Pro někoho „disneyland“ se zbytečnou lávkou odnikud nikam. Pro jiné areál srovnatelný kvalitou s alpskými středisky. Roste v chudé oblasti, která se díky turismu přestala vysidlovat. Horský resort Dolní Morava měl po desetiletí dva lyžařské vleky a na jejich údržbu nebyly peníze. Pak přišel investor a udělal z místa pod Králickým Sněžníkem celoroční areál a návštěvníci začali přijíždět po tisících. Na něco takového místní obce vůbec nebyly připraveny a při nedostatečné podpoře státu nemohou na novou situaci dobře reagovat.

A atrakcí přibývá. Návštěvníky ze všech koutů světa sem nově láká visutá lávka pro pěší SkyBridge 721, nejdelší svého druhu na světě. Dominanta je vidět už z dálky a nachází se hned vedle neméně viditelné stezky v oblacích. Areál má osm sjezdovek, dvě sedačkové lanovky a další čtyři vleky, bobovou dráhu, lanové parky, síť cyklostezek.

Za vším stojí jediná společnost, Sněžník. Patří brněnskému podnikateli Jiřímu Rulíškovi a na počátku, v roce 2009, využila dotaci 200 milionů korun z Evropské unie. Pak už všechno platila sama. „Doteď jsme proinvestovali přes tři miliardy korun, do visutého mostu to bylo 250 milionů,“ říká Martin Palán, ředitel pro obchod a rozvoj Sněžníku.

Most má jejímu byznysu pojistit, aby se v resortu pohybovalo dost lidí i v letní sezoně. Po dvou letech covidových restrikcí je Palán na čísla z letoška zvědavý. Vloni v zimě tu nebylo otevřeno ani jeden den. V roce 2018 měl areál rekordní tržby 516 milionů korun. O rok později to bylo kvůli horšímu počasí jen něco přes polovinu.

V hotelích a apartmánech přespává denně až 2200 lidí a přes víkend jejich koncentrace narůstá. V zimě má středisko kapacitu pro 4500 lyžařů, v létě by jich mohlo být i víc, ale zatím by neměli kde odstavit auta, proto počet parkovacích míst brzy dosáhne dvou tisíců.

Cestování

Čtěte také

Pro mnohé místní je tempo rozvoje neúnosné. „Obec není schopná držet krok s investicemi v resortu. Chybí nám tak základní věci, jako jsou chodníky či kanalizace. Potřebujeme větší kapacitu silnic, propojení s dalšími výletními místy, aby se turisté rozprostřeli víc do kraje,“ říká místostarosta Dolní Moravy Petr Vrzal.

Obec sice z turistů příjmy má, na poplatcích letos vybere přibližně tři miliony korun, to je ale málo. Bez peněz z veřejných zdrojů rychle potřebnou infrastrukturu nevybuduje. „Jen na kanalizaci potřebujeme 160 milionů, 20 nám dá resort, dotace snad pokryje 70 procent. Když ji uděláme, na nic jiného nám peníze nevyzbydou,“ říká místostarosta.

Také v okolí chybí vybavenost na velké davy lidí. Hovoří o tom starosta Králíků, kudy najíždí většina turistů. „Ubytovací kapacity rostou, nyní ve městě a přilehlých částech 900 lůžek. Ale potřebujeme víc restaurací, kaváren a obchodů. To všechno čeká na aktivitu místních a jde to pomalu.“ Do podnikání v restauračním oboru se podle něj nikomu nechce, provozovat penzion je jednoduší.

Vrzal vyčítá státním institucím, že nemají situaci pod kontrolou. Areál leží na území dvou krajů, Pardubického a Olomouckého. „To je velký problém, protože na cokoli je potřeba spolupráce,“ poznamenává dolnomoravský zastupitel. Pardubický kraj byl sice od začátku při zdejších změnách aktivní, ale na infrastrukturu v obci nedošlo. „Takové velké rozvojové projekty musí někdo koordinovat,“ trvá na svém.

Obec má 410 obyvatel a ubytovací kapacitu 2200 lůžek. Obec nestíhá financovat rozvoj infrastruktury. Nemá třeba kanalizaci.

I Sněžník by si ale představoval větší angažmá státní správy. „Silnice vedoucí z Olomouckého kraje připomínají tankodrom. Voláme po opravě rok a půl a nic se neděje,“ stěžuje si Palán. Ty v Pardubickém kraji sice mají nové povrchy, ale v Králíkách se v době nájezdu turnusů tvoří dlouhé šňůry aut, kapacita silnic je malá. „V obci máme příznivce i odpůrce,“ říká Kubín. „Já osobně rozvoj vítám, protože to našemu chudému kraji, odkud lidé odcházejí do měst, přináší příležitosti. Profituje z toho řada lidí.“

Sněžník tady má přibližně 550 zaměstnanců a je nyní největším zdejším zaměstnavatelem. Dolní Morava byla obec s 300 obyvatel, trpěla až 17procentní nezaměstnaností a vylidňovala se. Díky tomu, že areál přinesl práci a zajišťuje zaměstnancům i trvalé bydlení, jich tu trvale žije 410. Také Králíky budou brzy resortu dodávat víc zaměstnanců než teď, protože majitelé koupili pozemky a budovu bývalého výchovného ústavu a také tady zřídí byty pro personál. O kvalifikované pracovníky v profesích souvisejících s turismem je nicméně stále nouze, místní jsou často dělníci dojíždějící do vzdálených Kvasin, kde sídlí továrny Škody Auto. „Zkušení a vzdělání v gastru s covidem utekli jinam,“ říká Palán.

Nezbývá než lákat sem lidi odjinud. I proto, že majitel chystá další, dvoumiliardovou investici. Na středisku je to už patrné. Jeho spodní část, kde je největší hotel, atrakce pro děti s obřím modelem mamuta a lanový park, je tak trochu staveništěm. Staví se apartmány, parkoviště. V plánu je ještě další hotel, wellness centrum, zasněžovací jezero a kabinová lanovka, která by zjednodušila přístup k lávce i rozhledně a zmenšila by provoz v obci. „Vše bude dokončeno do šesti let, pak už budeme služby jen zdokonalovat,“ říká Palán.

Dolní Morava zkrátka zásadně proměnila region. „Dřív jsme prezentovali místo kolem Králického Sněžníku jako krajinu ticha, teď je to cíl pro aktivní turisty,“ potvrzuje Alena Horáková, ředitelka Destinační společnosti Východní Čechy. Příliv návštěvníků podle jejích dat pociťují turistická místa v celé oblasti, například nedaleký klášter na Hedeči, bunkry či Muzeum internace v Králíkách. „Pro pěší turisty je to ale stále jiné místo, když ho srovnáme s historickými turistickými destinacemi. Když jdete na Sněžku, můžete se cestou občerstvit na několika místech, to tady není. V tom zůstal tento kraj krajinou ticha,“ říká Horáková.

Související