Válka na Ukrajině připraví Česko o růst, otevírá ale i nové příležitosti

Do Česka už přišlo přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Pro český trh práce, který roky čelí rekordně nízké nezaměstnanosti, to může znamenat výrazný impulz. Právě nedostatek pracovních sil totiž v posledních letech řadu firem brzdil v růstu. Přes veškeré utrpení, které válka přináší, by tak uprchlíci mohli tuzemský pracovní trh rozpohybovat.

Míra nezaměstnanosti v Česku se od roku 2017 pohybuje mezi 2,5 a 4,5 procenty. Práci tak najde prakticky každý, kdo pracovat chce. Naopak firmy se potýkají s nedostatkem pracovníků. Aktuálně je v Česku volných zhruba 360 tisíc pracovních míst. To je zhruba o 100 tisíc míst více, než kolik je tu volné pracovní síly.

„Firmy hlásí, že mají dostatek zakázek, ale nemají je jak vyrobit, nemají dostatek personálu,“ popisuje hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podniky marně hledají manuální i kvalifikované řemeslné profese do stavebnictví a průmyslu. V Česku také chybí kuchaři, číšníci, hotelový personál, pomocníci v zemědělství, řidiči, skladníci a pracovníci v logistice, lékaři a sestry i IT specialisté. Dále se hledají stovky zaměstnanců se znalostí světových jazyků do mezinárodních center sdílených služeb.

Řadu těchto volných pracovních míst by nyní mohli obsadit právě Ukrajinci prchající před válkou ze své vlasti. „V současné době Úřad práce ČR v rámci celé republiky eviduje 21 300 pozic vhodných pro cizince. Nabídka se každým dnem rozrůstá,“ uvedla na konci minulého týdne mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Nevhodná struktura a nejistota

Zaměstnávání uprchlíků nyní brzdí především nejistota, jak se bude konflikt dál vyvíjet a jak dlouho se v důsledku toho Ukrajinci v Česku zdrží. A obavy panují také ohledně toho, že přicházejí v ne zrovna ideální struktuře. Zhruba polovinu z příchozích tvoří děti a mladiství a mezi uprchlíky v produktivním věku dominují z 80 procent ženy. To může jejich zaměstnávání zkomplikovat.

„Od firem často slyšíme, že zájem o tyto lidi je, ale nejdříve musí vymyslet, které pozice by jim přidělily,“ popisuje situaci na českém trhu práce Tomáš Petyovský, specialista na pracovní migraci z advokátní kanceláře Petyovský & Partners.

Ukrajinští uprchlíci v Česku

Zvětšit přes celé okno

Pro ukrajinské ženy by mohlo být vhodné pracovat zejména ve službách. Tam ale nyní v Česku nechybí tolik lidí jako v jiných oborech. Manažer náboru pracovní agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát proto vidí velkou příležitost pro zaměstnání uprchlíků zejména v logistice. „Mezi ženami nebude sice příliš mnoho řidiček nákladních automobilů, ale mohou být velmi platné v doručovatelských službách s dodávkami a osobními vozy. Velkou pomocí budou ve skladech a logistických centrech.“ Mezi uprchlíky je podle něj také mnoho vysokoškoláků se znalostí světových jazyků, kteří se mohou zapojit například do mezinárodního zákaznického servisu.

Zaměstnání uprchlíků sice bude ze začátku komplikovat jazyková bariéra, jak ale potvrzují zkušenosti českých podnikatelů, v minulosti se dařilo tutu překážku rychle překonávat. „Po roce už téměř nepoznáte, že nejsou Češi,“ popisuje Zbyněk Frolík, majitel společnosti Linet, která už před vypuknutím ukrajinského konfliktu zaměstnávala na 200 lidí z Ukrajiny.

Z Ukrajinců jsme vždycky byli nadšení, popisuje majitel Linetu Zbyněk Frolík. Byli pokorní, velmi pracovití a jazyk se naučili za chvíli.

Mezi českými podnikateli je navíc velká ochota uprchlíkům pomoci. Například majitel Jablotronu Dalibor Dědek nabízí, že bude i dalším firmám dotovat zkrácené pracovní úvazky pro ukrajinské ženy a kompenzovat nižší produktivitu v době jejich adaptace v Česku.

Jak výrazně uprchlíci z Ukrajiny ovlivní český trh práce, bude ale záviset především na dalším vývoji války. Masivní návrat uprchlíků do vlasti připadá v úvahu pouze v případě, že na Ukrajině zůstane velká a významná část země pod současným politickým vedením. „Cokoliv jiného vytváří pobídku, aby tady v Česku uprchlíci zapustili kořeny,“ upozorňuje ekonom a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

To by byla pro český pracovní trh dobrá zpráva. „Země, které byly v minulosti schopné získávat lidi, dokázaly dlouhodobě růst. Rozdíl mezi naším a ukrajinským vzděláním není dramatický a totéž platí pro kulturu,“ dodává Singer.

Pokud by zde ukrajinské ženy zůstaly, lze předpokládat, že později by za nimi přišli i muži. Nezaměstnanost v Česku by se tak konečně po letech mohla alespoň mírně zvýšit, a přiblížit se tak úrovni umožňující zdravý růst firem. „Pokud by se počet migrantů, kteří v Česku zůstanou na delší dobu a zapojí se do trhu práce, pohyboval aspoň v desítkách tisíc, v růstu míry nezaměstnanosti by se to jistě projevilo. Můj velmi hrubý horní odhad je, že nezaměstnanost by se mohla ještě letos zvýšit zhruba o jeden procentní bod,“ očekává ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Zároveň ale odborníci mírní obavy z toho, že by nárůst nezaměstnanosti mohl Čechy připravit o růst mezd, na který byli zvyklí. „Růst mezd bude, protože je vysoká inflace. Lidé si chodí říkat šéfům o přidání a zdůvodňují to tím, že mají hypotéku, kterou musí platit. Když jim ho zaměstnavatel nedá, najdou si jiného. Na tom příchod ukrajinských uprchlíků nic nezmění,“ míní Frolík.

Také podle ekonomů není důvod k obavám. „Mezera mezi volnými pracovními místy, které firmy hlásí na úřady práce, a počtem dostupných uchazečů o zaměstnání je tak velká, že i kdybychom zaměstnali všechny uchazeče o zaměstnání z Ukrajiny, pořád by se nezacelila,“ říká Marek. A Skořepa k tomu dodává: „Celkově se dá čekat nejspíš jen mírné zpomalení nominálního růstu mezd na pět až šest procent ročně.“ V posledních zhruba čtyřech letech to bylo mezi šesti a sedmi procenty za rok.

Automobilky a stavebníci pod tlakem

Větší problémy tak nyní způsobuje tuzemské ekonomice spíše výpadek některých subdodávek z Ukrajiny a Ruska, jako jsou například kabelové svazky do aut, kvůli nimž musela omezit výrobu i největší česká automobilka Škoda Auto. A některé společnosti přišly i o část zaměstnanců z Ukrajiny. Někteří muži totiž dostali povolávací rozkazy a vrací se domů bránit svou vlast. Jiní chtějí být nablízku svým rodinám, které zůstaly na Ukrajině.

Podle údajů Hospodářské komory zasáhl návrat ukrajinských mužů do vlasti 56 procent tuzemských firem zaměstnávajících Ukrajince. „Na základě těchto dat odhadujeme, že z České republiky mohlo odcestovat asi 30 tisíc lidí. Podle informací, kterými disponujeme, se řada dalších Ukrajinců do vlasti chystá, čekají třeba na výplatní termín mzdy nebo před odjezdem vyřizují nezbytnou administrativu,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Před vypuknutím konfliktu pracovalo v Česku asi 160 tisíc Ukrajinců. Z tuzemského trhu práce tedy vypadla zhruba pětina z nich. Relativně nejvíce jsou tím postiženi tuzemští drobní podnikatelé a stavební firmy. Tam před válkou pracovalo zhruba 20 tisíc Ukrajinců, a to jak na dělnických profesích, tak i na těch kvalifikovaných, například jako projektanti či ekonomové.

Například stavební společnost Syanco z Uherského Hradiště přišla kvůli odchodu dělníků na Ukrajinu zhruba o 30 procent své kapacity. V důsledku toho teď musí některé rozjednané zakázky odmítat. „Omezujeme příjem zakázek. Pomalejší jsme zejména v revitalizacích starších domů. Už před vypuknutím konfliktu jsme měli zaplněné kapacity na tři čtvrtě roku dopředu a tím, že se naše kapacita snížila, se to protáhlo ještě na delší dobu,“ popisuje jednatel Syanca Michal Oharek.

Dopady konfliktu na Ukrajině pociťuje i společnost Strabag, jedna z největších stavebních firem v Česku. „Již nyní vidíme, že dopady na stavebnictví budou skutečně dramatické. Vedle problémů, které může působit ještě větší nedostatek pracovníků, než tomu bylo dosud, je závažnější komplikací nedostatek některých důležitých komodit, jako je typicky ocel, nebo extrémně dlouhé dodací lhůty, nemluvě o výrazném růstu cen všech stavebních komodit,“ upozorňuje Edita Novotná ze Strabagu.

Věkové rozložení uprchlíků (k 21. březnu)

Zvětšit přes celé okno

Jen ocel zdražila kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině za poslední měsíc zhruba o 45 procent. Téměř o pětinu pak vzrostly také ceny hliníku.

Problémy s odchodem zahraničních pracovníků do války hlásí i zemědělství, další z významných zaměstnavatelů ukrajinské pracovní síly v Česku. „Podle nedávného průzkumu Agrární komory ČR odešli ukrajinští pracovníci do své domovské země téměř z 12 procent oslovených podniků a u dalších podniků se k tomu chystají,“ uvádí prezident agrární komory ČR Jan Doležal.

Nyní navíc začínají na polích jarní práce a nedostatek pracovníků tak může zemědělcům situaci značně zkomplikovat. A ani zde nejde jen o pracovní sílu. Vstupní náklady českých pěstitelů i chovatelů rostou v posledních měsících o desítky až stovky procent. „Vedle mzdových nákladů se zvyšují ceny krmiv, minerálních hnojiv, energií a pohonných hmot. Vzhledem k provázanosti globálního trhu tak zdražují rovněž rostlinné komodity, které jsou základem pro výrobu krmiv,“ dodává Doležal.

Kvůli výpadkům a zdražování tak budou dopady ukrajinské krize na českou ekonomiku poměrně vážné. Zabrání rychlému snížení inflace, s nímž ještě na začátku letošního roku počítala ve svých prognózách Česká národní banka. A zpomalí také hospodářský růst.

„Protože jsme malou otevřenou ekonomikou, naše firmy jsou často uprostřed výrobních řetězců, tak jsme tou ekonomikou, která je první na ráně a konflikt na Ukrajině schytáme nejvíce,“ varuje Marek. Kondici ekonomiky zhorší i výpadek spotřeby způsobený nezvykle vysokou inflací. „Bude tak úspěch, pokud se bude růst HDP letos pohybovat alespoň nad jedním procentem. Ale možná budeme rádi, když vyvázneme jen bez poklesu,“ dodává ekonom. Před vypuknutím konfliktu přitom tuzemské i mezinárodní instituce počítaly pro letošek s růstem hrubého domácího produktu Česka zhruba o čtyři procenta.

Výzvy a příležitosti

Avšak přes komplikace, které válečný konflikt na Ukrajině znamená pro českou ekonomiku, se přední tuzemští podnikatelé a ekonomové většinou shodují v tom, že to nelze brát jako hrozbu. Pokud by se podařilo Ukrajině v konfliktu zvítězit, mohla by se obnova válkou poničené země stát pro nyní těžce zkoušené stavební firmy příležitostí. „Postavit všechno, co Rusové zničili, si bude žádat mnoho stavebních společností. A Evropa to pravděpodobně bude financovat,“ míní Vojtěch Kostiha z Metrostavu.

Příchod uprchlíků zvýší nezaměstnanost zhruba jen o procento. Horší to bude s HDP. Budeme rádi, když letos nebude stagnovat, čekají ekonomové.

Také pesimistický scénář, v němž by Ukrajina přišla o svou suverenitu a území, by nemusel mít na Česko drtivý dopad. „V takovém případě za ženami samozřejmě prchnou i muži, kteří na Ukrajině dnes bojují. V Česku máme stále jeden z nejpřehřátějších trhů v Evropě. Migrace by tento náš problém z velké části vyřešila,“ upozorňuje Singer.

Věková struktura uprchlíků podle registrace ke zdravotnímu pojištění v ČR (v %, k 15. březnu)

Zvětšit přes celé okno

A přínosem pro české firmy může ve výsledku být i dosud nevyvážená struktura uprchlíků, respektive převaha žen s dětmi. Ta by totiž podniky mohla konečně naučit přizpůsobovat pracovní podmínky individuálním požadavkům zaměstnanců. Na to dosud firmy nebyly příliš zvyklé, v důsledku čehož je na tuzemském trhu práce málo nabídek na částečný úvazek nebo s flexibilní pracovní dobou.

„Covid nás naučil pracovat na dálku, uprchlická krize by nám mohla přinést posun právě v oblasti flexibilní práce,“ míní personální ředitelka společnosti Sodexo Benefit Martina Machová a dodává: „Je to velká příležitost pro firmy naučit se pracovat s částečnými pracovními úvazky, a vyjít tak vstříc nejen ukrajinským ženám s dětmi, ale také českým rodinám, které po nich dlouhodobě volají.“

Největší výzvou pro Česko ale nejspíš bude, jak zaměstnat ukrajinskou pracovní sílu a zároveň se tím nepřipravit o rozvojový potenciál do budoucna. Příchod uprchlíků, pokud s nimi Česko a české podniky nebudou správně zacházet, by totiž mohl zastavit přibližování země k Západu. „Absence pracovních sil nutila firmy k automatizaci a robotizaci, k posunu k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Teď, když do toho dostaneme relativně levnou pracovní sílu, tak může tlak na tento kvalitativní posun oslabit. Jinými slovy nás to může zabetonovat v pozici takzvané montovny,“ obává se David Marek z Deloitte.

Vláda si tak bude muset dát pozor, aby našla správný balanc a směr, jak příchozí pracovní sílu efektivně využít. „Jde o to, aby děti uprchlíků, kteří tady zůstanou, vyrůstaly v normálním prostředí. Když se toto zanedbá, bude to pak pro stát drahé, protože se to promítne do výše sociálních výdajů, do kriminality,“ varuje ekonom CERGE‑EI Daniel Münich.

Základem podle něj bude podpořit zejména rozvoj školství, což by usnadnilo adaptaci Ukrajinců v Česku a umožnilo nejen z jejich dětí, ale i z malých Čechů vychovat zaměstnance pro ekonomiku budoucnosti. Tedy takovou, která se opírá o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a díky tomu může produkovat finální výrobky s vyšší přidanou hodnotou.