Vývoj kompletní umělé inteligence by mohl předznamenat konec lidské rasy. „Je možné, že se vydá vlastní cestou a bude se čím dál rychleji přetvářet. Lidé, omezení pomalou biologickou evolucí, s ní nedokážou udržet krok a budou nahrazeni,“ popsal pro BBC svou vizi budoucnosti jeden z největších mozků dvacátého století fyzik Stephen Hawking. Málokdo z nás má tolik znalostí, aby Hawkingův pesimismus rozporoval. Kai‑Fu Lee, tchajwanský vizionář, odborník na umělou inteligenci (AI), který mimo jiné řídil Google China a založil úspěšnou venture kapitálovou firmu Sinovation Ventures, by možná mohl. Minimálně se o to pokusil ve své knize Supervelmoci umělé inteligence. Čína, Silicon Valley a svět v éře AI, která v překladu Petra Holčáka vyšla v nakladatelství Argo.
Kai‑Fu Lee patří k předním světovým odborníkům na AI, jíž se věnuje od roku 1983, kdy se stala ústředním tématem jeho doktorského studia. V knize využívá ojedinělých znalostí jak z domovské Číny, kde žil a přednášel, tak z Ameriky, kde studoval a pracoval. Ve své knize přináší přístupný, stručný a zároveň adekvátně zasvěcený úvod do problematiky.
A to je teprve začátek
AI už dávno není jen sci‑fi. Umělá inteligence prostupuje náš každodenní svět – je s námi všude od chvíle, kdy vezmeme ráno do ruky chytrý telefon, po okamžik, kdy ho večer konečně zase odložíme. A podle Leeho je to teprve začátek. Kniha je unikátním rozkročením mezi americkou a čínskou kulturou; autor z první ruky poznal prostředí Silicon Valley i jeho čínského protějšku Šen‑čenu. Otevřeně přitom hovoří o důvodech, které podle něj povedou k tomu, že na postu světové špičky v oblasti AI vystřídá Čína Ameriku. Tato část je na celé knize asi nejzajímavější. Přibližuje pro mnohé z nás stále ještě mýty opředenou a předsudky ověnčenou Čínu dneška, ať už jde o maximální pracovní a studijní nasazení, zcela jiný morální kodex a laxní přístup k duševnímu vlastnictví nebo postoj ke sběru a zpracování takzvaných velkých dat. „Hlavní motivací trhem hnaných čínských podnikatelů není věhlas, sláva ani touha změnit svět. To vše jsou příjemné vedlejší výhody, hlavní cenou je zbohatnutí – a jak se k němu dospěje, na tom tolik nezáleží.“
Lee neopomíjí ani exkurz do dějin a vývoje AI, který je v jeho podání srozumitelný i naprostému laikovi. Primárně se však v celé knize zaměřuje na praktické využití AI a na její vliv na společnost – jak ji už nyní pozorujeme a prožíváme a jak ji pozorovat a prožívat nejspíš v budoucnu budeme.
Záhy po uvedení tabletu pro seniory začaly být přetížené linky technické podpory. Uživatelé si prostě chtěli s někým popovídat.
Jako optimista se přiklání k tomu, že AI nám bude v nijak zvlášť daleké budoucnosti pomáhat v řadě profesí. Konkrétněji se věnuje lékařské diagnostice, školství a soudnictví, v nichž vidí zásadní potenciál pro AI, která by podle něj mohla zásadním způsobem ovlivnit kvalitu poskytovaných služeb.
Kdo bude podřízený?
To neznamená, že by si Lee neuvědomoval odvrácenou stranu vývoje AI, kdy se světové bohatství bude dál hromadit v rukou těch nejbohatších a země, které nebudou disponovat technologiemi umělé inteligence, skončí trvale v podřízeném postavení. „Pokud však necháme AI sobě samotné, povede k takové globální distribuci bohatství, která nebude jen nerovnější, ale vyústí v nerovnost zcela beznadějnou.“ Podle citovaných analýz konzultační společnosti Bain and Company, které podle autorova názoru nejlépe odráží realitu, by mohlo v důsledku zavádění AI do řady profesí přijít o práci 40 až 50 procent americké populace.
Dřív, než stihne toto tvrzení vyvolat vášně, přispěchá Lee s vysvětlením, že k tomu bude samozřejmě docházet postupně, a bude proto dost času se přizpůsobit vývoji a nalézt profese, ve kterých člověka nikdy žádný stroj nemůže nahradit. Jednoduše proto, že jako lidské bytosti nutně potřebujeme fyzický kontakt s dalšími lidskými bytostmi. Skvěle to Lee ilustruje na situaci, kdy jeden z jeho přátel vyvinul uživatelsky nesmírně prostý tablet, který měl pomoci čínským seniorům se snadno spojit s lékařem, objednat si donášku jídla nebo dovoz potravin. Záhy po uvedení tabletu do prodeje začaly být přetížené linky technické podpory. Ne proto, že by byl s tabletem nějaký závažný problém – byl skutečně velice jednoduchý a uživatelsky přístupný –, ale proto, že si senioři prostě jen chtěli s někým popovídat, protože se cítili osamělí. Přesto nepopírá, že nás s plošným zaváděním AI čekají změny, které budeme vnímat jako negativní, a v souvislosti s nimi se dotýká i takových témat, jako jsou nepodmíněný příjem, zkrácený pracovní týden a sdílená pracovní místa.
Závěrečné kapitoly knihy hrají na osobnější notu. Lee krátce po padesátých narozeninách prodělal rakovinu. Tento mezní zážitek ho přiměl zcela přehodnotit pohled na svět, na život a na to, co je a co není doopravdy důležité. A místo práce a úspěchů začal klást na první místo vztahy, rodinu a lásku.
Přestože autor sklouzává k místy otravné repetetivnosti, snad aby čtenáři nic neuniklo, jsou Supervelmoci umělé inteligence zajímavým úvodem do problematiky (potenciálního) vlivu umělé inteligence na život na naší planetě od mikroúrovně jednotlivců po globální makroúroveň. Do hloubky sice v žádném momentě nejdou, základní sadou informací vás nicméně spolehlivě vyzbrojí.