Psala se 80. léta minulého století, když se lékaři v jedné anglické nemocnici pokusili infikovat 15 dobrovolníků koronavirem. Nešlo samozřejmě o covid-19 (ten ještě neexistoval), ale o koronavirus zvaný 229E, který způsobuje běžné nachlazení. Z patnáctky účastníků experimentu, kterým lékaři nastříkali do nosu aerosol obsahující koronavirus, se nakazilo deset lidí, přičemž u osmi se vyvinuly i příznaky infekce horních cest dýchacích.
Následující rok lékaři se stejnými lidmi experiment zopakovali. Jak se ukázalo, šestice z desítky již před rokem nakažených lidí se znovu infikovala. Tentokrát se ale symptomy nemoci neprojevily ani u jednoho. Lékaři z toho vyvodili, že imunita proti nákaze koronavirem rychle mizí a reinfekce je běžná. Opakovaně nakažení lidé mají ale jen mírné příznaky a mnohdy je u nich dokonce průběh asymptomatický.
Studie tehdy nevzbudila příliš pozornosti, ostatně až do příchodu SARS-CoV-2, který způsobuje covid-19, kolovaly mezi lidmi jen čtyři koronaviry, jež způsobovaly pouze běžné nachlazení. Podobně jako jeho čtyři „sourozenci“ by mohl nakonec dopadnout i koronavirus, který poslední rok a půl sužuje tuto planetu. Lidé by se jím sice v budoucnosti mohli nakazit opakovaně, často by si toho ale ani nevšimli.
Jestli se tenhle optimistický scénář naplní, ale záleží na tom, jak rychle a masivně budeme očkovat. Bude-li mít covid-19 příležitost rychle se šířit mezi masou neočkovaných a zranitelných lidí, poroste i šance, že se objeví nové mutace. Některá z nich by nakonec mohla očkování prolomit. Takže jak v zájmu svém, tak i ostatních: Jděte se očkovat!
Přeji pěkné čtení a pevné zdraví.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr Kain




