Strojové učení a umělá inteligence budou ve zdravotnictví stejně zásadní věc jako elektřina v době průmyslové revoluce. Historie však již několikrát ukázala, že každá revoluční technologie má těžké začátky. Nelze ji pouze naroubovat na stávající provoz, je nutné přehodnotit celý proces práce, jinak budeme zklamaní výsledkem a produktivita se nezvýší.

Hovořím o paradoxu produktivity, který ve spojitosti s umělou inteligencí právě zažíváme. Nějakou dobu potrvá, než nám umělá inteligence pomůže být ekonomicky produktivní, protože nejdřív musíme přetvořit zaběhnuté pracovní postupy i naše uvažování. Samotná technologie přinese pokrok až tehdy, pokud se změní náš způsob práce s ní.

Je potřeba začít otázkou, co přesně umělá inteligence je. Dám vám jednoduchou odpověď: jde o software, který má plnit stanovené cíle, aniž bychom mu přesně definovali jak. Naučí se to z dat. Velký potenciál této technologie vidím hlavně v prevenci a diagnostice. Představte si někoho s poruchou spánku. Tento člověk bude lékaři tvrdit, že špatně spí. Co přesně to ale znamená? S takovou diagnostikou by mohly pomoci chytré hodinky. Data, která z nich získáváme, jsou obrovská, v současné době bohužel však minimálně využitá.

Umělá inteligence je připravena pomáhat lékařům. Pokrok ale přinese, až se změní náš způsob práce s ní. Je potřeba ji testovat.

Technologie je připravena. Její budoucnost závisí na odvaze lékařů začít ji testovat. Musíme si uvědomit, že umělá inteligence a strojové učení pracují s pravděpodobností, a tak k nim musíme přistupovat. Důležité je hledat cesty, zkoušet a testovat limity. Zapomenout nesmíme ani na legislativu, která určí, jak s daty budeme pracovat, a nastaví vztahy mezi lékařem a technologií. V praxi to pak s umělou inteligencí bude podobné jako před lety s nástupem internetu. Zpočátku ho využíval málokdo, nyní si život bez něj nedokážeme představit.

Související