Byznys postavený na zoufalství. Ukrajinská pracovní mafie už loví uprchlíky

Potká‑li zákazník erotické služby v Česku ukrajinsky nebo rusky hovořící ženu, která neumí česky, měl by uvědomit policii. Té by žena měla potvrdit, že je v této pozici dobrovolně. Je to rada Spolku pro ochranu žen, jehož lidé pomáhají bývalým prostitutkám najít jinou práci. Jen pár týdnů po příchodu prvních válečných uprchlíků zaznamenal spolek od spolupracovnic v terénu – praktikujících sexuálních společnic – první informace o nucené prostituci.

K prvnímu státem řešenému případu zneužívání uprchlíků k práci, která se neslučuje s českou legislativou, začnou podle expertů na humanitární pomoc i úředníků rychle přibývat další.

Podle mnoha zdrojů na hranicích a kolem uprchlických center krouží podvodníci se sliby něčeho jiného, než o co nakonec půjde. Jedná o takzvané zastřené agentury práce. Na její zprostředkování nemají licenci, obcházejí české zákony a hrozí u nich riziko zneužití svěřenců. Uprchlíky lákají na nepravdivé informace o podmínkách pobytu v Česku a zdejších možnostech pracovat. Například tvrdí, že je to možné pouze s jejich agenturou. Krásně vypadající nabídky se pak mění v otrockou práci, prostituci či žebrání. Kdo kývne, čeká ho omezování svobody, nucené braní drog, další druhy vykořisťování a zneužívání jejich osoby i osobních údajů a dokladů k trestné činnosti, například získávání půjček.

„Z jejich vlivu je velmi těžké se dostat. Pro zranitelné, osamělé ženy s dětmi to může být skoro nemožné,“ upozorňuje Zdeňka Pecharová, koordinátorka Spolku pro ochranu žen.

První náznaky má i Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Vládne teď ještě poměrně velký chaos. Slyšíme o tom z terénu zatím jen zprostředkovaně. Je potřeba počkat asi měsíc, než vypluje na povrch, co všechno už podvodníci stihli. Riziko nucení k prostituci i dalších forem nelegálního zaměstnávání je obrovské,“ říká. Jeho kolegové zaznamenali na hranicích nabídky odvozu za podezřelých okolností. „Pohybuje se tam řada dobrovolníků, mezi nimiž se jednoduše schovají ti, kteří to nemyslí dobře. Na naší helplince jsme měli i stížnost na to, že někdo nabízel ubytování za protislužbu,“ říká Hůle.

Vykořisťování v každé krizi

Jakákoliv humanitární krize přináší podstatně vyšší výskyt vykořisťování a obchodů s lidmi, říká Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada, která se problematikou zabývá v Česku 25 let. „Lidé v zoufalé situaci mají velmi často tunelové vidění, mají pocit, že musí přijmout jakoukoliv nabídku. Když přijde žena i s dětmi, cítí obrovskou míru odpovědnosti se o ně postarat. Přijme nabídku, jakou by za jiné situace nepřijala. To všechno vykořisťovatelé vědí. Celý tento byznys je postavený na lidské beznaději a zoufalství.“

Volný vstup na trh práce uprchlíci mají. Informace se k nim musí dostat rychleji, než je odchytí podvodníci, kteří jim tvrdí, že to tak není.

Intenzivní nárůst počtu stížností čeká stejně jako Hůle přibližně za měsíc či dva. „Až po první výplatě zjistí, že nedostanou, co by dostat měli. Nebo že jim zaměstnavatelé nasázejí všechny možné sankce a pokuty, strhnou jim peníze za ubytování a za jídlo a nezbude jim skoro nic.“ La Strada se přidala k humanitární pomoci. Věnuje se především osvětě mezi uprchlíky a monitoruje podezřelé nabídky. „Z děr už vylézají obvyklí podezřelí. Monitorujeme především nabídky těch, se kterými jsme měli už v minulosti zkušenost,“ popisuje Hronková. Ke své původní činnosti, pomoci zneužitým, se chce vrátit nejpozději do měsíce.

Český stát na začátku krize změnil podmínky pro zaměstnávání uprchlíků, a proto jim, aby se nezvyšoval počet lidí v šedé zóně, nabízí volný přístup na trh práce. 

Osoby přistižené při nelegální práci

Zvětšit přes celé okno

Do legislativy tato změna vstoupila v minulém týdnu s přijetím návrhu lex Ukrajina. Zbavit se ilegality pobytu a zaměstnání má pomoci i těm, kteří tu v ní žili už před válkou. Mohou se zaregistrovat bez hrozby postihu a pokuty. Za mnohými přicházejí jejich rodiny. „V odstranění této bariéry vidím velkou příležitost pro český trh práce. Šedá zóna byla dlouhodobým problémem. Bujela kvůli nesmírně zdlouhavým procesům udělování pracovních povolení. Orientovaly se v nich většinou velké legální agentury a pak mnoho mafiánů, kteří využívali své rozsáhlé sítě kontaktů,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, datový analytik společnosti LMC, jež provozuje pracovní portály. Desítky dovozců lidí z Ukrajiny jim práci hledaly u malých firem. „Lidé, kteří tu byli načerno, byli v postavení nevolníků. Nerozhodovali o tom, u koho budou pracovat, jak dlouho, neměli svobodná práva,“ doplňuje Dombrovský, nově jeden z poradců ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.

S uprchlickou krizí přichází vzestup nelegálního zaměstnávání, protože za jeho organizací velmi často stojí krajané. Data Státního úřadu inspekce práce ukazují, že nejvíc Ukrajinců je jak mezi pokutovanými zaměstnanci, tak i mezi subjekty, které práci zprostředkovávají. „Za zastřenými agenturami je ukrajinská mafie, která celou místní ukrajinskou diasporu spojuje. Teď jí sem přicházejí masy lidí a ona ví, že se kolem nich bude dít velká spousta finančních transferů. Bude si z nich chtít ukrojit co nejvíc. Je to nyní boj o čas, kdo se k uprchlíkům dostane dřív a podá jim informace,“ říká Hůle.

Informační boj

Česká policie, zástupci inspektorátu práce, úřadů práce a neziskových organizací vytvořili řadu materiálů, které nově příchozí zpravují o tom, že pracovat je možné svobodně a že za zprostředkování práce se platit nesmí. Uprchlíci však mají zpočátku starosti se usadit, vše vyřídit a práce není to, nač myslí jako na první věc. Ve frontách a komunitách mají zastřené agentury čas. Snaží se nově příchozí přesvědčit, ať se nehlásí do asistenčních center, s argumentem, že se pak už nebudou moci nikdy vrátit na Ukrajinu. Popisuje to Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra Praha. „Nutí je odmítnout asistenci, zdravotní pojištění za jistotu práce a ubytování, kde jim polovinu výdělku seberou.“

O šíření dezinformací ví i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). „Od začátku jsme chtěli do řešení vtáhnout i cizineckou policii, ale ta v současné době nemá kapacitu,“ říká Kateřina Štěpánková, náměstkyně pro řízení sekce zaměstnanosti MPSV. Proto vsadili na podávání zpráv ve všech místech výskytu Ukrajinců. V tomto týdnu se spouští kampaň, v níž k registraci v Česku nabádají ukrajinští fotbalisté hrající za Slavii Praha.

Podvodníci jsou ve velké výhodě právě proto, že jsou to Ukrajinci, nemají jazykovou ani kulturní bariéru. „Ukrajinci jsou zvyklí na uplácení a je u nich normální za služby jako zprostředkování práce platit. Jsou dezorientovaní a hlavně zvyklí na to, co jim po léta vyprávěli jejich muži: že v Česku je velmi složité získat možnost pracovat. Že je to už jinak, jim podvodníci neřeknou, a tak žijí v podstatě v paralelním světě. Je jim potřeba co nejdřív ukázat českou realitu a odříznout je od mafie. Uprchlíkům půjde pomoc v řádu mnoha miliard, teď je ale otázka, jak to udělat, aby polovina z této částky neskončila u mafie,“ říká Hůle.

O mafii hovoří jako o velmi silné organizaci, která v Česku funguje mnoho let. „Všichni ukrajinští pracovníci s ní nějak kooperují. Zprostředkovává jim zdravotní a sociální pojištění a další základní věci pro zdejší fungování. Komunita Ukrajinců je navíc relativně uzavřená.“ Ukrajinci s problémy nechodí na policii, nemyslí si, že by jim pomohla. Potvrzuje to i Štěpánková z MPSV: „Nemají příliš velkou důvěru ve státní instituce, to vše potřebujeme vybudovat. Jistě pomohlo, že pomoc u nás do velké míry zajišťuje právě stát.“ Organizace na pomoc ženám je skeptická i v tom, že jim pomohou zákazníci sexuálních služeb, když mají možnost zaplatit 500 korun za to, co jinak stojí čtyřnásobek.

Těžkosti i po odstranění bariér přístupu na trh práce očekává také Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. Lidé ze zastřených agentur se svého systému nevzdají. „Oni jim dají smlouvu, budou za ně odvádět pojištění, ale budou je někde nelegálně pronajímat a platit hůř, než kdyby byli zaměstnáni přímo ve firmách nebo v legální agentuře.“

Hardcore zastřených agentur je ovládání cizinců bez povolení k zaměstnání v Česku, posílání na práci bez smlouvy, jen na smlouvu obchodní, například o dílo nebo poskytování služeb. Ty člověku nedávají zaměstnanecká práva. Proti předpisům posílají lidi k jiné firmě, ačkoliv k tomu nemají registraci u Generálního ředitelství úřadů práce.

Stát pokutuje i firmy, které služeb zastřené agentury využijí. Když jednu inspektoři odhalili, stávalo se, že si firma najala jinou.

Ročně inspektorát zastřených agentur odhalí několik stovek. Nelegální práce byla na vrcholu v letech 2017 a 2018, kdy v Česku razantně rostl počet pracujících cizinců. Od pandemie klesl, ale snížil se i počet podnětů a kontrol. Loni inspektoři objevili téměř 3300 nelegálních pracovníků, většina byli cizinci ze zemí mimo EU, nejčastěji právě z Ukrajiny. Padlo 740 pokut převážně u drobných zaměstnavatelů, celkově v hodnotě přes 190 milionů korun. Nejvíc to bylo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu, při opravách a údržbě motorových vozidel. Mnohem víc přestupků než jinde bylo v krajích Jihočeském, Vysočina, Jihomoravském a Moravskoslezském. „Nejvíc nelegální práce je tam, kde se nedostává pracovní síly, a také tam, kde je víc obyvatel zatížených exekucemi,“ uvádí Macíček.

Úřad kvůli uprchlické krizi kontroly posílí. Chystá se zaměřit na zemědělské firmy. „Tam předpokládáme vyšší zaměstnávání příchozích Ukrajinců, protože se při kontrole snadno rozprchnou po poli a zkoumání se jednodušeji komplikuje. S kontrolami má smysl začít až poté, co budou uprchlíci zaměstnáni,“ vysvětluje Macíček. Řada inspektorů, kterých má úřad celkem 530 po celé republice, nyní pobývá na záchytných místech pro uprchlíky a pomáhá informovat přicházející i identifikovat podvodníky.

Vydírání, zastrašování

Jsou různé odhady, kolik lidí v Česku před začátkem války na Ukrajině nelegální práci provozovalo. Může jít o desítky nebo spíš stovky tisíc pracovníků? A kolik subjektů se zapojilo? Štěpánková to bez ověřených podkladů vyčíslovat nechce, nicméně ví, že jich je nejvíc mezi Ukrajinci: „Čím větší je diaspora, tím větší se dá očekávat skupina lidí, kteří jsou tu načerno.“

Stát proti tomu dlouhodobě bojuje, ale není v tom moc úspěšný, poznamenává ministerská náměstkyně. „Při kontrole mnohdy narazíme na už dříve podezřívané osoby, ale těžko se jim něco dokazuje. Řízení se táhnou, a ne vždy skončí pokutou, v procesu je zapojeno několik osob, jde o sofistikovanou organizaci,“ říká. Štěpánková i Macíček hovoří o vydírání a zastrašování hrozbami násilím a odepřením mzdy. „Setkáváme se i s případy, kdy se pracovník osvědčí a firma by ho chtěla jako kmenového zaměstnance. Agentura pak vyhrožuje, že jí způsobí škody,“ pokračuje Štěpánková. Asistenci policie volí inspektorát práce ve třetině svých případů, částečně kvůli bezpečnosti inspektorů, částečně při kontrole větších pracovišť.

Od loňského srpna má inspektorát na zastřené agentury novou páku: pokutuje při zjištění přestupku i firmy, které jejich nabídek využívají. Od té doby se proti takovým rozjelo 15 přestupkových řízení, žádné z nich nebylo dosud uzavřeno. „Tam, kde jsme chytili zastřenou agenturu, se při další kontrole ukázalo, že je na jejím místě jiná,“ popisuje Macíček. Pokuta pro firmu může dosahovat až 10 milionů korun.  

Vykořisťování a obchod s lidmi v Česku

Na společnost La Strada se obracejí lidé v nouzi. Na její SOS linku zřízenou k pomoci obětem vykořisťování a obchodu s lidmi v roce 2020 zavolalo 564 osob. Právní podporu poskytla nevládní organizace v tomtéž roce 271 osobám. Dlouhodobě platí, že větší podíl z nich tvoří muži.

Nejčastěji se řeší pracovní problematika: nevyplacená mzda, nerespektování výše minimální mzdy, neúnosně dlouhá pracovní doba, vydírání a vyhrožování ze strany zaměstnavatelů, pobytová problematika či situace hraničící s dlužním otroctvím. Stálými problémy jsou i neplatné ukončení pracovního poměru, odchod od zaměstnavatele a změna zaměstnavatele, bezdůvodné zadržování dokumentů.

Pokud zástupci organizace vyrážejí do terénu, míří převážně do levných ubytoven, tržnic, na stavby, do skladů, na černé burzy práce a stále častěji i na pole, do sadů a obecně do míst sezonních prací v zemědělství.