Pandemie sice přiměla řadu lidí v Česku intenzivněji využívat on-line nástroje, celkovou digitální gramotnost populace ale podle expertů příliš nevylepšila. Velká část lidí stále neumí vyhledávat ani vyhodnocovat informace.

Ve srovnání se státy Evropské unie byli Češi v oblasti digitálních kompetencí pod průměrem již před pandemií. Podle dat Eurostatu z roku 2019 bylo v Česku 30 procent lidí, kteří neměli základní digitální dovednosti. Podle mezinárodní certifikace počítačové gramotnosti ECDL, které se lidově říká řidičák na počítač, je jich dokonce až 40 procent (opět jde o předcovidový průzkum). Ani v posledním roce a půl, kdy lidé museli více komunikovat on-line, se ale situace příliš nezlepšila. „Těch několik málo digitálních dovedností, které jsou spojené s komunikací na dálku, je jen zlomkem toho, co je v současném životě v on-line světě potřeba,“ říká Jiří Chábera, manažer certifikace ECDL.

Ani dvě procenta pokročilých

Podle dat certifikace ECDL, kterou využívají nejvíce školy a zaměstnavatelé při náboru lidí, nejsou v Česku ani dvě procenta lidí, kteří mají vysoký stupeň pokročilosti v digitální gramotnosti. Na druhé straně je pět procent lidí zcela digitálně negramotných. Jen čtvrtina testovaných osob si vystačí se svými digitálními dovednostmi při řešení běžných životních situací, což ale podle Chábery nestačí potřebám trhu práce. Výrazný posun v digitálních dovednostech neukazují ani data z firemních auditů vzdělávací společnosti Digiskills, která pomáhá firmám s digitální transformací. Podle jejího srovnání, kterého se zúčastnilo 7,5 tisíce lidí − především z velkých firem jako například T-Mobile, ČSOB nebo innogy −, je posun velmi malý.

Důvodem je skutečnost, že čeští zaměstnanci informační technologie zatím v práci příliš nepoužívají. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2018 používalo nějaké digitální nástroje 65 procent pracujících, zatímco průměr v EU byl 70 procent. Nejlépe na tom bylo Nizozemsko s 92 procenty, sousední Německo mělo 82 procent. Zvyšování digitální gramotnosti se podle akademických expertů nejvíce děje právě při práci, což souvisí především s motivací. „Podniky usilují o zvýšení produktivity práce a vědí, že jim k tomu digitální nástroje pomohou. Pro zaměstnance je zase učení se digitálním novinkám kvůli práci dostatečně motivující. Proto jsou schopni si je osvojit rychleji a znalosti si i udržet,“ vysvětluje Michal Černý, pedagog Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá digitálními kompetencemi.

Firmy chtějí pro své zaměstnance rozhled

Pro firmy je navýšení digitální gramotnosti zaměstnanců nyní strategické téma, potvrzuje ředitelka Digiskills Hana Púllová. „Rozvoj těchto dovedností kladou na jedno z prvních míst v oblasti aktuálního rozvoje svých lidí,“ uvádí. Z auditu klientů Digiskills vychází hlavně to, že společnosti potřebují měnit přístup lidí k technologiím a jejich zajeté návyky, zaměstnance chtějí naučit i to, jak pracovat s daty a umět lépe a do hloubky používat produkty od společnosti Microsoft.

Češi neumějí odhadnout úroveň svých digitálních schopností ani vyhledávat a vyhodnocovat informace. Přesto si o těchto kompetencích myslí, že je ovládají skvěle.

Podle Michala Černého Češi nejvíc selhávají v odhadu svých schopností, zacházení s informacemi a hodnocení informačních zdrojů. „Ukázkovým příkladem je, že si všichni myslí, že umí s Excelem, ale ve skutečnosti si nevědí rady se základním úkolem,“ uvádí Černý. „U vyhodnocování informací je česká nedostatečnost dobře vidět na tom, kolik je u nás dezinformačních webů a jak moc si lidé přeposílají řetězové e-maily. Ve Finsku, kde se od začátku ve školách pracuje s kritickým myšlením, nejsou tyto weby vůbec,“ poznamenává Černý.

Češi zaostávají i v tom, že neumějí využívat digitalizované služby úřadů, což je způsobeno tím, že v tom stát sám není moc pokročilý. V on-line prostředí také neumějí příliš dobře vyhledávat informace. „Mají pocit, že Google stačí na všechno. A jelikož Google své vyhledávání stále zlepšuje, mají pocit, že se i oni sami ve vyhledávání zlepšují. Pokud ale mají najít něco jemnocitnějšího, vůbec nevědí, jak na to. A k tomu ještě zároveň nevědí, že to neumí,“ říká Černý.

Lepší než sebehodnocení je hodnocení

Problémem je i to, že firmy málokdy prověřují úroveň digitální gramotnosti uchazečů o práci. Často se spolehnou na sebehodnocení a uchazečům důvěřují. Certifikace ECDL využilo v posledních dvou letech jen pár tisícovek uživatelů. Od letošního července ale nabídlo českým zaměstnavatelům nový nástroj k hodnocení digitálních kompetencí ministerstvo práce a sociálních věcí. Jedná se přibližně o dvacetiminutový on-line test s názvem Evaldo, který zdarma a prakticky prověřuje běžné používání počítačového a webového rozhraní. Lidé si v něm ve virtuálním prostředí, které vypadá hodně podobně jako to reálné, žádají o občanský průkaz nebo na sociální síti typu Facebook mají zorganizovat narozeninový večírek. Nástroj přitom sleduje každý klik uživatele a ten ihned po skončení získá výsledek. „Test Evaldo hodnotí úroveň všech digitálních kompetencí, které jsou zahrnuty v evropském rámci DigComp, a nabízí testovaným také porovnání s ostatními uživateli,“ popisuje nástroj Martina Arnoldová, mluvčí projektu Digikatalog, v jehož rámci Evaldo vzniklo.

Testem to ale nekončí. Uživatel dostává na základě svých výsledků konkrétní tipy, co si dostudovat − tedy zlepšit to, v čem dosáhl horšího hodnocení. Všechny kurzy vznikly v rámci projektů MPSV a jsou také zdarma. „Testem zatím prošlo 700 respondentů a převážná většina z nich dosáhla pokročilé úrovně. Je to dáno tím, že jsme zatím aplikaci ladili a komunikovali převážně lidem na pozicích, kde s tímto nástrojem budou v budoucnu pracovat, tedy personalistům, pracovníkům Úřadu práce, knihovníkům a zaměstnancům státní správy,“ uvádí Arnoldová.

Digitální vzdělávání zvyšuje občanskou odpovědnost

Když se pustí do budování digitální gramotnosti, je to pro firmy velká příležitost, jak zlepšit produktivitu práce či měřit výkon svých zaměstnanců. Je v tom ale i zásadní společenský přesah. „Mít digitální kompetence není v aktuálním světě něco fajn jako učit se třetí cizí jazyk. Je to něco, co je nutné mít,“ domnívá se Černý. Zvýšení digitálních kompetencí podle něj může způsobit velké systémové změny. „Stačí si uvědomit, na základě čeho chodí lidé k volbám. Skupina lidí takzvaně digitálně vyloučených čili negramotných je v Česku tak velká, že se značnou měrou podílí na volebních výsledcích,“ dodává Černý.

Související