Ústup pandemie znovu umožnil kongresové cestování, a tak se v květnu v Praze mohly sejít delegace čtyř komor auditorů ze zemí visegrádské čtyřky. Po dvouleté přestávce se tak konečně podařilo uspořádat výroční setkání, které se už stalo tradicí. Letos bylo dokonce jubilejní dvacáté. Zástupci komor diskutovali o celé řadě témat, jež před auditorskou profesí nyní stojí, ale jedno se v prezentacích neustále znovu a znovu vracelo: zapojení auditorů do zelené, udržitelné ekonomiky.

Dvoudenní konferenci hostila Komora auditorů ČR (KAČR) ve svém sídle v Praze. Zúčastnili se také dva významní zahraniční hosté: Myles Thompson, prezident profesní organizace Accountancy Europe, a Alan Johnson, prezident Mezinárodní federace účetních (IFAC).

Dvoudenní konference zástupců komor auditorů zemí Visegrádské skupiny se konala 19. a 20. května. Zúčastnili se (zleva): Myles Thompson, prezident Accountancy Europe, viceprezidentka maďarské komory Éva Barsiová, Irena Liškařová, prezidentka KAČR, Alan Johnson, prezident Mezinárodní federace účetních (IFAC), prezidentka polské komory Barbara Misterska‑Draganová a prezident slovenské komory Milan Mozolák.

Platforma pro výměnu zkušeností

V úvodu setkání řekl prezident IFAC Johnson, že výroční setkání komor V4 jsou dobrým příkladem mezinárodní spolupráce mezi auditory. Platforma totiž slouží k vyjasňování pozic, výměně zkušeností a k neformálním rozhovorům auditorů ze čtveřice zemí, které jsou si blízké svým historickým a ekonomickým vývojem. Podle Johnsona je právě profese auditorů a účetních „skutečně globální“ a jako jedna z mála má mezinárodní profesní kodex a mezinárodní standardy. „Máme tu obrovskou výhodu, že jsme součástí jedné velké mezinárodní rodiny,“ řekl Johnson.

Johnsonovo hlavní sdělení bylo, že komunita auditorů a účetních musí stát v čele současných snah o udržitelný ekonomický rozvoj a boj se změnami klimatu. Právě tato profese musí podle něj hrát klíčovou roli v měření a ověřování postupu k zelené ekonomice. K tomu má i potřebné know‑how a reportingové postupy.

Johnson také připomněl, že i díky podpoře IFAC vznikla na sklonku loňského roku takzvaná Rada pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB), která je novou institucí pro tvorbu standardů v rámci Nadace IFRS. ISSB se bude podílet mimo jiné na tvorbě standardů pro takzvané zprávy o udržitelnosti, jež firmy budou muset vytvářet. V Evropské unii už k tomu vzniká návrh směrnice pod zkratkou CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive). Ta má za cíl nastavit pravidla, jakým způsobem budou firmy a organizace zveřejňovat měřitelné informace o svých aktivitách v oblasti udržitelnosti.

Finanční výkazy jsou spíš historické informace, kdežto reporting o udržitelnosti je pohled do budoucnosti.

Podle Johnsona je vznik rady ISSB pod Nadací IFRS správnou volbou, protože se tak může opírat o důvěryhodnost získanou díky mezinárodním účetním standardům. Ty se dnes používají ve více než 100 zemích světa.

„Naše profese musí reporting o udržitelnosti brát velmi vážně,“ řekl Johnson ve svém projevu. „Osobně si myslím, že ověřování firemních zpráv o udržitelnosti bude nakonec ještě důležitější než ověřování finančního reportingu. Protože finanční reporting má tendenci vidět věci krátkodobě. Reporting udržitelnosti je ale o přežití společnosti.“

Také Irena Liškařová, prezidentka české komory auditorů, vidí udržitelnost jako jedno z prioritních témat, která před auditorskou profesí nyní stojí. „V nadcházející době bude investory reporting o udržitelnosti zajímat stále víc. Finanční výkazy jsou spíš historické informace, kdežto toto je pohled do budoucnosti,“ řekla prezidentka KAČR.

Z minulosti do budoucnosti

Podle ní a dalších účastníků setkání je jedním z největších témat současnosti také to, zda se podaří prosadit, aby zprávy o udržitelnosti ověřovali auditoři. Podle většiny delegátů by to dávalo největší smysl: auditoři mají zkušenosti s fungováním byznysu, dokážou posoudit kvalitu reportingu a mají nad sebou systém, který dohlíží na jejich nezávislost a kvalitu práce. „Pokud zpracování těchto výkazů bude dělat někdo jiný, bude to velmi časově a finančně náročné,“ upozorňuje Liškařová.

Auditování zpráv o udržitelnosti by také mohlo pomoci odvětví získávat mladou krev. Auditorská profese nyní stojí před generační obměnou a pro některé mladé lidi není přitažlivá.

Na konferenci se také řešila otázka certifikace účetních služeb. Ve srovnání s vyspělými ekonomikami práce účetních profesionálů v České republice není nijak regulována. Zejména prezident IFAC Alan Johnson, který sám působil jako finanční ředitel globální společnosti Unilever zdůrazňoval, že kvalita účetního výkaznictví neleží jen na bedrech auditorů, ale celého ekosystému, ve kterém finanční informace vznikají. Finanční zdraví a transparentnost malých a středních podniků je klíčová i pro podniky, které na nich dodavatelsky závisí. Podle Světové obchodní organizace totiž tyto podniky tvoří více než 90 procent globálního byznysu.

Debaty se také zaměřily na téma takzvaných společných auditů (joint audits) – například ve Francii mají některé veřejně obchodované firmy povinnost mít dva nezávislé audity najednou. A Evropská komise zvažuje, zda tento model nepoužít pro celou EU. Komory Česka, Slovenska a Maďarska se shodují, že pro střední Evropu by to nebylo vhodné. Polská komora si názor ještě utváří.

Audit nejen pro velké

Řešila se také otázka auditování malých a středních podniků, které je velkým tématem také pro IFAC. Delegace se shodly na tom, že pro menší firmy je třeba podpořit vznik samostatných auditorských standardů. Jde o to, přizpůsobit ověřovací služby rozsahu činností menších a středních podniků, neboť stávající standardy pokrývají ověření účetních závěrek jak globálně působících bank, tak malých lokálních podniků.

Delegáti rovněž debatovali o potřebě harmonizace auditů v rámci EU, o kterou se zasazuje mimo jiné organizace Accountancy Europe. Například pravidla, která určují, jakou dobu může firma používat stejného auditora, mají různé členské země různě. To způsobuje problémy hlavně ve firmách, které působí napříč evropskými trhy.

Podle Pavla Kulhavého, viceprezidenta Komory auditorů ČR, je hlavním přínosem těchto setkání vzájemná inspirace. „Všechny naše čtyři země mají společnou historii a mnoho podobného. A právě proto je zajímavé, když si navzájem své zkušenosti porovnáme a inspirujeme se v tom, jak fungovat lépe,“ řekl Kulhavý na závěr setkání.

Připraveno ve spolupráci s Komorou auditorů ČR

Související