V inovačním centru kousek za Prahou vědci a lékaři vymýšlejí, jak prodloužit produktivní část života. Healthy Longevity Clinic se místo na léčení nemocí zaměřuje na prevenci, detailní prozkoumání těla člověka a individuální výběr léků, doplňků stravy a změnu životního stylu. Podle expertů právě tento přístup může do budoucna hrát zásadní roli v tom, jak v Česku, ale i v dalších zemích postupovat proti úpadku financování zdravotnictví.

Žijeme déle, ale v nemoci

Stále více lidí na planetě je v penzijním věku. Díky lepší hygieně, dostupnější lékařské péči a novým lékům se průměrná očekávaná délka života obyvatel Země za posledních šest dekád prodloužila o 19 let na 73 roků. Přitom starší věkové skupiny jsou pro zdravotnický systém nejdražší. Přes pokrok ve zdravotnictví se podle studie poradenské firmy McKinsey & Company nemění podíl života, který lidé stráví v absolutním zdraví. Je to stále jen kolem poloviny, na nemoci připadá asi pětina života, zbytek se označuje jako přiměřené zdraví.

Prodlužuje se totiž část života strávená léčbou civilizačních nemocí, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo astma. „Celá řada lidí jich má několik,“ říká řídící partner společnosti Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň. I to snižuje ekonomickou produkci a prodražuje zdravotnictví.

V Česku dnes lidé mohou očekávat, že se dožijí v průměru osmdesátky. Země je ale přeborníkem ve výskytu chronických onemocnění. Například podle délky období prožitého s kardiovaskulárními nemocemi je Česko v Evropě mezi ženami druhé od konce a mezi muži šesté od konce.

Dvě třetiny let „ztracených“ kvůli špatnému zdraví připadají v Česku na lidi v produktivním věku, tedy pracující před odchodem do penze. V důsledku toho země přichází zhruba o 700 miliard korun ročně. Podle zmíněné studie může tuto ne­gativní bilanci zlepšit především osvěta zaměřená na změnu životosprávy, snížení nadváhy, zanechání kouření nebo preventivní léky. Pouze z jedné třetiny to dokáže terapeutická léčba.

Investice do lepšího zdraví by se výrazně vyplatily. Jak uvádí analýza, ekonomický přínos každé investované koruny by byl 1,70 koruny a HDP Česka by se jen díky zlepšování zdravotního stavu obyvatel během příštích 20 let zvyšovalo ročně o necelé procento. Taková změna by si ovšem vyžádala změnu myšlení v přístupu ke zdraví a zdravotní péči jak ze strany vlády, tak firem i občanů.

Přínos každé investované koruny do lepšího zdraví by byl 1,70 Kč. Podle analýzy by pak HDP rostlo ročně o necelé procento.

Investice do pomalejšího stárnutí

Petr Šrámek, zakladatel a spolumajitel Healthy Longevity Clinic a také investičního fondu Longevity Tech Fund, věří v to, že doba velkých změn ve zdravotnictví právě začíná. „Jsme v centru změny paradigmatu. Věda nám říká, že stárnutí je proces, který lze ovlivnit, což většina lidí ví. Mnoha lidem ale úplně nedochází, v jaké šíři to opravdu jde,“ tvrdí.

Český podnikatel a odborník na umělou inteligenci Šrámek se rád pohybuje na pomezí vědy a technologií. Při pobytu ve Spojených státech narazil na relativně nový obor s názvem longevity. Český překlad dlouhověkost nevystihuje přesně jeho podstatu. Tou není prodlužování celkové délky života, ale rozšíření jeho aktivní, produktivní části bez nemocí.

Obor se rozvíjí zhruba posledních pět let a za tu dobu vznikla řada biotechnologických start‑upů zaměřených na vývoj preventivních preparátů a postupů, jež mají zpomalit biologické stárnutí. Zabývají se například cholesterolem, genovou terapií nebo degradací buněk. „Ve Spojených státech jsem na vlastní oči mohl vidět, že to, co ještě dnes člověk pokládá za sci‑fi, ve skutečnosti věda už zná, respektive že prvků, kterými dokážeme regenerovat lidský organismus, už je celá řada,“ říká Šrámek.

Před dvěma lety proto založil fond, který do těchto start‑upů investuje. Dosud vložil zhruba 15 milionů dolarů (346 milionů korun) od asi 130 investorů do necelých čtyř desítek firem. Cílem fondu je zhodnotit finance o desetinásobek. „U některých firem jsme to dokázali dokonce za první rok, ale pořád je to samozřejmě jen teoretický zisk,“ říká Šrámek s tím, že peníze může získat zpět až po prodeji podílů nebo při vstupu start‑upů na burzu. K tomu už u tří z nich došlo.

U celého portfolia pak chce peníze zhodnotit do roku 2025. Šrámek zároveň očekává, že do té doby řada biotechnologických firem dokončí klinické výzkumy v oboru longevity, ve světě se rozšíří povědomí o možnostech, jak zpomalit stárnutí, a ucelená terapie začne být finančně dostupná i pro širší vrstvy. To je ostatně podle Šrámka i cílem fondu.

I při množství konferencí a šíři výzkumu je ale obor longevity na začátku a specializovaná diagnostická vyšetření i léky stojí hodně peněz. Diagnostický a terapeutický balíček na české klinice začíná zhruba na 100 tisících korun a s množstvím specializovaných testů může dosáhnout i 160 tisíc. Zahrnuje například detailní genetický, biochemický, buněčný, antropometrický nebo krevní rozbor. S jeho pomocí lékaři určí třeba to, k jakým nemocem má klient genetické předpoklady, jak eliminovat jejich propuknutí nebo jak které látky tělo odbourává a jak je potřebuje doplňovat. Pacienti pak dostanou doporučení, jak změnit životní styl, a dostanou soubor vitaminů, minerálů nebo antioxidantů. Následně docházejí na kontroly.

Zdrženlivost vůči nákladné terapii

Klinika ve středočeských Hodkovicích je jednou z organizací, které založil samotný investiční fond. Spojil se k tomu s lékařem Františkem Zámolou, který je jejím spolumajitelem a zároveň ústav vede. Vedle diagnostiky a léčby se zaměřuje i na zdravotnický výzkum.

Zařízení naplno otevřelo v květnu a v kartotéce má kolem 150 zákazníků. Mezi nimi je podle Zámoly řada vrcholových sportovců a veřejně známých osobností od dvacátníků po osmdesátníky. Jedním z nich je i 48letý podnikatel a filantrop Martin Hausenblas. Se svým partnerem se chystá založit rodinu formou náhradního mateřství ve Spojených státech. „Proto se snažím dostat do formy,“ říká Hausenblas.

Z pohledu prevence je naprosto klíčová role samot­ných pacientů. V Česku je extrémně nízká zdravotní gramotnost.

Po spuštění kliniky v Česku chtějí Šrámek se Zámolou otevírat podobná zařízení po celém světě. V létě by měla začít vznikat na Floridě a v dalších lokalitách USA, kde sídlí mateřská firma. Vedle toho duo pracuje i na otevření sítě menších poboček, které budou nabízet levnější základní zdravotní testy, poradenství a prodávat zdravou stravu. Pilotní prostor má vzniknout v létě v centru Prahy.

Zámola připouští, že česká lékařská komunita se ke strategii longevity zatím staví „zdrženlivě“. Například předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Božena Jurašková uznává, že zdravotnictví by mělo směřovat spíš k aktivnímu a soběstačnému životu než k vysokému věku za cenu léčení mnoha nemocí ve stáří. Zásadním předpokladem pro to je podle ní prevence, zdravá strava nebo zdravotnická osvěta. Na druhou stranu si myslí, že naprostou většinu toho lze zajistit ve stávajících nemocnicích a poliklinikách, případně ve spolupráci se školami, aniž by pacienti museli platit tolik peněz jako na nové klinice.

Prevence místo léčení

Podle lékaře a ekonoma Hroboně z Advance Institute je prevence zásadním faktorem pro ozdravení ekonomiky českého zdravotnictví a významnou roli v tom může hrát i nástup strategie longevity. Jak ale dodává, rychlý nárůst nákladů na české zdravotnictví způsobuje vedle stárnutí populace a chronických nemocí také to, že se prodražují nové technologie. Navíc většinu peněz stále polykají mzdy, protože automatizace se v tomto oboru prosazuje pomalu.

„Z pohledu prevence je naprosto klíčová role samotných lidí, respektive pacientů,“ říká Hroboň. Ve srovnání s dalšími evropskými státy tu vidí extrémně nízkou zdravotní gramotnost. Lidé prý nemají příliš povědomí o tom, co je a není zdravé a jak se chovat při kterých zdravotních obtížích. Hroboň míní, že je to důsledkem nízkých státních investic do prevence. „Začíná to být obrovský problém, protože s chronickými nemocemi se bez aktivní účasti pacientů nedá dělat vůbec nic,“ říká. Přitom rizikové faktory u hlavních chronických onemocnění jsou si podobné a většina lidí by se těmto nemocem vyhnula dodržováním jednoduchých zásad: lépe jíst, více spát, nekouřit, více se hýbat. Podle Hroboně je tedy otázka, jestli má smysl se tolik zaměřovat na léčení důsledků jednotlivých nemocí, nebo se zaměřit obecně na prevenci a stárnutí brzdit takto.

Na to dává odpověď výzkum, který ve vědeckém časopise Nature publikoval britský profesor ekonomie Andrew J. Scott. Podle něj je výhodnější zaměřit se na zpomalení stárnutí než na vymýcení jednotlivých nemocí. Globálně by mohlo prodloužení produktivního věku lidí o jeden rok přinést do ekonomiky 38 bilionů dolarů. Scott dodává, že v tom bude v budoucnu hrát důležitou úlohu zdravotnická strategie longevity.

Podle Hraboně je pravděpodobné, že během pěti až deseti let se bude vcelku běžně léčit podle pokročilé analýzy genetické informace jednotlivců místo obecného přístupu, což už se v některých zdravotních disciplínách děje, například u nádorů prsu.

Související