Bude to napínavý souboj. V dubnu si Francouzi vyberou nového prezidenta. Kampaň o to, kdo ovládne Elysejský palác na další čtyři roky, už běží naplno. Post obhajuje třiačtyřicetiletý Emmanuel Macron, jenž dokázal prosadit klíčové reformy, odkládané jeho předchůdci po léta. Mnohé mají pomoci byznysu a spousta z nich se natolik nelíbila, že hnutí odporu žluté vesty takřka rok vedlo agresivní protesty v ulicích měst. Macron se dlouhodobě potýká s nízkou popularitou, protože část Francouzů má pocit, že muž s elitním vzděláním a bohatou kariérou nerozumí problémům běžných lidí. Jeho obliba nepřekračuje 45 procent, ovšem i tak je favoritem dvoukolových voleb, v nichž nebude mít soupeře srovnatelné váhy.
Pravda, protikandidátů různého ražení se přihlásilo dost a předvolební kampaň už přinesla i překvapení. Největším je zřejmě osoba Érica Zemmoura. Provokativní komentátor a moderátor stáčí politickou scénu doprava a vytahuje do debaty otázky jako přistěhovalectví, národní identita nebo islám. Většinu témat převzal od Marine Le Penové, jejíž strana dlouhodobě dominuje u té části politického spektra, kterou politologové označují za krajní pravici. Spíš než ona však může Macrona ohrozit kandidátka Republikánů Valérie Pécresseová.
Když v květnu 2017 Macron zvítězil v prezidentských volbách, nijak se netajil tím, že hodlá Francii výrazně proměnit a zbavit ji nálepky těžko reformovatelné země. Na politickou scénu, jíž až do té doby dominovali kariérní politici, seslal mladý a neokoukaný muž zemětřesení. Tehdy mu nebylo ani 40 let a neměl žádné zkušenosti s voleným postem.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv