Telemarketing mířený na podnikatele a živnostníky poběží dál

Většina telefonických nabídek na náhodně generovaná čísla by měla ustat. Volat bude možné pouze lidem z veřejných seznamů, kteří přímo v nich dopředu deklarují souhlas s takzvaným navoláváním. Nebo v případech „oprávněného zájmu“, například podnikatelům a živnostníkům, jejichž telefonní čísla budou na internetových stránkách nabízena k obchodní komunikaci. Regulace telemarketingu bude od příštího roku přísnější, avšak příslušné paragrafy novely zákona o elektronických komunikacích nejsou z hlediska byznysu napsány jednoznačně. Proto by podle Zdeňka Kučery z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze bylo vhodné, aby Český telekomunikační úřad ještě do konce roku předložil vysvětlující stanovisko, z něhož by bylo jasné, jak mají firmy postupovat.

Telemarketing bude založen na předchozím souhlasu lidí, kterým by se pak telefonovalo. Jak jej firmy mohou získat?

Úprava telemarketingu je obsažena v novele zákona o elektronických telekomunikacích, která bude účinná od 1. ledna 2022. Při získávání souhlasu s navoláváním je nutné rozlišovat dva druhy seznamů, v nichž jsou kontakty na zákazníky obsaženy. Na prvním místě jde o veřejné seznamy určené k vyhledávání kontaktních údajů osob, tedy takzvané účastnické seznamy. Domnívám se však, že existují i další typy seznamů, které obsahují kontaktní údaje a které zpravidla veřejné nejsou, a proto i režim kontaktování zákazníků je třeba odlišovat ve dvou rovinách. Pokud bude zákazník uveden v účastnickém seznamu, bude zapotřebí, aby se svým kontaktováním prostřednictvím telemarketingu dopředu vyjádřil souhlas. Takové telefonní seznamy již existují, známe je třeba jako Zlaté stránky nebo 1188. Když půjde o jiný druh seznamu, například seznam zákazníků společnosti v její interní databázi, na něj se primárně vztahují předpisy o GDPR a dle mého výkladu novely jsme mimo režim zákona o elektronických komunikacích.

Co to bude znamenat?

Těmto osobám bude možné volat za předpokladu, že půjde o takzvaný oprávněný zájem. Představit si to můžeme tak, že společnost může své dřívější zákazníky kontaktovat s nabídkou nové služby. Nebo zavolat i některým osobám, které zveřejnily své telefonní číslo na internetu pro obchodní komunikaci. Možnost kontaktovat člověka vyplývá i z funkce, jakou zastává. Společnosti ale rozhodně nemohou kontaktovat každou osobu, jejíž číslo na internetu najdou. A budou muset pečlivě vážit, kde na internetu telefonní čísla sbírat.

Když budu konkrétní – telefonáty, v nichž mi paní večer nabízí zrní pro ptáky, skončí?

Záleží na tom, kde na vás kontakt vzala. Pokud by byl náhodně vygenerován, to by opravdu mělo ve většině případů skončit. Pokud by ho ale našla na internetu, záviselo by na okolnostech. Budete‑li na nějakém seznamu živnostníků, do kterého jste se zapsal, a z toho ještě bude vyplývat, že jste chovatel nebo podnikáte s drůbeží, dovedu si představit, že ta paní může mít onen oprávněný zájem vám zavolat a předložit nabídku.

Naťukl jste problém náhodně vygenerovaných telefonních čísel. Jak to s nimi tedy bude?

U těchto čísel novela z hlediska telemarketingu stanoví, že současně musí být uvedeny ve veřejném účastnickém seznamu, kde bude souhlas zákazníka s voláním uveden. Skončí tedy praxe, že někdo zcela náhodně vygeneruje vaše číslo, nic neověří a pak rovnou zavolá.

Novela byla přijata jako ochrana před vlezlou reklamou. Vyžaduje od lidí, kteří o ni opravdu nestojí, aby se o to nějak postarali?

Novela sama žádné aktivní kroky nevyžaduje, obecně však lze doporučit dva. Takový člověk by si nejprve měl zkontrolovat, co vlastně je ve veřejných účastnických seznamech uvedeno u jeho telefonního čísla. A za druhé prověřit, zda jeho číslo není uvedeno někde na internetu v takové souvislosti, že někdo jiný může usoudit, že mu volat s nabídkami může. Telefonní číslo je osobním údajem a jeho zveřejnění podléhá podle GDPR určitému režimu. Jestli například budete jako živnostník uveden v nějakém rejstříku vzniklém bez vašeho vědomí, obrátíte se na provozovatele tohoto rejstříku, aby z něj vaše jméno odstranil.

Jak vysoké pokuty novela za porušení zákona stanoví?

U předpisů týkajících se ochrany osobních údajů nebo e‑byznysu se v poslední době objevují sankce odvozené od obratu firmy. Tak je tomu i v tomto případě, takže nejvyšší sankce je stanovena na padesát milionů korun či deset procent z čistého obratu. V Evropě nejsou v souvislosti s GDPR výjimkou stovky tisíc eur, u nás jsou sankce zatím nižší. Pokud jde ale o spamování, už u nás také padly milionové pokuty a je to dobře.

Mezi právníky se přitom tvrdí, že novela nedává jasný návod, jak postupovat. Bude hodně záviset na výkladu?

Některé části novely opravdu nejsou šťastně formulované a běžný uživatel těžko chápe úmysl zákonodárce. Proto by bylo vhodné, aby vzniklo upřesňující stanovisko, například z pera Českého telekomunikačního úřadu. Pomohlo by i při případných sporech soudním orgánům k lepší orientaci.

Jsou v novele i paragrafy o reklamě posílané například e‑mailem?

Ne, v jiných oblastech problematiku primárně upravuje zákon o některých službách informační společnosti a tak by to mělo zůstat zachováno. Zasílat obchodní sdělení elektronicky opět lze pouze za určitých podmínek a zákazník musí mít vždy možnost odmítnout další zasílání reklamních zpráv. E‑maily se mají označovat jako obchodní sdělení a musí existovat možnost tuto komunikaci ukončit.

Není lepší s telemarketingem počkat, až se situace vyjasní?

Základní myšlenka, tedy zabránit tomu, aby docházelo k reklamnímu volání osobám, které se často agresivní reklamě ubránit nedovedou, například seniorům, je jednoznačně správná. Ale legislativně‑technické uchopení dle mého názoru nejšťastnější nebylo. A bylo by nešťastné, aby někdo zastavoval svůj byznys jenom proto, že právní předpis není pro běžného čtenáře zcela srozumitelný. Je tedy vhodné, aby zmíněné výkladové stanovisko vzniklo co nejdříve. Ještě před začátkem účinnosti novely, ještě v tomto roce.