Pohled na Lipno ze čtyřicetimetrové věže, když se do tváře opírá vítr, stojí za to, říká turista Pavel, který na Stezku korunami stromů na Lipně se svou rodinou vyrazil už poněkolikáté. „Rádi se sem vracíme. Skoro vždycky najdeme něco nového. Děti se vyřádí, právě vyzkoušely adrenalinovou síť a to se jim moc líbilo,“ usmívá se. Nahoru na kopec vyjel lanovkou a dolů se právě chystal sjet na terénní koloběžce.

Jízda klikatou lesní stezkou končí u dolní stanice lanovky vedle malého náměstí u parkoviště. Tady čeká na turistu jiný zážitek: chuť starých časů Šumavy se ve zdejší cukrárně halí do francouzského závoje. „Přijel 23letý člověk, fotbalový fanoušek a bývalý veslař s kšiltem dozadu a řekl – mám pro vás signature dezert do vaší cukrárny. Bude se jmenovat povidloň. Když jsem jezdil na soustředění na Kvildu, paní je tam pekla a já je miloval,“ vypráví Matěj Kratochvíl příběh starý zhruba rok a půl. Tak se rodila cukrárna šéfa investiční skupiny Conduco. „Řekl mi, že bude z odpalovaného těsta a šlehaného tvarohu přelitého povidly. Na rozdíl od původního tvaru že ho udělá ve formě francouzského éclair. Přidává ještě limetku a kandované švestky, což asi v původní receptuře není,“ pokračuje v povídání o tom, jak přijal za šéfcukráře Michala Mandyse, který dřív působil i v týmu vyhlášeného cukráře Skály v Praze. Do podniku vložil zhruba osm milionů korun, nakoupil především špičkové technologie. Vznik dezertu mohou hosté sledovat skrz sklo. Otvíralo se loni 1. července.

Skupina Conduco stojí za velkou částí turistických investic v Lipně nad Vltavou. Přesně před rokem se otvírala i restaurace Stodola nebo čtyřhvězdičkový hotel Element. Stezka korunami stromů, Království lesa a hlavně lyžařský areál Lipno už tu jsou déle. Jen za poslední čtyři roky zde Kratochvílova skupina investovala zhruba 500 milionů korun, celkově (je to přes dvacet let) už přes miliardu. Vedle přírodních krás tyto investice způsobují, proč je lokalita mezi turisty oblíbená.

„Většina turistů přece jen na konci dne chce mít bazén, saunu i voňavou postel. A na tom je založené Lipno. Infrastruktura je koncentrovaná do jednoho místa s relativně širokou nabídkou služeb. Zároveň neatakuje to, co je tu nejkrásnější, krajinu s národním parkem, chráněnou krajinnou oblastí a vodní plochou. Lidé si už podle Kratochvíla zvykli i na ceny. „Když dostanou službu v odpovídající kvalitě, akceptují i vyšší. Z toho dnes vychází třeba i naše gastro koncepty, restaurace i cukrárna.“

Související

Podle starosty obce Zdeňka Zídka, který byl od začátku u všech investic v areálu, jsou právě tyto služby klíčové. Cestovní ruch je nejdůležitějším zdrojem obživy místních. Jak říká i předseda Turistického spolku Lipenska Jiří Mánek, snaží se organizace, která sdružuje 11 obcí, starat o jejich rozvoj: „Nenajdete tady rodinu, aby aspoň jeden člen nepracoval v této branži nebo ve službách s ní spojených,“ vylíčil. Dříve se tu lidé živili hodně dřevem, jenže Lesy ČR si nyní najímají vlastní lidi. Papírny v Loučovicích skončily a zanechaly dva tisíce lidí bez práce. Je tu zemědělství fungující na dotacích.

Investice do cestovního ruchu vytvořily od roku 2020 tisíc pracovních míst, jak přímých, tak v navázaných službách.

Na Lipno letos mnohem víc než před covidem míří nejen Češi, ale i Rakušané a Němci. „Zřejmě zjistili, že tady už najdou služby, na které jsou zvyklí, mnohdy i za trochu lepší peníze. Jezdí sem hodně bikeři, pro Linec je tady nejbližší bike park; koloběžkové tratě, cyklotrasy, máme tady malý aquapark,“ líčí Zídek komplexní nabídku. Hosté ze sousedních zemí podle něj tvoří zhruba třetinu. „Pro nás je rakousko‑německá klientela výborná, protože je blízko a Linec je třikrát větší než Budějovice. A taky mají peníze,“ dodává.

Podle starosty je roční obrat obce 1,5 miliardy korun, z toho půl miliardy připadá na služby, zbytek vytváří ubytování a gastro. Od roku 2020 se přímo v Lipně nad Vltavou realizovalo přes šest miliard korun investic. Ty pak vytvořily tisíc pracovních míst, jak přímých, tak v navázaných službách.

Cestování

Čtěte také

Na Lipensko ve standardním roce přijížděl podle Mánka zhruba milion návštěvníků, kteří zde přenocovali, další čtyři miliony tu strávily jeden den. Začátek letošní sezony prý vypadá slibně, a to jak podle statistik návštěvnosti Stezky, tak i podle obsazenosti lůžek. Mnoho menších penzionů má léto vyprodané nebo zbývá pár volných míst, podobně v hotelech. V červnu byl větší zájem než před pandemií.

Starosta Zídek si myslí, že by to šlo ještě líp, a hovoří o místních poplatcích do rozpočtů obcí. Teprve počínaje loňským rokem si mohou účtovat až 50 Kč za každý započatý den pobytu turisty, předtím to bylo maximálně 21 korun. V zahraničí se však tyto poplatky už dlouhodobě pohybují kolem dvou eur, a navíc nejsou jediným zdrojem příjmů obcí. „Roky jsme volali po tom, aby se srovnaly na evropskou úroveň. Kdyby to bylo od začátku, obce by se ufinancovaly samy. Obec, která má tak intenzivní cestovní ruch jako my a nedá maximální poplatek, dělá to na úkor místních. Udržet v chodu to, co je potřeba, prostě něco stojí. Už dnes provozujeme infrastrukturu velikosti Prachatic, ale z rozpočtového určení daní dostáváme finance na obec pro 600 hlav,“ vysvětluje Zídek.

Ukazuje „koláč“, z něhož je patrné, že stát se na hospodaření Lipna podílí z 21 procent. „Když to ukážu v Rakousku, tak mi nevěří. Tam to mají hodně přes půlku,“ konstatuje. Lipno uzavřelo partnerství s několika obcemi v blízkosti hraničního trojúhelníku Rakousko–Švýcarsko–Itálie. „Obec Fiss je zhruba stejně velká jako my na počet obyvatel i lůžek, a dokonce mají i podobná procenta jejich vytížení, má ale 15krát větší příjem z cestovního ruchu než my. A taky všechno dávají do cestovního ruchu zpět. A když se jich ptám, z čeho financují obec, odpoví, že z poplatků za odpad. My za něj ještě milion a půl doplácíme.“ Rakouské obce mají příjmy i z obratu místních firem. Spolu s předsedou Sdružení cestovního ruchu ČK a místopředsedou výboru Destinačního managementu oblasti Český Krumlov Region Martinem Lobíkem se shodnou, že stát by měl mít takové věci lépe zorganizované.

Zídek má víc příkladů srovnání s cizinou, jmenuje třeba délku břehu vodní nádrže. „Změřil jsem si obvod všech jezer, procento urbanizovaného břehu, lůžek na kilometr břehu a přenocování na kilometr břehu. Neukazuje mi to žádnou přeplněnost, jak slýcháváme,“ oponuje tradičnímu názoru zvenčí a dokládá to porovnáním s osmi rakouskými jezery, kolem nichž je větší hustota zástavby a služeb, tím pádem mají místní samosprávy vyšší příjmy. „A když budou lidé u nás přenocovávat, budou i čerpat další služby, a tím pádem budou mít místní lidé práci,“ doplnil.

Další investice nevylučuje ani skupina Conduco. „Jestli je nějaké území, na které se díváme s velkým potenciálem, jsou to Loučovice. Tam začnou proudit peníze do infrastruktury kvůli výstavbě povltavské cyklostezky, která by časem měla umožnit jet na kole ze Šumavy až do Mělníka. Navíc je to propojitelné s naším areálem, protože katastry se dotýkají pod přehradou, kde končí lipenská železnice. Není tady žádný další velký zaměstnavatel, což je podobná situace jako v Lipně na začátku 90. let, než jsme pak následně začali s investicemi,“ říká Kratochvíl.

Související