Používání hesel na internetu je nekonečná potíž. Velká část z nich je takzvaně slabá, majitelé je zapomínají, dostatečně často je nemění a dělají málo pro ochranu svých dat i peněz. „Lidé jsou líní pamatovat si unikátní heslo pro každou službu, a tak používají všude stejné. Pokud je pak některá ze služeb napadena a hesla uniknou, útočníci je zkouší i na ostatních,“ říká Michal Salát, ředitel týmu Threat Intelligence v Avastu. Technologicky pokročilé společnosti míří k systému jiného zabezpečení, než je heslo.
Než bude v praxi běžné, řešením může být například využít nabídky digitálních správců hesel. „Heslo je však v tomto případě uloženo mimo samotného poskytovatele služby, takže vždy existuje možnost jeho odcizení a zneužití. Optimální je kombinace jedinečného, složitého hesla a jednorázově generovaného kódu s využitím biometrických prvků. Tedy kombinace něčeho, co uživatel zná, něčeho, co má, a něčeho, co uživatel je,“ radí Michal Satur z poradenské společnosti EY. Toto vícefaktorové ověření banky ve svých aplikacích musí pro zjišťování identity používat povinně.
Biometrika je lepší, ale ne dokonalá
Hackeři každý týden ukradnou v průměru milion hesel. Jinou cestou je začít ověřovat jinak a obejít se bez hesla. Už před několika lety v alianci FIDO, jejímž posláním je vyvíjet a podporovat standardy ověřování, vznikl koncept s cílem snižovat celosvětovou „závislost“ na heslech. Dnes na něm spolupracují technologické giganty jako Google, Apple či Microsoft. Problém je, že pro zavedené instituce může být obtížné již přidělená hesla svým klientům odebírat a nutit jim přihlášení jinou cestou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později