Některé eskalátory v pražském metru mají odposlouchávací zařízení. Neposlouchají ale cestující, nýbrž zvuky eskalátorů a celou dobu je zaznamenávají. Nahrané zvuky pak technologie za pomoci strojového učení a umělé inteligence porovnává s bezproblémovým chodem zařízení a o jakýchkoliv odchylkách informuje údržbáře. Ti potom ve speciální aplikaci zvuk analyzují a mohou se do pár minut rozhodnout, jestli je zapotřebí problém řešit a jakým způsobem. Včasný zásah může v případě eskalátorů předejít opravě až v hodnotě 2,5 milionu korun.

Na akustický monitorovací systém nGuard českého start‑upu Neuron soundware je v tuto chvíli v pražském metru napojeno 21 eskalátorů. Přístroje této společnosti slouží ale i ve firmě Brambůrky.cz, kde detekují poruchy čerpadla na olej. Tyto poruchy dříve zastavovaly provoz výrobny bramborových lupínků několikrát za rok a způsobovaly celodenní zastavení. Další instalace má technologie ve společnostech Škoda Auto, Siemens, ABB, AGC, E.ON nebo Maxion Wheels.

Technologie na všechno možné

Systém čidel se dá napojit na mnoho zařízení a monitoruje zvuky i vibrace. Pomáhá odhalovat poruchy, zabraňuje výpadkům strojů a prodlužuje jejich životnost. Neuron Soundware ho dosud nejčastěji instaloval do výrobních podniků.

„Nyní je nasazený nejvíc na kompresorech, dopravníkových systémech a uplatňuje se hodně tam, kde je třeba identifikovat stav mletí nějakého prášku,“ říká o hlavním produktu start‑upu Neuron Soundware jeho zakladatel Pavel Konečný. Dopředu se podle něj ve zvuku stroje projeví 60 až 80 procent poruch, může trvat ještě ale i několik hodin až dní, než by poruchu zaznamenala údržba nebo stroj přestal fungovat.

Kam systém čidel firmy umísťují, záleží většinou na ceně stroje, na tom, kde je nejvyšší riziko poruchy, případně se dá čidlo na místo, kde není možnost stroj sledovat jinak. Cena monitorovacího zařízení včetně softwaru začíná na 25 tisících korunách. Kolik s ním firmy ušetří, se obecně vyčíslit nedá, návratnost se stanovuje na základě hodnoty stroje a škály všech jeho možných oprav.

Nápad poslouchat zvuky strojů a anomálie znamenající poruchy vznikl před více než pěti lety. Pavel Konečný a jeho kolega Pavel Klinger tehdy propojili několik nejmodernějších technologií. Hned na začátku uspěli v soutěži společnosti Vodafone Nápad roku, vyhráli první místo.

Dopředu se ve zvuku stroje projeví až 80 pro­cent poruch, trvá ale klidně dny, než poruchu zaznamená údržba.

„Největším přínosem nebyly první peníze na rozvoj firmy, ale možnost účastnit se konference časopisu TechCrunch v Silicon Valley,“ říká Pavel Konečný. „Přineslo nám to řadu kontaktů a rozšířilo obzory. Možnost vidět nejvyšší úroveň start‑upové scény byla velmi inspirující. V Česku se v ní točí velmi malé peníze, a proto je tempo jejich růstu pomalé, a úspěch tím pádem menší,“ říká Konečný.

Neuron Soundware dosud získal investice v celkové hodnotě víc než 150 milionů korun, podpořili ho akcelerátor Startup Yard Prague, dále společnosti J&T Ventures, Inven Capital, spadající do ČEZ Group, a Lead Ventures z portfolia MOL Group. I start‑up Konečného chtěl růst dramaticky, ale zbrzdila ho pandemie koronaviru. Technologii totiž firma dodávala hlavně do výrobního sektoru, především zaměřeného na automotive. Ten byl ale v posledním roce a půl pandemií dost omezený. Podniky tohoto typu odkládaly všechny aktivity, které vyžadovaly návštěvu lidí zvenčí a zlepšování údržby pro ně nebylo pár měsíců akutní téma, měly jiné starosti. „Teď se všechno rozjíždí pomalu, provoz společností totiž brzdí chybějící komponenty,“ vysvětluje Pavel Konečný.

Díky tomu ovšem firma přesunula pozornost i na jiné trhy a prostřednictvím partnerů začala jednat víc s průmyslovými podniky v Asii. „Tam očekáváme rychlejší růst a více hromadných objednávek, než je tomu na evropském a americkém trhu,“ popisuje rozvoj byznysu Konečný. Nyní je jeho společnost ve fázi čekání na tamní vývoj další vlny pandemie.

V oblasti internetu věcí se často obchoduje prostřednictvím partnerských firem. Je to i cesta, jíž se vydal Neuron soundware, byť stále platí, že nejvíce obchodů vyjednají napřímo její vlastní obchodní zástupci. Nyní má společnost deset obchodních partnerů, dva v USA, tři v Asii a zbytek v Evropě.

S ještě silnější expanzí by start‑upu Neuron soundware měly pomoci investice ze zahraničí. „První investiční kolo, pro nějž jsme čerpali z Česka, nám brzy skončí. V tom dalším bychom chtěli získat 100 milionů korun,“ říká Pavel Konečný. Taková částka by měla firmu, která zaměstnává třicet lidí a má nyní tržby v jednotkách milionů korun, dostat poprvé do černých čísel. Ale soběstačnost není jediná meta, ke které Pavel Konečný míří. Jeho ambicí je kromě již zmíněné masivnější expanze na zahraniční trhy ještě zdokonalování systémů Neuron soundware.

Chtěli bychom umět co nejlépe odhadnout čas, za jaký se stroj od záznamu problematického zvuku porouchá.

Technologie víc předvídavá

„Zaznamenat a identifikovat zvuk umí naše technologie už velmi dobře. V čem bychom ji chtěli rozvíjet, je to, abychom uměli co nejlépe odhadnout čas, za jaký se sledovaný stroj od záznamu problematického zvuku porouchá. To ještě nikdo na světě neumí,“ říká Konečný. Řešilo by to dilemata údržbářů. Mnohdy totiž nemají možnost zařízení opravit hned v momentě, kdy nasazená technologie identifikuje problém, musí čekat na konec směny nebo do víkendu.

Start‑upy v Česku

Seriál týdeníku Ekonom, ve kterém vám budeme ve spolupráci se soutěží Vodafone Nápad roku přinášet profily nejzajímavějších českých start‑upů posledních let.

Podniky mapují trh

Jak Konečný říká, Neuron soundware by měly čekat lepší časy. Pandemie zrychlila proces automatizace a digitalizace a s jejím koncem se začnou firmy opět věnovat dlouhodobým investicím. „Je to patrné už dnes – rozpočty, především do technologií a internetu věcí, rostou, firmy jsou ale váhavé,“ říká Konečný a vysvětluje: „Jsou teď ve fázi, že se vzdělávají a dělají si přehled, do čeho by se dalo investovat. Hledají, co jim přinese největší efektivitu,“ popisuje stav v mnoha českých i zahraničních firmách.

Jedním z hlavních důvodů podniků, proč investovat do technologií, je podle Konečného nedostatek zaměstnanců, zvláště kvalifikovanějších údržbářů. Připravují se na to, že se situace ještě zhorší. Je to i důvod, proč si technologii nasadil na eskalátory v metru i Dopravní podnik hlavního města Prahy.

„Víme, že bude nedostatek lidí a zařízení budou čím dál tím složitější. Musíme tedy řešit identifikaci problémů jinak, než že bychom eskalátory kontrolovali preventivně, jak jsme to dělali dosud. Přecházíme tedy na údržbu prediktivní, která je i levnější,“ vysvětluje Petr Vondráček, vedoucí jednotky dopravních zařízení Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Související