Systém zahrnuje stovky tisíc lidí a českým firmám pomáhá vykrýt nedostatek lidí při nových zakázkách a v provozních špičkách. Bez agenturního zaměstnávání, tedy najímání pracovníků na omezenou dobu, by se některé neobešly. Vyhovuje jim, že takový personál nemusí držet ve stavu, administrovat jejich nábor a propouštění. Děje se to ve většině oborů v Česku a zároveň je s tím spojeno mnoho problémů.

Sem tam se v médiích objeví zpráva o ubytovně plné dělníků, kde konflikty často rozhání policie, někdy je tam práce pro koronera. Bydlí tam vykořenění lidé z ciziny, v Česku nemají ani povolení k pobytu, ani k práci. Hovoří se o nich jako o nemotivovaných, bez vztahu k práci i zaměstnavateli, často závislých na návykových látkách. Jsou platově podhodnocení, vyčerpaní extrémně dlouhou pracovní dobou, různě vykořisťovaní. Nemívají pracovněprávní smlouvy, ale smlouvy obchodní. Jsou zaměstnáváni tak, aby to stát nemohl evidovat, a proto je ani nemůže chránit.

To je realita nelegálních, takzvaně zastřených agentur, které nemají od státu licenci na zaměstnávání. Jsou jich stovky a podle odhadů expertů a asociací zaměřených na pracovní trh je přes ně zaměstnáno i více než 100 tisíc lidí. Tvoří až 40 procent celkového agenturního trhu. Ročně to stát připravuje až o 12 miliard korun, propočítala k cenám minulého roku Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS). Aktuálně existuje vysoké riziko, že v této šedé zóně skončí uprchlíci z Ukrajiny. Za nelegálními agenturami velmi často stojí tamní mafie.

Legální agenturní trh v Česku tvoří přibližně 1200 subjektů s licencí a stát je čím dál více reguluje a kontroluje. Musí ze zákona garantovat svým lidem stejné podmínky pro práci, jaké mají kmenoví zaměstnanci firem, kam jsou přiděleni – stejné mzdy, část benefitů a pracovněprávní smlouvy. Tyto agentury upozorňují, že je odborná veřejnost, zvláště odbory, házejí do jednoho pytle s nelegály. Stěžují si, že je inspektorát práce kontroluje více než agentury zastřené, protože ty nespadají do kategorie zaměstnavatelů. Kontroloři na ně narážejí náhodně nebo na upozornění. „To my jsme za první dva měsíce roku měli osm kontrol,“ říká Jaroslava Rezlerová, ředitelka největší české agentury práce Manpower.

Agentury bez cizinců

Aby stát předešel vykořisťování cizinců z chudších států, zakázal je v agenturním modelu zaměstnávat. Výjimky představuje určitý druh kvalifikace. Zákaz platí nadále i pro Ukrajince, kteří mají po nedávném přijetí dočasného opatření lex Ukrajina volný přístup na trh práce. „Málokdo z odpůrců agenturního zaměstnávání ví, že legální agentury nemají cizince,“ říká Rezlerová, jejíž Manpower zaměstnává ze 75 procent Čechy. Zbytek jsou občané EU. Jedinou možností, jak s takzvanými třetizemci pracovat, je pro agentury práce zprostředkovávat nábor pro přímé zaměstnavatele. Tvoří to třetinu jejich obratu.

Stát chtěl předejít vykořisťování, a tak zakázal přidělovat cizince ze zemí mimo EU. A ti jsou načerno u zastřených agentur.

Jenže firmy vyžadují flexibilitu. Protože jim množství Čechů a cizinců z EU nestačí, právní nařízení obcházejí, a dělají to i velké a renomované. „Stát nastavil tak přísné podmínky, že jim nedává jinou možnost než třetizemce, což jsou jediní, kteří jsou dostupní rychle, najmout nelegálně. Pokud totiž nevyužijí nabídky zastřené agentury, hrozí jim, že budou muset zastavit výrobu. Dělají to, i když vědí, že riskují pokutu,“ popisuje Tomáš Procházka, právník advokátní kanceláře Aegis Law. Pokuty zavedl stát od loňského srpna.

„Někdy nám i sami ve výběrových řízeních řeknou, že nás jako oficiální agenturu chtějí mít kvůli kontrolám, aby jimi prošli,“ uvádí Rezlerová. Vysvětluje, že nelegální zaměstnanci se těsně před kontrolou, o níž se firma dozví pár hodin předem, posílají domů. „Na pracovišti pak zůstává pár těch, kteří nepracují načerno.“ Manpower prý účast v takových tendrech odmítá.

„Nejhorší situace je ve stavebnictví, kde se ani netváří, že jim lidi dodávají agentury, ale že je to outsourcing činností,“ říká Rezlerová, která vidí doklad o fungování zastřených subjektů i ve struktuře oborů, jež agentury práce využívají: „V Česku jsou oficiálně ve výrobě a logistice a centrech sdílených služeb. Chybí tam téměř úplně stavebnictví a gastro. Zatímco evropská data zase tyto obory ukazují jako největší v oblasti agenturního zaměstnávání.“ Vyvozuje z toho, kde se nejvíc pracuje ilegálně.

„Se zastřenými agenturami se setkáváme při mnoha výběrových řízeních,“ říká Tomáš Surka, šéf jedné z registrovaných agentur Orienta. „Poznáme, že jsou s námi v tendru, podle nízkých cen, které klient požaduje. Není možné to za ně udělat legálně.“ Shoduje se s ním i Rezlerová: „Zákonodárci zakázali přidělovat takzvané třetizemce z obavy, že by je agentury mohly vykořisťovat. Výsledkem je, že je skutečně vykořisťují, protože tady o to víc lidí pracuje načerno,“ říká Rezlerová. Sezonní pracovník v legálním poměru je vždy dražší – stojí firmu stejně na mzdě jako ten běžný a ještě se za něj platí provize agentuře.

Nenabízet levné, ale kvalifikované

Problém je i v právech takových lidí. „Agenturní zaměstnanec sice nějaká má, ale pořád je to spíš jen kus. Pokud firma jeho pozici zruší, končí ze dne na den bez odstupného,“ říká Procházka a srovnává to s německým pojetím, kde mají agentury své lidi nasmlouvané bez ohledu na zakázky. Pokud pro ně zrovna žádnou nemají, platí jim část mzdy. Obecně za ně žádají vyšší částky a mají pod sebou kvalifikovanější pracovníky, třeba na asistentské i manažerské pozice. Tím třeba vykrývají mateřské dovolené.

V Česku je podle advokáta tak přísná právní úprava, že agentury zaměstnávají nakonec jen lidi málo kvalifikované, nevyhraněné a v zoufalé situaci. „Pokud se jim tam objeví někdo schopný, ihned si ho přetahují do kmene. To se v Německu nestává. Protože jsou tak drazí, že by je firmy nebyly schopné na dobu neurčitou uživit,“ shrnuje Procházka a poukazuje na to, že levná pracovní síla není to, co má agenturní zaměstnávání poskytovat, ale především síla flexibilní a specializovaná.

Česko je i proto v situaci, že firmy, které jsou zvyklé podnikat s vyšším standardem a respektem k lidské práci, ze země odcházejí nebo zdejší byznys vůbec nerozvinou. „Trh se proto nekultivuje,“ uzavírá Procházka.

Související