Alespoň částečně rozeznávat předměty, i když člověk nemá zrak. Nebo komunikovat s okolím navzdory ochrnutí. Obojí zlepšení životního komfortu a možná další pomoc handicapovaným slibují loňské výsledky několika experimentů s neurotechnologií. Zejména pokud by se ji podařilo zdokonalit a rozšířit.
Jeden z experimentů se zabýval využitím systému označovaného jako brain‑computer interface (BCI). Jde o rozhraní propojující mozek a počítač. Aby se ho dosáhlo, používá se komplex mozkových implantátů BrainGate. Od prvních experimentů v roce 2002 jeho vývoj značně pokročil.
Ze začátku se experimenty soustředily na možnost, že by pacient myšlenkami ovládal kurzor, po jednom by vybíral písmena abecedy a skládal je do slov. Komunikace tímto způsobem se ukázala jako velmi pomalá. Badatelé ze Stanfordovy univerzity přišli s jiným způsobem písemné komunikace. Účastníkem experimentu byl 65letý muž, od roku 2007 ochrnutý od krku dolů v důsledku poranění míchy. Přišel i o schopnost komunikovat s okolím.
Muž si měl představovat, jak by slova psal psacím písmem. Vše záviselo na tom, zda si mozek po tolika letech ochrnutí pamatuje činnost, kterou vyvíjí při skutečném psaní. Ukázalo se, že ano. A tak bylo možné věty, jejichž psaní si pacient představoval, převést do tiskacího textu na obrazovce. Mozkovou činnost monitorovaly elektrody implantované do části mozkové kůry zodpovědné za motorické funkce. Signály, které mozek vydával, potom algoritmy na externím počítači interpretovaly jako tahy perem.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později