Leckdo si myslí, že když se koupe v soukromém bazénu v ústraní na vlastní zahradě, nikdo ho nesleduje. Jak ukazuje Francie, věci se mohou mít zcela jinak, a nemusí jít o tajné voyery. Ve velké západoevropské zemi smějí lidi na jejich pozemcích sledovat i daňoví úředníci.

Zahraniční zdroje líčí, že francouzské daňové úřady loni na podzim zahájily experimentální program vyvinutý technologickou společností Google a poradenskou firmou Capgemini. Kombinuje využití umělé inteligence se satelitními snímky národního geografického institutu. Program je schopný rozpoznat bazén či jiné stavby a srovnat je s daty v katastru nemovitostí. A v devíti regionech Francie skutečně odhalil 20 356 nepřiznaných bazénů. Státu to přineslo asi 10 milionů eur na dodatečně vyměřených daních.

V zemi se totiž daň z nemovitosti odvíjí od její hodnoty. Bazén o ploše 30 metrů čtverečních ji zvýší zhruba o 200 eur (4900 korun) ročně. „Cílem je účinněji bojovat proti nepravdivým daňovým přiznáním a plnit požadavky občanů na větší rovnost a daňovou spravedlnost,“ napsal v oficiálním prohlášení francouzský daňový úřad.

Technologie se mýlí, rozhodne člověk

Mezi politiky, ale i běžnými obyvateli jde o poměrně velké téma. Ještě v roce 2020 bylo ve Francii podle odhadů kolem tří milionů bazénů s velikostí vodní plochy přes deset metrů čtverečních, což z ní udělalo evropského lídra v počtu bazénů a po Spojených státech byla druhá na světě.

Když v pandemii covidu‑19 spousta lidí zůstávala kvůli lock­downům doma a přišla horká léta, jejich počet ještě narostl. Povinností maji­telů je nahlásit takové zvýšení komfortu bydlení do 90 dnů od dokončení stavby.

O fenoménu vlastnictví bazénu se začalo ještě víc diskutovat s příchodem extrémního sucha. Koryta řek jsou prázdná a zdanit luxus domácího koupání je v očích mnoha lidí ospravedlnitelné.

Francouzské daňové úřady známé jako Le Fisc po úspěchu projektu s bazény plánují rozšířit technologii i na zbytek země s výjimkou pěti zámořských departmentů. Vláda předpokládá, že by tento nový nástroj mohla využívat i k odhalování nenahlášených přístaveb, verand či jiných černých staveb. V roce 2023 by tím na příslušných daních vybrala 40 milionů eur.

AI umí rychleji odhalit nesrovnalosti. V USA pomáhá i s kontrolou příspěvků na sociálních sítích.

Zvolená metoda zároveň odhaluje nedostatky technologií. Není schopna na snímcích odhalit například bazény schované pod stromy nebo pokud se nacházejí ve stínu jiných staveb. V některých případech si je spletla se solárními panely. Chybovost se pohybovala kolem 30 procent. Podle Le Fisc jsou tyto nedostatky nicméně postupně odstraňovány.

Všechny nahlášené objekty prozkoumal nejprve daňový úředník, a až když vydal pokyn, úřad daň doměřil. Nejde tedy o levnou záležitost. Francie už zčásti zaplatila a ještě do roku 2023 bude Googlu a Capgemini platit dohromady 24 milionů eur.

V Česku pomáhají daňařům kamery

Hospodářské noviny před několika týdny informovaly, že česká finanční správa se může dostat ke kamerovým záznamům původně určeným pro jiné účely.

Nejvyšší správní soud v červenci potvrdil, že tento berní orgán smí žádat policii o informace, kdy a kde se pohybovalo jaké auto, tedy fakticky získat snímky ze silničních kamer archivované rok nebo půl roku. Jde zejména o případy, kdy ten, kdo si kupuje auto s daňovým odpočtem, protože ho má k podnikání, ho následně používá i k soukromým účelům. Takové jednání se může snadno stát předmětem šetření úředníků. Když zjistí, že pohyb auta neodpovídá záznamům v knize jízd, majiteli hrozí nejen to, že mu daňová správa odpočet neuzná, ale může být i stíhán pro podvod a krácení daní.

Chytřejších metod, jak zjistit, jestli někdo připravuje stát o peníze, je tedy víc. „Zákonná úprava využití zmiňovaných prostředků umělé inteligence nebrání a správce daně k tomu má potřebné kompetence. Jako důkaz při správě daní může sloužit cokoliv, co objasní skutkový stav, tedy i letecké a satelitní snímky,“ řekl Ekonomu Stefan Fous z tiskového odboru českého ministerstva financí. Jinými slovy, stačilo by chtít a také Česko by mohlo do kontrol zahrnout umělou inteligenci.

„Finanční správa využívá ke správě daní různé technologie a analytické systémy, které pomáhají detekovat daňové úniky a slouží k provádění správy daně efektivnějším způsobem. Využívání leteckých snímků při správě daní není výjimkou,“ doplňuje Hana Baráková, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Umělá inteligence a lepší strojová správa dat a takzvaný data mining (analytické „dolování“ skrytých dat s možným vyšším významem) mají tedy u daní obrovský potenciál. Snahy snížit vyměřovací daňový základ nelegální cestou není dost dobře možné odhalit přímo, ale projevují se jako nesrovnalosti v datech. Vhodné dataminingové a statistické nástroje je mohou odhalit, s pomocí umělé inteligence tím spíš.

Konec papírování, chatboti na scénu

Úřad pro daňovou správu Spojených států amerických už v roce 2018 podepsal několikaletý kontrakt s technologickou společností Palantir právě kvůli správě daní.

Zatímco úřad se potýkal s dlouhodobým poklesem stavu agentů, kteří by podezřelé chování uměli odhalit, množství práce narůstalo. Jen v daném roce činila agenda, kterou museli daňaři projít, asi 1,5 bilionu dokumentů, což byl desetinásobný nárůst oproti roku 2008. To, co dnes umělá inteligence umí, je nejen rychleji zpracovávat data, ale například i kontrolovat podezřelé bankovní transakce, telefonní záznamy či příspěvky na sociálních sítích, které mohou být také vodítkem ke zjištění, že daňový poplatník na tom není tak zle, jak deklaruje v přiznání.

Fakt, že úřady sledují člověka bez jeho vědomí, připomíná Velkého bratra z Orwellova románu 1984. Nicméně současná umělá inteligence může daňovým poplatníkům také leccos ulehčit. Podobně jako dnes například banky začínají stále častěji využívat digitální asistenty, aby klientům pomohli a poradili, stejně tak by mohli pomoci lidem s nejasnostmi kolem daňového přiznání. „Co se týká využití umělé inteligence, finanční správa do budoucna zvažuje využití takzvaného chatbota pro komunikaci s veřejností,“ uzavírá Baráková.

Související