Češi se naučili platit mobilem, jsou v tom evropskými přeborníky

Platební chování Čechů se pod vlivem pandemie covidu zásadně změnilo. Jak říká Marcel Gajdoš, generální ředitel společnosti Visa pro Česko, Slovensko a Maďarsko, zatímco pár let zpátky proběhlo elektronicky jen 15 procent plateb, nyní je to takřka 40 procent.

„Během pandemie došlo, pokud jde o elektronizaci plateb, k velkému posunu. Lidé stále častěji platí elektronicky, stále více nakupují online, místo aby chodili do kamenných obchodů, a také čím dál častěji platí mobilem namísto platební kartou. V platbách mobilem jsme mimochodem asi na druhém místě v Evropě,“ říká Marcel Gajdoš.

Pandemie přinesla velké změny v platebním chování lidí. Daleko více se platí elektronicky. Drží se tento trend i poté, co se uvolnily restrikce související s covidem?

Jakmile se změnila vládní opatření související s pandemií covidu, změnilo se i chování zákazníků. Když lidé začnou chodit do práce a nejsou na home officu, okamžitě se logicky zvedají tržby v kamenných obchodech a o něco se sníží tržby v e‑commerce. Rovněž rostou výběry z bankomatů. Nadále ale pokračuje hlavní trend, tedy elektronizace plateb. Lidé stále častěji platí elektronicky, stále více nakupují online, místo aby chodili do kamenných obchodů, a také čím dál častěji platí mobilem namísto platební kartou. V platbách mobilem jsme mimochodem na druhém místě v Evropě. Během pandemie došlo, pokud jde o elektronizaci plateb, k velkému posunu. Před covidem jsme konvertovali každý rok něco kolem tří až pěti procent plateb z hotovostních na bezhotovostní. Během pandemie stoupl počet transakcí v e‑commerce o 45 procent. Pár let zpátky elektronicky proběhlo jen 15 procent plateb domácností v Česku a byli jsme pomalu na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Aktuálně již v Česku proběhne elektronicky zhruba 39 procent plateb a v pořadí zemí Evropské unie jsme zhruba ve středu. Ve státech, které jsou v tomto ohledu nejdál, tedy například skandinávské země, Velká Británie či Francie, probíhá elektronicky kolem poloviny plateb. Chtěli bychom, aby se na tuhle úroveň dostalo i Česko.

Šedá ekonomika je v Česku v některých sektorech hospodářství akceptována a nikdo se nediví, že platby probíhají v hotovosti.

Co nás v tomto ohledu nejvíce brzdí?

Je to souhra více faktorů. Roli samozřejmě dlouho hrálo malé množství akceptačních míst v obchodech v porovnání s těmi nejvyspělejšími státy Evropy. To se ale v poslední době hodně zlepšilo například i díky programu Česko platí kartou, který jsme podpořili. V jeho rámci získají obchodníci a úřady terminál na první půlrok zdarma. V počtu platebních terminálů na tisíc obyvatel se tak už blížíme úrovni v západní Evropě. Rozvoj elektronizace plateb určitě brzdí i šedá ekonomika. Určité platby prostě stále probíhají a budou probíhat v hotovosti. Šedá ekonomika je v Česku v některých sektorech hospodářství akceptována a nikdo se nediví, že platby probíhají v hotovosti. To třeba ve Velké Británii nefunguje. K hotovostním transakcím jsou tam lidé velmi negativně naladěni, protože automaticky vnímají, že něco není v pořádku. Další brzdou byl fakt, že jen málo e‑commerce obchodníků akceptovalo platební karty. Před pandemií bylo možné tímto způsobem platit jen asi v 15 procentech online obchodů v Česku. Za poslední roky se toto procento přibližně ztrojnásobilo. Důležitá je samozřejmě i uživatelská příjemnost a snadnost při placení. Když musíte i u malých plateb za pár korun neustále zadávat číslo platební karty a další údaje, tak vás to může otrávit. Proto jsme spustili službu Click to Pay, která to výrazně zjednodušuje. Spotřebiteli umožňuje uložit si údaje své platební karty přímo u naší kartové společnosti a v e‑shopech pak při placení zvolí jen možnost Click to Pay a nemusí už z karty nic opisovat.

Změnila pandemie třeba platební chování starších lidí, kteří dříve kartami příliš neplatili?

Bezpochyby ano. Starší lidé platili hotovostí mnohem více než ti mladší, během covidu ale logicky byli nuceni elektronické platby využívat mnohem víc. Z našeho průzkumu z loňského roku víme, že více než polovina, konkrétně 58 procent spotřebitelů mezi 60 a 75 lety, si velmi cení bezkontaktní možnosti platit v obchodech, přičemž z generace mileniálů tento fakt doceňuje 47 procent dotázaných. Vedle rychlosti a pohodlí například vyzdvihují i hygieničnost této metody, a proto se po covidu setkáváme s vyšším procentem starších lidí, kteří si navykli platit bezhotovostně.

Liší se mimochodem nějak výrazně platební návyky lidí v Evropě?

Rozhodně platí, že lidé v jižní Evropě nakupují více v kamenných obchodech, protože samotný akt nakupování je pro ně určitým společenským zážitkem a je to součást tamní kultury. Italové nebo Řekové rádi chodí do místních obchodů, kde si i popovídají. To třeba ve střední Evropě příliš nefunguje. Lokálních obchodů už příliš není, lidé utrácejí spíše v nákupních centrech.

Za jaké zboží a služby lidé v České republice ochotně utrácejí online a v jaké oblasti to naopak doposud příliš nefunguje?

Například bílou techniku lidé klidně nakoupí online, zatímco zájezd si spíše koupí fyzicky v kamenné cestovní kanceláři. Velké procento lidí také nerado elektronicky platí různé veřejné služby. Během pandemie naopak výrazně vzrostlo elektronické placení donáškových služeb a také placení různého předplatného. To samozřejmě souvisí s covidem, kdy byli lidé doma a nechali si vozit nákupy a sledovali Netflix a obecně konzumovali obsah z domova.

Kamenné obchody navzdory nárůstu online nákupů určitě nezmizí. Jak se ale musely v posledních dvou letech přizpůsobit nové situaci?

Obrovským trendem jsou samoobslužné pokladny. Pro určitý segment zákazníků je to lákavá věc. Kdyby obchod tuhle službu nenabízel, možná by do něj ani nešli. Extrémně důležité je samozřejmě propojení webové stránky s kamenným obchodem. Někteří lidé si chtějí prohlédnout zboží online a pak si ho jdou koupit do kamenného obchodu, jiní to dělají přesně naopak. Zároveň z našich výzkumů vyplývá, že je důležité, aby měl obchod na dveřích naše logo s tím, že je tam možné platit kartou. Lidé v něm pak nejen častěji nakupují, ale při platbě kartou také utratí v průměru o 20 procent vyšší částku. Aby se zákazníci lépe orientovali v široké nabídce kamenných obchodů, organizujeme s partnery soutěž Visa Czech Top Shop, která hodnotí prodejny jak z hlediska profesionality personálu, uspořádání prodejní plochy, tak i na základě dostupnosti elektronických plateb. Podle nás by měla být trendem i udržitelnost. Nedávno jsme si například spočítali, že se v Česku ročně vydá více než pět miliard účtenek. Naprostá většina z nich přitom skončí hned v koši. Proč je tedy tiskneme a nezavedeme raději elektronické účtenky? Bylo by to ekologičtější a zároveň by to lidem třeba pomohlo lépe spravovat rodinné finance. Proto na projektu elektronizace účtenek nyní ve Visa pracujeme.

Trendem jsou samoobslužné pokladny. Kdyby obchod tuhle službu nenabízel, určití zákazníci by do něj ani nešli.

Už nějakých pět šest let říkáte, že vaším plánem je předběhnout konkurenci. Jak to chcete udělat?

Visa je v rámci střední Evropy nejoblíbenější platební karta, čemuž nasvědčuje i fakt, že historický podíl vůči ostatním platebním společnostem byl vždy většinový. Tak tomu je i v České republice, kde nejvíce vydaných debetních platebních karet na trhu nese logo Visa. Naším primárním cílem je, abychom byli nejoblíbenější brand pro držitele karet, obchodníky a přijímatele karet, což se nám v poslední době daří naplňovat. Náš recept na úspěch je, že máme skvělý tým lidí, jsme transparentní a přistupujeme k věcem z pohledu dlouhodobé spolupráce, a to jsou přesně faktory, které lidé v byznysu preferují. Zároveň naše vedení v pražské kanceláři je neměnné od roku 2010, což jen potvrzuje naši konzistentnost při vztahu s klientem.