Pandemie covidu přinesla Spojeným státům další rozevírání nůžek mezi stále bohatšími manažery firem a akcionáři na straně jedné a běžnými zaměstnanci těch samých společností na straně druhé. Dokládá to i aktuální studie think‑tanku Brookings Institution, jež se soustředila na 22 obřích amerických korporací, jako je například Amazon, Walmart nebo McDonald’s.
Ze studie vyplývá, že akcionářům v těchto největších amerických společnostech se v průběhu pandemie zvýšily příjmy až padesátkrát více než zaměstnancům těch samých firem. Akcionářům tak od ledna 2020 do října 2021 nabobtnal majetek o 1,5 bilionu amerických dolarů. Jednak díky růstu cen akcií, jednak díky tomu, že společnosti vynaložily v tomto období na zvýšení mezd a bonusů pro zaměstnance 27 miliard dolarů, zatímco na výplatu dividend a zpětný odkup akcií (z čehož benefitují akcionáři) vyhradily sumu pětkrát vyšší.
Sedmi milionům zaměstnanců sice tedy firmy rovněž zvedly platy, v průměru nicméně jen o dvě až pět procent (po započítání inflace). Jen sedm z 22 velkých korporací pak platilo alespoň polovině svých zaměstnanců mzdu vyšší, než je životní minimum, tedy částku, jež pokryje základní životní potřeby. Podle studie MIT byla v roce 2019 v USA hranicí životního minima mzda ve výši 16,54 dolaru na hodinu (platí pro čtyřčlennou rodinu s dvěma pracujícími členy).
Analytici Brookings Institution se ve své studii snažili poměřovat firmy podle standardů, jež si tyto společnosti samy stanovily v deklaraci, kterou v srpnu 2018 podepsali šéfové 181 největších amerických firem. Tento dokument sliboval odklon od nadřazenosti akcionářů k více „inkluzivnímu“ modelu řízení korporací, který bude brát větší ohled na řadové zaměstnance.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později