Ruská anexe Krymu i vojenský vpád na Ukrajinu ukázaly, jak zastaralá je česká legislativa pro uvalování sankcí vůči státům, jejichž politika vážně ohrožuje pořádek ve světě, nebo dokonce bezpečnost státu. Proto zákonodárci nyní například posilují pravomoci úřadů a zakazují zadávat veřejné zakázky firmě postižené sankcemi. „Dosavadní znění zákona o provádění mezinárodních sankcí vzniklo před mnoha lety. Plně nereflektovalo události, které významně zahýbaly světem,“ říká Michaela Lagronová z ministerstva financí k novele, jež vstoupila v platnost v září.
Evropská unie přijala během posledních šesti měsíců několik sankčních balíčků, jimiž Rusko hospodářsky trestá. Změny v českém zákoně poslouží mimo jiné i k tomu, aby je země mohla efektivně vymáhat.
Rejstříková plomba
Podle ministerstva financí se také významně sníží administrativa a zefektivní rozhodování Finančního analytického úřadu (FAÚ). Ústředním orgánům státní správy, jako je Česká národní banka, policie či zpravodajské služby, ukládá zákon povinnost poskytnout FAÚ na jeho žádost k případům informace a stanoviska pod sankcí až půl milionu korun. „Novela má přispět k zefektivnění informačních toků při získávání informací či při vymezení povinnosti mlčenlivosti,“ popisuje Lagronová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později