Ačkoliv od takzvaného solárního boomu, tedy překotné výstavby solárních elektráren se státní podporou, uplynulo už více než deset let, stále jsou v českém právu patrné jeho dozvuky. Vlastníci solárních elektráren postavených v té době a dalších obnovitelných zdrojů by měli znovu zpozornět. Loni totiž sněmovna schválila opatření úřednicky pojmenované jako „postup prověření přiměřenosti podpory elektřiny“ neboli takzvané překompenzace. Zjednodušeně řečeno se pod tímto pojmem skrývá přepočet výnosnosti projektu výrobny elektřiny z obnovitelného zdroje s tím, že může dojít ke snížení či úplnému odejmutí práva na podporu do budoucna. A přinejmenším z něj provozovatelům zelených elektráren plynou nové administrativní povinnosti.

Podpora obnovitelných zdrojů spadá do kategorie takzvané veřejné podpory, která je v Evropské unii obecně nepřípustná z důvodu ochrany vnitřního trhu. Má‑li být podpora slučitelná s vnitřním trhem, a tedy přípustná, musí splňovat kritéria vymezená prováděcími akty a rozhodnutími orgánů Evropské unie, přičemž zejména nesmí být nepřiměřená.

Jak známo, regulace výše podpory obnovitelných zdrojů v České republice i přes zavedení takzvaných solárních odvodů z výkupní ceny či zeleného bonusu vyvolávala z důvodu opožděného oznámení schématu podpor v Evrop­ské komisi pochybnosti o jejich přiměřenosti. V rámci následného schválení těchto podpor proto komise stanovila Česku jako podmínku zavedení mechanismů řešících nadměrnou kompenzaci. Proto také byl do zákona o podporovaných zdrojích energie zaveden a v roce 2021 novelizován mechanismus kontroly výnosnosti a řešení překompenzace. Dle zákona je podpora elektřiny přiměřená, pokud se vnitřní výnosové procento investic bude po dobu trvání práva na podporu pohybovat v intervalu 8,4 až 10,6 procenta.

Co to ale pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů znamená v praxi? Předně musí být připraveni poskytnout ministerstvu průmyslu a obchodu „úplné a pravdivé technické a ekonomické údaje o výrobně elektřiny a jejím provozu“. Učinit tak musí na předepsaném formuláři a pod hrozbou pokuty až do výše ročního nároku výrobce na podporu. Ministerstvo následně vyhodnotí hodnoty vnitřního výnosového procenta pro každou kategorii výroben určenou zdrojem, výkonem a rokem uvedení do provozu. Zjistí‑li přitom možnou překompenzaci, informuje o něm dotčené výrobce.

Energetický regulační úřad poté stanoví pro příslušnou kategorii výroben výkupní cenu či zelený bonus pro další rok ve výši, která odstraní toto riziko překompenzace. V závislosti na výsledcích šetření si lze představit, že nově stanovená výše podpory by mohla být i v nulové výši.

Zákon předpokládá i další možnosti řešení překompenzace, včetně stanovení individuálních podmínek podpory. Důležité bude zejména právo výrobce prokázat, že výrobna nedosáhne stanoveného vnitřního výnosového procenta po dobu práva na podporu. V takovém případě Státní energetická inspekce rozhodne o tom, že podpora elektřiny trvá do uplynutí životnosti výrobny a výrobci je doplacena podpora ve výši rozdílu mezi původní a sníženou výší podpory.

Ministerstvo má provádět sektorové šetření po uplynutí 10 let od uvedení elektráren do provozu. První šetření v souladu s tím provedlo v roce 2018 pro výrobny uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2008 a po předběžném vyhodnocení nezjistilo pro tyto výrobny žádné riziko překompenzace. Vlastníci výroben uvedených do provozu v pozdějších letech by však tento klid před bouří neměli promeškat, obzvláště když 1. dubna 2022 vstoupila v účinnost vyhláška stanovující způsob výpočtu překompenzace a vzory výkazů pro sektorová šetření. Měli by jej naopak využít k ověření výnosnosti výrobny, případné revizi finanční dokumentace a prověření alternativních obchodních modelů pro případ, že by výrobně byla odejmuta podpora úplně.

Související