Až na výjimky nabývají zákony účinnosti jen dvakrát v roce, k 1. lednu a k 1. červenci. Pravidlo, které mělo za cíl zpřehlednit změť přijímaných zákonů a vyhlášek a nastavit jim společný start, bylo do zákona o Sbírce zákonů zakotveno před dvěma lety. A v zásadě se dodržuje. I přesto, že nouzový stav patří k jedné z výjimek, kdy lze počátek účinnosti zákona či vyhlášky zvolit odlišně. Z 83 právních předpisů, které už vyšly ve Sbírce zákonů a stanou se účinnými v příštím roce, se pouze tři předpisy od této normy odchylují.
Jedním z nich je novela zákona o přestupcích. Vstoupí v účinnost 1. února a přináší celou řadu změn. Například pro úředníky obecních úřadů, kteří vedou přestupkové řízení, novela znovu o rok odkládá povinnost složit odbornou zkoušku u ministerstva vnitra nebo absolvovat právnickou fakultu. Čas na to budou mít až do konce roku 2023. Zatímco tato úleva pomůže správním orgánům, další změny lze označit jako utahování šroubů směrem k přestupcům. Prodlužuje se doba, po níž je přestupek promlčen. Dnes platí, že za prohřešek s možnou výší pokuty menší než sto tisíc korun nelze nikoho stíhat po třech letech od jeho spáchání, u závažnějších přestupků s vyšší horní sazbou je to pět let. Pro potrestaného pachatele je tedy výhodné obrátit se na soud a poukázat na častá formální pochybení. Dá‑li mu soud za pravdu a rozhodnutí zruší, vzhledem k průměrné délce soudního řízení ve správním soudnictví většinou nedostanou úředníci možnost případ znovu přezkoumat, protože mezitím promlčecí doba uplyne.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později