Aktuální číslo časopisu Ekonom
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý není úplně spokojen s tím, jak vláda v krizi komunikuje. „Zatím se soustřeďuje jen na řešení sociálních dopadů na jednotlivce a nízkopříjmové skupiny. Nemáme však žádný signál, že by připravovala něco pro podnikatele,“ říká Dlouhý, jenž je zároveň jedním z favoritů na post guvernéra České národní banky, který se uvolní letos v červenci. Podle Dlouhého je to v tuto chvíli vláda, kdo má dnes větší páku s dvoucifernou inflací něco udělat. „Alespoň zčásti bude mít řešení v rukou ona. Měnová politika se už vyčerpává a ČNB už s očekáváním lidí krátkodobě moc neudělá,“ upozorňuje Dlouhý.
Pokud válka na Ukrajině do podzimu neskončí, jaká část ekonomiky se dostane do existenčních problémů?
V dohledné době válka nejspíš neskončí, i když bych se rád mýlil. Nějaké počty postižených firem vám neřeknu, to se nedá odhadnout. Velké firmy se možná budou potýkat se ztrátami, budou třeba bohužel propouštět, ale nějak to ustojí. Bojím se o malé a střední firmy. Potýkají se s rostoucími cenami energií, nedostatkem lidí v různých profesích, který zvedá mzdové náklady, může se k tomu přidat i horší přístup k financím kvůli zvyšování úrokových sazeb České národní banky. Zasáhne je to nejen ve větším počtu než během covidu, ale také daleko plošněji. Během covidu byly zasaženy některé sektory, cestovní ruch, služby, nyní budou zasaženy všechny, snad s výjimkou digitální ekonomiky.
Hospodářská komora v poslední prognóze z března počítá s letošním růstem ekonomiky o 1,2 procenta, některé instituce dokonce víc. Válka to zřejmě změní. Udržíme se alespoň nad nulou?
Modely mají většinou určité zpoždění. Dnes řeknu, že co bude nad nulou, bude dobrý výsledek. Ale těžko se to nyní odhaduje, protože není jasné, jak se budou vyvíjet dodávky zemního plynu z Ruska, kolik plynu poteče a jaké budou jeho ceny. Mnohé firmy mají navíc problémy získat kvůli nejistotě jakýkoliv kontrakt na dodávky plynu, a to ani za spotové ceny. Jsou firmy, které nyní platí za elektřinu osmkrát víc. Navíc už před zhoršením situace prognózy signalizovaly, že investice firem budou stagnovat. To je alarmující skutečnost.
Jako prezident Hospodářské komory jste vrchní lobbista firem. Co by teď měla dělat vláda, aby ekonomice pomohla?
Měla by především lépe komunikovat. Zatím se soustřeďuje jen na řešení sociálních dopadů na jednotlivce a nízkopříjmové skupiny. Nemáme však žádný signál, že by připravovala něco pro podnikatele. Možná se tomu dá rozumět, ale nejhorší je to mlčení. Ať tedy někdo z vlády sebere odvahu a řekne: vyhodnotili jsme to takto, půjdeme individuální cestou v oblasti sociální politiky a vůči firmám se budeme snažit o zajištění dodávek plynu, ale trh s elektřinou regulovat nebudeme.
S čím tedy přicházíte, co byste chtěli?
Firmy by chtěly kompenzace, jako to bylo během covidu. Sám jsem k tomu skeptický, kvůli širšímu sektorovému dopadu by to mělo obrovský dopad na veřejné finance, navíc se vždy otevírá prostor pro černé pasažéry. Pokud se situace nezhorší, tak bych do toho nešel. Ale doufám, že vláda jedná třeba o tom, aby v případě přerušení dodávek plynu zafungovala evropská solidarita lépe než u roušek a vakcín na začátku covidu. Opatření jako participace na výstavbě terminálu LNG, nákup plynu odjinud nebo odkoupení zásobníků plynu mají spíš dlouhodobější charakter.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
