Epidemie už několikrát změnily osud lidské civilizace a covid‑19, i když jde o pohromu daleko menší, než o jakých máme zprávy z minulosti, je toho připomínkou. Ještě před jeho rozšířením napsal americký historik Kyle Harper o vlivu nakažlivých nemocí na lidskou společnost pozoruhodnou studii „Pád Říma“. Na rozdíl od jiných dějepisců fascinovaných strmým pádem antické civilizace klade důraz na úlohu, kterou při něm hrály klimatické změny a právě velké epidemie. Jde o vědecky i čtenářsky zajímavé propojení přírodních a humanitních věd a vztahu mezi člověkem a životním prostředím.

Nová metoda

Pomocí moderních vědeckých metod a dat z „přírodních archivů“, tedy z ledovcových jader nebo sekvenování DNA, Harper odhaluje, že osud Říma nebyl psán pouze jeho politiky, vojáky a okolními národy. Přidává, že k němu přispěly i sopečné erupce, sluneční cykly, klimatická nestabilita či devastující účinky rychlého šíření virů a bakterií, které umožnila pokročilá římská infrastruktura. Kolaps mocné říše byl podle autora triumfem přírody nad lidskou společností.

Ve druhém století, na vrcholu své síly, byl Řím neporazitelnou supervelmocí. O tři století později byly jeho zdroje zcela vyčerpané a říše se topila v politickém chaosu a v krvi. Kniha popisuje boj jejích obyvatel s neustále se zhoršujícími výkyvy podnebí a opakovaně propukajícími epidemiemi pravých neštovic, dýmějového moru a jiných nakažlivých chorob, jimž impérium ohrožované i nájezdy takzvaných barbarských kmenů nemohlo odolávat navěky.

Jak to ale podle Harpera bylo konkrétně? Vzestup císařství trvající skoro dvě století od císaře Augusta až do začátku vlády Marka Aurelia, tedy přibližně od roku 30 před Kristem až do roku 160 našeho letopočtu, se překrýval s obdobím stabilního teplého klimatu. Podmínky pro zásobování 70milionové populace potravinami byly příznivé, v nevídané prosperitě rostla města, stavěly se tisíce kilometrů silnic a živá byla i doprava po moři. Pak ale v důsledku ochlazení začali mít zemědělci problém vypěstovat potřebné množství obilí a propukly hospodářské těžkosti. Do toho vojáci v roce 165 z východu – snad z Arábie – zavlekli do impéria neznámou chorobu.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.