Evropa hodlá zbrojit, avšak banky se nechtějí špinit

V posledních letech nepatřily zbrojařské firmy mezi zrovna oblíbené klienty tuzemských a evropských bank. Financovat někoho, jehož produkt zabíjí jiné lidi, se nelíbilo nejen ostatním zákazníkům, ale ani akcionářům. Zbraně se tak dostaly na úroveň nepopulárních odvětví, jako je jaderný průmysl či těžba uhlí. Bankéři se zaštítili zkratkou ESG, za níž se skrývají tři anglická slova: environment, které hodnotí dopady na životní prostředí, social, hodnotící společenskou odpovědnost, a governance, jež posuzuje odpovědný přístup k řízení společností. Obranný průmysl do žádné z těchto kategorií nezapadal. Loni v létě dokonce Platforma pro udržitelné finance, což je skupina expertů, která radí Evropské komisi, navrhla zařadit zbrojní průmysl na úroveň sektorů, jako je hazard či tabákový průmysl. Stalo se tak v rámci takzvané evropské taxonomie pro udržitelnou ekonomiku, což je vodítko pro finanční instituce, jak na investice nahlížet z hlediska ekologie a udržitelnosti.

„Bez bezpečnosti ovšem nebude udržitelnost a bezpečnost nebude bez obranného průmyslu,“ varoval počátkem února evropské zákonodárce Alessandro Profumo, šéf italského zbrojního koncernu Leonardo a zároveň prezident Evropské asociace leteckého, kosmického a obranného průmyslu.

Nechtějí nám ani otevřít účet

Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky (AOBP) Jiřího Hynka bankovní domy zbrojaře nejen odmítají financovat, ale dokonce jim ani nechtějí vést účty. „Banky mají ve svých etických kodexech, že nepodporují zbrojní výrobu. Řešili jsme to týden před vypuknutím války na Ukrajině v České bankovní asociaci. Tam nám ale řekli, že se do toho nebudou plést, ať si to vyříkáme s konkrétními bankami. Jednali jsme i v ČNB, tam reagovali, že jim nepřísluší podobnou problematiku řešit,“ řekl týdeníku Ekonom Hynek. Jeho slova potvrzuje i výkonný ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý. „Momentálně jsou největším problémem samotné banky. Ty proaktivně, ještě než je k tomu někdo nutil, začaly samy zavádět určitá omezení,“ uvedl minulý čtvrtek na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost.

Podle průzkumu AOBP se zbrojařům vyhýbají zejména Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a PPF banka. Ekonom všechny dotyčné subjekty oslovil. „Česká spořitelna a celá Erste Group má definovanou politiku odpovědného financování, která neumožňuje financovat zbraně a vojenský materiál. Samozřejmě lze hovořit o výjimkách, např. při financování dodávek typu radary pro armádu, anebo vybavení pro policejní složky,“ řekl Ekonomu František Bouc z tiskového odboru spořitelny.

Belgická skupina KBC, která je matkou tuzemské ČSOB, si zase sestavila seznam firem, jež jsou podle banky zapojeny „do kontroverzních zbraňových systémů“. Jedná se například o výrobu pěchotních min či jaderných, chemických a biologických zbraní. „Společnostem na black listu KBC není povoleno žádné financování, pojištění ani žádné jiné finanční transakce,“ říká tisková mluvčí skupiny KBC Viviane Huybrechtová. Ostatní společnosti, které se zabývají konvenčními zbraněmi, jsou mimo black list KBC. „I když jsou běžné vztahy s takovými společnostmi možné, na jejich financování nebo pojištění se vztahují specifické podmínky,“ dodává mluvčí KBC.

Bankovní domy zbrojaře nejen odmítají financovat, ale dokonce jim ani nechtějí vést nové účty.

Zároveň je to ale ČSOB, u které zřídil zastupitelský úřad Ukrajiny v ČR bankovní účet, na nějž lze zaslat finanční obnos určený pro následný nákup obranného materiálu.

PPF banka pak odmítla dotaz, proč neumožňuje zbrojařům otevírat nové účty, jakkoliv komentovat. Sdílnější nejsou ani jiné finanční domy. „Omlouvám se, ale toto nemůžeme komentovat,“ reagovala na dotaz ohledně financování zbrojovek Šárka Nevoralová z Komerční banky, jež podle průzkumu AOBP měla dokonce zbrojařům v minulosti účty i rušit. Ve svém kodexu k udržitelnosti banka uvádí, že nefinancuje společnosti, které jsou s hlediska ESG principů nepřijatelné, jako je třeba právě těžba a spalování uhlí, výroba některých druhů zbraní či vývoz zbraní do zemí s válečnými konflikty nebo zvýšeným rizikem nelegálního obchodování se zbraněmi.

S jakými problémy se zbrojaři potýkají v bankách

Zvětšit přes celé okno

Papežštější než papež

Banky přitom k takovému jednání žádná legislativa nenutí. Ani tak často skloňované evropské nařízení o taxonomii.

Podle České národní banky současná regulace finančního trhu neomezuje jednotlivé bankovní subjekty ve financování „nečistých“ odvětví ani jim ho nezakazuje. „Případné horší podmínky financování spíše vycházejí z chování účastníků trhu, respektive z přizpůsobování se trendu udržitelného financování,“ říká Denisa Všetíčková z tiskového odboru ČNB.

Podle viceguvernéra ČNB Marka Mory jediné, co je dnes s taxonomií spjato, je informační povinnost. „Tedy povinnost subjektů říci, že financují aktivity či projekty, které jsou buď v souladu, či nesouladu s taxonomií,“ uvedl viceguvernér na výše zmíněné bezpečnostní konferenci. I kdyby se tedy jakákoliv komerční banka rozhodla podporovat například financování vývozu zbraní či využití jádra nebo těžbu uhlí, nikdo jí to zakázat nemůže. Přesto sehnat finance je, ne‑li nereálné, tak přinejmenším velmi obtížné.

Největší páku má vláda

Podle Mory by situaci českého obranného průmyslu mohla pomoci vyřešit vláda. „Pokud se nic nestane, tak bych doporučoval, aby se kabinet na tento bod soustředil, hlídal taxonomii a její použití. Pokud by se banky obranného průmyslu i nadále štítily, má vláda možnost jiných řešení. Její zástupci mohou bankéřům vysvětlit, že poškozují českou ekonomiku, nebo má vláda i vlastní nástroje jako například státem ovládanou Národní rozvojovou banku, bývalou ČMZRB,“ uvedl Mora na výše zmíněné bezpečnostní konferenci s dovětkem, že k těmto řešením by vláda měla přistoupit až ve chvíli, pokud by byla situace kritická. „Myslím ale, že spíše dojde k samoregulaci a banky samy od sebe začnou být vstřícnější,“ dodal.

Obrat čekají i zbrojaři. „Věříme, že v kontextu války na Ukrajině Evropská komise upustí od označení evropského obranného průmyslu jako ‚společensky škodlivého‘ a naopak dojde k posílení jeho role v kontextu národní i evropské bezpečnosti, obrany a soběstačnosti,“ říká Lubomír Kovařík předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR.

Největší páku má vláda. Může bankám vysvětlit, že poškozují českou ekonomiku, a zároveň může využít Národní rozvojovou banku.

V Německu a Švédsku už obrat nastal

Situace v Česku se přitom neliší od přístupu bank jinde v Evropě. Tam už lze ovšem pozorovat první náznaky změn. Jen pár dní po začátku invaze oznámil německý kancléř Olaf Scholz posun v německé zahraniční a obranné politice, když v Bundestagu slíbil, že do konce roku 2022 investuje Německo do obranného průmyslu 100 miliard eur. „Budeme muset více investovat do bezpečnosti naší země, abychom ochránili svobodu a demokracii,“ uvedl. Prakticky vzápětí pak druhá největší německá banka Commerzbank AG, která v Česku vlastní zprostředkovaně tuzemskou mBank, naznačila, že má zájem poskytnout kapitál tamnímu zbrojnímu průmyslu.

„Je zřejmé, že v Německu bude potřeba více investic do obranného průmyslu, přičemž všechny zainteresované firmy jsou našimi klienty,“ uvedl generální ředitel Commerzbank Manfred Knof. „Známe je, oni znají nás a jsem si jistý, že se spolu budeme bavit o dalších investicích,“ citovala Knofa agentura Bloomberg.

Jde přitom o zásadní obrat. Ještě v lednu si Armin Papperger, generální ředitel německého Rheinmetallu, v rozhovoru pro německá média stěžoval, že jeho firma byla ze strany bank LBBW a BayernLB odstřižena od úvěrování právě s odvoláním na principy ESG. Teď v březnu firma dostala od vlády poptávku na tisíce nových helem, počítá s dalšími zakázkami, plánuje vytvořit jeden až tři tisíce pracovních míst a chce zvýšit objem výroby tankové munice až na šestinásobek.

Obrat nastal i ve Švédsku u jedné z největších tamních finančních institucí, banky SEB. Ta investice do obranného průmyslu nově zahrnula do kategorie udržitelnosti. Od 1. dubna umožní šesti z více než stovky fondů, které spravuje, aby investovaly do společností, jejichž příjem částečně pochází z investic do obrany. Tyto investice se však nevztahují na firmy, které vyrábějí, vyvíjejí nebo prodávají zbraně porušující mezinárodní konvence.

V neposlední řadě pak v minulém týdnu přišla agentura Bloomberg s informací, že se na půdě Evropské unie diskutuje o možné emisi dluhopisů, které by měly pomoci zaplatit právě zvýšené výdaje na zbrojení a energie. Pokud by k tomu skutečně došlo, jen těžko lze předpokládat, že by evropské banky a fondy mezi zájemci chyběly.