii z vlastních zdrojů. A částečně si ulevit od vysokých plateb velkým dodavatelům.

Státní brzda rozvoje

Obce přitom čekají na novelu ener­­­ge­tického zákona, která nyní leží na mi­nisterstvu průmyslu (viz Ekonom č. 44/2022). Rozjezd komunitní ener­getiky jim to usnadní. V Kněžicích nyní sice mohou dodávat díky vlastním teplovodům teplo do jednotlivých domácností, s elektřinou to ale není tak snadné. Jde do distribuční sítě a teprve z ní do domácností.

„Neustálé průtahy brzdí celkový rozvoj měst a obcí. Pokud se nebude legislativa posouvat dopředu, obce a města nebudou mít chuť své projekty realizovat. Musí mít jistotu, že mohou budovat lokální obnovitelné zdroje a že do energetických společenství mohou zapojovat i občany. Klíčové je sdílení elektrické energie a její využití v místě výroby. Pokud ji nebudeme moci sdílet, je efekt výrazně nižší,“ říká starosta Kněžic Milan Kazda.

Novela lépe ošetří například situace, kdy si obec instaluje fotovoltaickou elektrárnu na základní školu. V létě, kdy je budova prázdná a spotřeba elektřiny v místě minimální, by mohla „školní“ fotovoltaika „zásobovat“ jiné budovy v majetku obce.

Dnes to nemá jednoduché řešení, přetoky energie končí v distribuční síti a obec z toho zvlášť neprofituje. A mnoho projektů proto stojí na místě. „Už máme nachystaný projekt, k jehož fungování potřebujeme kvalitně ošetřené možnosti sdílení elektřiny,“ říká Jiří Novotný, starosta Trojanovic v okrese Nový Jičín.

Pilotní projekt energetické komunity funguje v Litultovicích na Opavsku. Fotovoltaiku umístili na střechu mateřské školy, která z ní pokryje přes polovinu spotřeby. Vybudovali modelovou komunitu, kterou tvoří pět obecních budov a pět rodinných domků. Nyní měří, jak moc by je mohly přebytky ze školky energií „dotovat“. Ale ani tady zatím nemohou přímo uspořit díky sdílení elektřiny. Starosta městyse Jan Birgus má větší plány. Napřesrok mají další panely pokrýt budovu hasičské zbrojnice, mají být hlavním zdrojem energie pro areál obecního úřadu.

Potenciál pro střešní panely

Podle studie poradenské společnosti EGÚ Brno mají v obcích největší potenciál právě fotovoltaické elektrárny na obecních pozemcích a případně střechách.

Perspektivní je také biomasa – lze zpracovat lokální zdroje a není třeba ji převážet na velké vzdálenosti. „Bude tedy velmi záležet na konkrétní situaci. Především na velikosti obce či katastrálních a prostorových podmínkách,“ říká řídící konzultant EGÚ Brno Matěj Hrubý.

Seriál
Jak ušetřit na energiích

Ekonom vám v osmidílném seriálu poradí, jak se co nejefektivněji bránit zvyšujícím se nákladům za energie.

15. 9. Rekonstrukce, zateplení a nižší energetická náročnost
22. 9. EPC kontrakty a úspory napříč firmou
29. 9. Energetický management, chytré domy a firmy
6. 10. Fotovoltaika, tepelné čerpadlo nebo obojí
13. 10. Zemní plyn – dát mu šanci, nebo pryč od něj
20. 10. Stručný dotační manuál
27. 10. Energetické komunity a družstva
3. 11. Energeticky soběstačné obce

Komunitní energetika se podle studie bude lépe vytvářet v menších obcích. Ale například bioplynky mají potenciál u měst s více než 20 tisíci obyvateli. Do komunit se podle studie mohou zapojit například odběrná místa obecních domů a provozů, tedy typicky úřady, školy, sociální zařízení, nemocnice či technické služby. Vedle fotovoltaiky se může prosadit například instalace obecních nabíjecích míst pro elektromobily.

Podle Unie komunitní energetiky se v současné době nejvíce vyplatí instalovat fotovoltaickou elektrárnu na budovy s vysokou spotřebou elektřiny, aby docházelo k maxi­mální míře přímé spotřeby v objektu. Zastupitelstva by si měla nejprve stanovit energetickou bilanci, postavit proti sobě spotřebu energie a potenciál výroby.

Obce mohou na financování svých projektů čerpat dotace například z Modernizačního fondu, který pokryje až 75 procent nákladů na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky veřejných budov, a to včetně ukládání energie. Ve výzvě pro malé obce je celkem 1,5 miliardy korun, pro větší obce je určeno 2,5 miliardy. Příjem žádostí do obou výzev je otevřen do poloviny března 2023. Návratnost se podle Unie komunitní energetiky pohybuje při současných cenách energie kolem pěti let.

Související