Covid prodloužil pobyt v „mamahotelech“. Mladí se více drží u rodičů

Vychovat co nejsamostatnější dítě je přáním většiny rodičů. A odchod potomka z rodného hnízda je jedním ze symbolů, že se tak stalo. V posledních patnácti letech se věk, kdy mladí opouští domácnost svých rodičů, v evropských zemích snižoval. Minulé dva roky se ale tento trend obrátil. Mladí odcházejí z bezpečí domova opět později.

Změna zatím není dramatická, ovšem odehrává se podle dat Eurostatu ve většině zemí Evropy. Například Slovinci opouštěli své rodiče před třemi roky v průměru ve 27,7 roku, loni už to bylo ve věku 29,6 roku. Změna kurzu nastala i v Česku, kde mladí nyní odcházejí do vlastní domácnosti ve 25,9 roku.

Podle ekonoma Petra Sunegy ze Sociologického ústavu Akademie věd je tento trend zatím krátkodobý a ještě nejsou k dispozici studie, které by jej analyzovaly. Vysvětlením ale může být nejistota spojená s obdobím pandemie covidu a zhoršením ekonomické situace.

„Lidé nevědí, co očekávat od budoucího vývoje. Pro mladé je bezpečnější zůstat déle u rodičů, protože nechtějí udělat tak významný krok a odejít, když nemají jistotu ohledně svých příjmů a uplatnění na pracovním trhu,“ odhaduje Sunega. „Stejně tak rodiče, když nevědí, jak se bude ekonomická situace vyvíjet, pozdržují mezigenerační transfer,“ dodává. Mezigenerační transfer, tedy předání majetku rodičů dětem, ať už ve formě peněz nebo třeba nemovitosti, přitom hraje významnou roli při pořízení bydlení mladými Čechy. Podle loňského výzkumu Sociologického ústavu se úplně bez finanční pomoci musela obejít jen asi čtvrtina vlastníků nemovitostí z řad mileniálů. Celý byt nebo dům dostalo od rodičů nebo příbuzných téměř 40 procent tázaných osob.

Kdy mladí opouští rodiče

Zvětšit přes celé okno

Evropské země podle věku odchodu dětí od rodičů

Zvětšit přes celé okno

„Zvýšení průměrného věku odchodu z domova může být způsobeno i tím, že se část mladých lidí vrátila k rodičům,“ říká pro server Polityka.pl demografka Irena Kotowská z Varšavské ekonomické školy. Patří mezi ně zejména studenti, kteří si před pandemií pronajali byty nebo pokoje, ale během lockdownů, kdy byly zavřené univerzity, studovali na dálku od rodičů, aby ušetřili. Právě Polsko patří mezi země, kde se minulé dva roky průměrný věk odchodu mladých z domácnosti rodičů zvýšil nejvýrazněji. Celkově ale v rámci Evropy patří spíš k průměru.

Sever versus jih

Nejpozději opouští „mamahotel“ mladí ze států jižní a jihovýchodní Evropy. Na špičce jsou díky velkému nárůstu v minulém roce Portugalci s průměrným věkem 33,6 roku. Za ně se zařadili Chorvati a Srbové. Naopak nejdřív se vydávají z domácnosti svých rodičů do života obyvatelé severní a západní Evropy. Vedou Švédi s průměrným věkem 19 let, za nimi jsou Finové a Dánové.

Podle ekonoma Sunegy tyto rozdíly mezi jižní a severní Evropou způsobují kulturní, náboženské a ekonomické faktory. Státy Skandinávie a západní části kontinentu jsou ekonomicky silnější a mají vyšší podíl sociálních výdajů na HDP. Naopak chudší jižní země více vyznávají takzvanou politiku reziduálního sociálního systému, kde se o jedince má postarat v první řadě rodina. Zároveň tam je obvykle větší podíl věřících a tím i tendence širších rodin žít pohromadě. Jak říká Kotowská, v těchto zemích není neobvyklé, že mladí žijí s rodiči i po svatbě.

Ve státech, kde děti odcházejí z domácnosti svých rodičů dřív, je také vyšší podíl mladých, kteří chodí do práce. Třeba mezi Nizozemci ve věku 15 až 29 let pracuje podle dat Eurostatu 83 procent lidí. Na opačné straně spektra je Bulharsko, kde má v této věkové kategorii zaměstnání jen 40 procent lidí. Zároveň země patří k těm, kde mladí zůstávají s rodiči nejdéle, v průměru do více než 30 let.

Česko je podle věku osamostatnění dětí téměř na průměru celé Evropské unie, který dosahuje 26,5 roku. Podle podílu mladých, kteří chodí do práce, je ale hluboko pod průměrem. V Česku pracuje jen 47,3 procenta lidí ve věku 15 až 29 let. Mladí tu totiž dostávají od rodičů prostředky na bydlení ve větší míře, než je v Evropě běžné.

Muži versus ženy

Výrazné rozdíly ve věku, kdy se mladí osamostatňují, nejsou jen mezi státy, ale i mezi pohlavími. Muži opouští rodiče v Evropě v průměru o dva roky později než ženy, v Česku je to ještě o něco víc. Největší rozdíl mezi muži a ženami je v balkánských zemích, naopak v Irsku, Dánsku nebo Švédsku je téměř nulový.

„Rozdíl v průměrném věku odchodu mezi muži a ženami je z demografického hlediska dán i tím, že muži si jako partnerky hledají spíš mladší ženy,“ říká Sunega. Podle něj to ale může souviset také s mentální či psychickou vyspělostí žen, které dozrávají dřív, a mají tedy i tendenci se dřív odtrhnout od rodičů.

Rozdíl je výrazný zejména v dvoučlenných domácnostech, které tvoří rodič a dítě. V Česku v nich v naprosté většině žijí matky se syny, přičemž u dospělých „dětí“ nad 45 let tvoří muži v tomto modelu domácnosti 74 procent.