České firmy zatím nejsou zvyklé financovat výzkum a vývoj v akademických institucích, myslí si biochemička a předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová. A dokládá to na statistikách. Například v Německu se peníze podnikatelů podílely na výdajích vysokoškolského výzkumu a vývoje téměř z 14 procent, průměr v Evropské unii je kolem sedmi procent, v Česku to není ani pět procent. S financováním výzkumu by podle Zažímalové pomohla i jasnější legislativa, která by přesněji definovala fungování spin-off společností, které převádějí inovace z vědeckých institucí do komerční sféry.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR je díky patentům profesora Antonína Holého, který vymyslel látky, jež blokují především viry HIV a hepatitidy B, zdaleka nejbohatší vědecký ústav v Česku. Jaký podíl nákladů pokryje Akademie věd z vlastních zdrojů a jaký podíl na nich má tento ústav?
V roce 2020 jsme měli celkový rozpočet 17,1 miliardy korun, z toho vlastní zdroje tvořily 29 procent, z vysoutěžených grantů jsme měli 32 procent a ze státního rozpočtu šlo 39 procent. V absolutních číslech si akademie loni sama vydělala 4,9 miliardy korun a Ústav organické chemie a biochemie z toho přinesl 2,9 miliardy. Patenty na antivirotika profesora Holého ale exspirovaly v roce 2017 a mezitím se Ústavu organické chemie a biochemie podařilo vyvinout další látky, které s původním konceptem souvisí jen částečně. Na ně už mají nové patenty a licenční smlouvy a dále spolupracují s americkou společností Gilead Sciences i dalšími firmami v oblasti farmaceutického průmyslu a příbuzných oborů. Společnost Gilead Sciences vlastně kdysi vznikla díky látkám profesora Holého a teď je z ní obrovská a velice bohatá firma, která platí našemu Ústavu organické chemie a biochemie velké licenční poplatky.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později