Aktuální číslo časopisu Ekonom
Petr KainJak být pracovitější a sebevědomější? Co dělat, aby člověk na burze neprodělal kalhoty? Čím to je, že si lidé tak často nerozumí? Jestli vás zajímají odpovědi na tyhle otázky, je následující seznam knižních tipů na léto přesně pro vás.
Redakce Ekonomu vybrala 15 titulů (ať již v anglickém originále či v češtině) zabývajících se ekonomií, psychologií, historií či byznysovými tématy. Přejeme příjemné čtení.
Kate Raworthová
Ekonomie koblihy: Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století.
(nakladatelství Idea, Praha, 2020, přel. Jan Baláč, Vendula Bittner, 320 s.)
V anglickém originále sice vyšla už před čtyřmi lety, český překlad ale přišel na knihkupecké pulty teprve v loňském roce. Kniha ekonomky Kate Raworthové představuje nový způsob ekonomického myšlení, v jehož středu stojí environmentální a sociální udržitelnost.
Ekonomie jako věda podle autorky potřebuje restartovat. Její zaostalé metody napomohly tomu, že ve světě přetrvává extrémní chudoba, zatímco bohatství úzké vrstvy lidí stále roste. Ekonomie se zkrátka příliš vzdálila společnosti, jejíž je neoddělitelnou součástí. Oxfordská ekonomka Kate Raworthová popsala sedm křižovatek, na nichž nás ekonomie svedla na scestí, a načrtla způsob, jak najít ztracený směr.
Martin Hilský
Shakespearova Anglie: Portrét doby
(nakladatelství Academia, Praha, 2020, 765 s.)
Na prvním místě našeho seznamu sice není kniha ekonomická, ale opomenout ji by byl hřích. Letošní „kniha roku“, dílo anglisty a vysokoškolského pedagoga Martina Hilského Shakespearova Anglie, za přečtení určitě stojí.
Sedmisetstránková publikace, za niž dostal nejprestižnější tuzemské literární ocenění Magnesia Litera, je poutavým popisem alžbětinské doby. Vtáhne vás do chaotického a složitého světa Anglie 16. a 17. století a popisuje jej v celé jeho šíři. Od vlivu reformace na celospolečenské dění až po královské i veřejné parky a život žebráků a jiných lidí na okraji společnosti.
Jedná se o publikaci určenou hlavně odborné veřejnosti, tedy žádné lehké čtení, ale fakty zatížený text náročný nejen na čtenářův čas, ale i pozornost. Přesto by si jej měli přečíst i „běžní“ čtenáři, které zajímá, jak se proměňoval život i mentalita lidí Shakespearova věku. Třeba už kvůli tomu, že při četbě mohou nalézt paralely se současným, rychle se měnícím světem.
Nina Špitálníková
Svědectví o životě v KLDR
(nakladatelství NLN, Praha, 2020, 264 s.)
Koreanistce Nině Špitálníkové se podařilo hned dvakrát navštívit Korejskou lidově demokratickou republiku. Ve své nejnovější knize popisuje příběhy sedmi lidí, kteří z nejuzavřenější země světa dokázali uprchnout.
Z několika desítek rozhovorů, které s uprchlíky z KLDR vedla, jich nakonec Špitálníková vybrala sedm. Dohromady vytvářejí obraz života v totalitní zemi, kde vládne tvrdý kastovní systém předurčující osud lidí, nedůvěra a vzájemné špiclování i mezi nejbližšími, kde ženy nemohou řídit automobily a hlad je běžnou součástí každodenního života.
Jedinečnost knihy spočívá i v tom, že předkládá svědectví hned několika někdejších občanů KLDR se zcela rozdílnými příběhy, jež spojuje pouze zkušenost s útěkem ze země. Od učitelky, která by kdysi za severokorejského vůdce položila život, až po převaděče.
Daniel Gladiš
Akciové investice
(nakladatelství Grada Publishing, Praha, 2021, 216 s.)
Daniel Gladiš je mezi českými investory legendou. Už jeho první kniha Naučte se investovat se stala bestsellerem. Jeho kniha Akciové investice vyšla prvně již v roce 2015, její druhé, rozšířené vydání reaguje na vývoj na finančních trzích v posledních letech a zejména na změny, které si vynutila globální recese spojená s virovou pandemií v roce 2020.
Kniha vychází z autorovy na první pohled paradoxně působící teze, že investování je jednoduché, ale ne snadné. Je totiž založeno na několika jednoduchých myšlenkách, které má člověk tendenci porušovat.
Autor čtenáře seznámí se základními pravidly investování a také názorně ukáže, jak je aplikovat. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány riziku, psychologii investora, inflaci a tomu, co je dobrá společnost a jak a kde ji hledat. Pro začínající investory povinná četba.
Katy Milkmanová
How to Change: The Science of Getting from Where You Are to Where You Want to Be
(nakladatelství Portfolio, 2021, 272 s.)
Chcete být méně líní a více sebevědomí? Profesorka ekonomie na Wharton School Pensylvánské univerzity Katy Milkmanová vám poradí, jak na to. Na rozdíl od mnoha jiných knih o seberozvoji tohle dílo rozhodně nepůsobí, že je „vycucané z prstu“.
Milkmanová na základě vědeckých výzkumů radí, jak udělat ve svém životě změny, jež budou trvalé. Vysvětluje, že základní trik, jak toho dosáhnout, je prostý a obtížný zároveň. Musíte najít tu správnou strategii, jejíž pomocí překonáte vnitřní překážky, které vám ve změně brání. Univerzální řešení totiž většinou nefungují.
Michael Lewis
The Premonition: A Pandemic Story
(nakladatelství Allen Lane, 2021, 320 s.)
Amerického novináře a spisovatele Michaela Lewise asi není potřeba příliš představovat, jeho knihy Big Short a Bumerang byly přeloženy do češtiny a staly se u nás hitem stejně jako po celém světě.
Ve své nejnovější knize píše o několika skutečných amerických hrdinech, kteří se v počátcích pandemie covidu-19 pokusili varovat ohledně podceňované a nebezpečné choroby.
Aktuálně se v Hollywoodu připravuje filmové zpracování Lewisova díla, uvidíme, jestli to bude stejný hit jako v případě filmu Big Short (v češtině Sázka na nejistotu), který získal hned pět nominací na Oscara.
Thomas Gryt, Ted Mann
Lights Out: Pride, Delusion, and the Fall of General Electric
(nakladatelství Houghton Mifflin Harcourt, 2020, 368 s.)
Bill Gates jako každý rok i letos doporučuje knihy, které by si lidé měli v létě přečíst. Jednou z nich je i dílo pojednávající o vzestupu a úpadku nadnárodního konglomerátu General Electric. Společnost má dnes zhruba desetinovou hodnotu oproti situaci na přelomu 21. století. Jen během let 2017 až 2020 snížila počet svých zaměstnanců na polovinu. Autoři ve své knize zkoumají, jak se mohlo stát, že obdivovaná firma, kdysi vedená známým manažerským guruem Jackem Welchem, během pár let tak upadla. Ukazují chyby a přešlapy, jichž se vedení GE dopustilo. Slovy Billa Gatese: „Pokud zastáváte jakoukoli vedoucí funkci − ať už ve firmě, neziskové organizaci nebo někde jinde −, můžete se zde mnohému přiučit.“
Elizabeth Kolbertová
Under a White Sky: The Nature of the Future
(nakladatelství Crown, 2021, 256 s.)
Kmenová novinářka týdeníku The New Yorker a držitelka Pulitzerovy ceny napsala o snaze lidí zvrátit problémy, které v přírodě sami napáchali. A to většinou s těmi nejlepšími úmysly.
Přečtete si třeba příběhy biologů z celého světa, kteří se v Austrálii pokoušejí s nejčistšími úmysly genetickými mutacemi změnit vlastnosti importované ropuchy. Nebo jiné bioložky, jež se snaží vyšlechtit odolnější druhy korálů schopných přežít v oteplujících se mořích.
Celou knihou prostupuje otázka, jak daleko bychom měli při napravování vlastních chyb zajít a jestli tím náhodou nemůžeme způsobit do budoucna ještě daleko větší katastrofu.
Daniel Kahneman, Olivier Sibony, Cass R. Sunstein
Noise: A Flaw in Human Judgment
(nakladatelství Little, Brown Spark, 2021, 672 s.)
Známý psycholog a nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman napsal se svými kolegy knihu, v níž analyzují chyby, jichž se dopouštějí organizace a instituce. Rozebírají tisíce soudních verdiktů, diagnóz či firemních auditů, aby doložili, že experti se často ve svých rozhodnutích u stejných případů naprosto rozcházejí.
Výzkum v uznávaném onkologickém centru například zjistil, že personál dokázal odhalit kožní melanomy jen v 64 procentech případů, a audit ve velké pojišťovací společnosti zase přišel na to, že její zaměstnanci rozhodující o výši pojistného se rozcházeli v průměru o 55 procent.
Autoři zkoumají, co je příčinou (u soudců třeba únava či obyčejný hlad), a navrhují různá doporučení, jak tomu zamezit.
Malcolm Gladwell
Proč si nerozumíme
(nakladatelství Dokořán, Praha, 2020, přel. Pavel Pecháček, 328 s.)
Oceňovaný kanadský autor bestsellerů Bod zlomu, Mžik nebo David a Goliáš ve své poslední do češtiny přeložené knize rozebírá mezilidské vztahy mezi naprostými cizinci a jejich vliv na vznik konfliktů.
Jestli vás zajímá, jak dokázal Hitler obalamutit tolik cizích státníků nebo proč se na největší investiční podvod v dějinách Spojených států přišlo, až když škoda dosáhla desítek miliard dolarů, neváhejte a čtěte.
Gladwell, který vystudoval historii na University of Toronto a následně pracoval jako reportér ve Washington Post, je známý tím, že píše poutavé knihy na pomezí naučné literatury, literatury faktu a oborů sociologie a psychologie. Ani tohle dílo není výjimkou.
Autor v něm v podstatě rozebírá jednoduchou tezi, že „zdání klame“. Dokládá na mnoha příkladech, že ačkoliv si myslíme, že porozumět cizím lidem je snadné, náš úsudek je ve skutečnosti až příliš často chybný a důsledky mohou být tragické.
Anna Fodorová
Lenka
(nakladatelství Labyrint, Praha, 2020, 176 s.)
Dcera pražské německy píšící spisovatelky a novinářky Lenky Reinerové napsala strhující, reportážně laděnou prózu o posledních bolestných letech života své matky. Tato kniha Anny Fodorové ale není jen popisem konce jednoho bohatého života a nelehkého vztahu mezi dcerou a matkou.
Je to také příběh historie celého 20. století. Příběh detektivního hledání rodiny likvidované v běsech druhé světové války a také ukázka toho, jak složitý byl život kosmopolitních intelektuálů v onom „šíleném“ století.
Konečně je to i příběh ukazující, jak těžké je vyrovnat se s genetickou a výchovnou náloží, kterou od rodičů dostáváme.
Ian Goldin
Rescue: From Global Crisis to a Better World
(nakladatelství Sceptre, 2021, 336 s.)
Profesor Oxfordské univerzity Ian Goldin ve svém nejnovějším díle tvrdí, že svět před pandemií spěl k neveselému konci: nerovnost rostla, na politické scéně napříč zeměmi nabíral na síle populismus, kvalita životního prostředí upadala. Katastrofa v podobě pandemie covidu-19, kterou sdílí celý svět, by nás ale podle něj mohla paradoxně zachránit. Je totiž jedinečnou příležitostí, jak proměnit fungování ekonomiky a společnosti tak, aby bylo udržitelné.
Ve svěže napsané knize Goldin vysvětluje, jaké překážky, ale i příležitosti pandemie skýtá pro globalizaci, budoucnost práce, moderní město, příjmovou nerovnost či klimatickou krizi.
Anne Applebaumová
Soumrak demokracie: Svůdná přitažlivost autoritářství
(nakladatelství Beta-Dobrovský, Praha, 2020, přel. Petruška Šustrová, 192 s.)
Renomovaná americká novinářka a historička se ve své nejnovější knize věnuje fenoménu posledních let − antidemokratickým trendům, které jsou stále patrnější jak ve východní a západní Evropě, tak i v USA.
Nositelka Pulitzerovy ceny (za knihu Gulag) vysvětluje, proč se elity v demokratických státech začaly přiklánět k nacionalismu a autoritářství. Popisuje, jak i zastánci liberalismu využívají ke změně společenského pořádku konspirační teorie, politickou polarizaci či sociální média. A vysvětluje, že autoritativní vůdci současnosti nejsou osamělí diktátoři, opírají se o politické spojence, loajální úředníky či mediálně známé osobnosti, kteří podporují jejich vzestup.
Richard A. Easterlin
An Economist’s Lessons on Happiness: Farewell Dismal Science!
(nakladatelství Springer, 2021, 196 s.)
Richard Easterlin bývá přezdíván jako „otec ekonomie štěstí“. Od 70. let minulého století zkoumá vztah mezi osobním pocitem štěstí a výší příjmů. Je autorem takzvaného Easterlinova paradoxu, který tvrdí, že uvnitř společnosti jsou sice šťastnější ti jednotlivci, kteří mají vyšší příjmy, nicméně společnost jako celek nevykazuje známky větší spokojenosti, pokud její jednotliví členové bohatnou. Jinak řečeno, obyvatelé bohatších států nejsou celkově šťastnější než lidé žijící v chudých zemích.
Ve své nové knize se zabývá tím, zda jsme schopni měřit míru štěstí, nakolik nás peníze udělají šťastnějšími, a když ne ony, tak co nás šťastnými skutečně učiní. Zkoumá, které národy a země jsou šťastnější, a klade si otázku, zda by cílem vlád nemělo být nakonec spíš zvyšování štěstí svých občanů než dosahování ekonomického růstu za každou cenu.
Tara Westoverová
Vzdělaná
(nakladatelství Mladá fronta, Praha, 2020, přel. Olga Bártová, 344 s.)
Když vyšly memoáry Tary Westoverové v roce 2018 v anglickém originále, okamžitě se staly bestsellerem. Barack Obama je prohlásil za jednu ze svých nejoblíbenějších knih, časopis Time pak autorku zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.
Není divu. Příběh dívky, která vyrůstala v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků, je naprosto fascinující. Její psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, matka se živila jako bylinkářka a asistentka při domácích porodech.
Do školní třídy Tara Westoverová poprvé vešla, když jí bylo sedmnáct. K lékaři se prvně dostala ještě o několik let později. Její osud je inspirací a ukázkou síly vzdělání. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Vzdělání sice zpřetrhalo její vazby s rodiči a některými sourozenci, zároveň pro ni ale znamenalo osvobození.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
