Vložit peníze do firmy, která nic nevyrábí ani ne­provozuje, a tím pádem nemá žádný výdělek, nezní jako nejchytřejší investiční strategie. Přesto jen v letošním roce nasypali investoři na Wall Street do tří stovek takových firem bezmála sto miliard amerických dolarů. Loni již tímto způsobem investovali 83 miliard dolarů. Co je k tomu vede? Sázka na to, že se tahle larva jednou promění v krásného (a pořádně výnosného) motýla.

Ony firmy, do kterých investoři vkládají peníze, se nazývají special purpose acquisition companies (zkráceně SPAC). Nejsou žádnou novinkou, na trhu existují od 90. let minulého století a princip jejich fungování je vlastně jednoduchý. Jde o prázdnou schránku, která po svém založení uskuteční na burze úpis akcií. Základní cena jedné činí většinou 10 dolarů.

Kapitál, který firma tímto způsobem získá od investorů, následně použije na nákup podílu ve fungující firmě. Prázdné firmy si zpravidla stanoví dvouleté období, během kterého musí dokončit obchod, jinak peníze vrátí investorům. Akcionáři SPAC přirozeně musí akvizici schválit, přičemž platí, že ti, kterým se transakce nelíbí, mají možnost své peníze stáhnout. Když je obchod schválen, oba subjekty se sloučí a na burze se obchoduje již s akciemi koupené společnosti.

Výhodou je rychlost, nevýhodou neprůhlednost

Výhod SPAC je několik − oproti klasickému procesu IPO (zkratka pro initial public offering neboli primární úpis akcií) je vstup na trh jejich prostřednictvím pro firmy podstatně jednodušší, administrativně méně náročný, a tím pádem také výrazně rychlejší. Firma například nemusí tvořit komplikovaný prospekt, což je obsáhlý dokument obsahující právní popis emise a představení firmy potenciálním investorům. Odpadává také zdlouhavá roadshow, při níž management firmy spolu s manažerem emise představují vybraným zájemcům parametry úpisu.

Zatímco u klasického IPO se náklady na kapitál pohybují v řádu jednotek procent, vstupuje-li firma na burzu pomocí prázdné firmy, mohou dosáhnout až 25 procent.

Jsou tu ale i nevýhody. Například vyšší cena − zatímco u klasického IPO se náklady na kapitál pohybují v řádu jednotek procent, vstupuje-li firma na burzu prostřednictvím SPAC, mohou dosáhnout až 25 procent. Pro firmy je to daň za rychlost a také za vyšší riziko, které musí investoři podstupovat. Administrativní jednoduchost, která je předností pro emitenta, je pro investující naopak nevýhodou. Zmíněný prospekt a s ním související právní audit firmy by měly odhalit problémy a rizika související s fungováním a byznysem dané společnosti. Když chybí, zvyšuje se šance, že se investoři spálí.

Příkladem může být příběh společnosti Nikola, která slibuje výrobu nákladních vozů na vodíkový pohon. Tuto firmu převzala v červnu SPAC společnost VectoIQ Acquisition, kterou vede bývalý viceprezident automobilky GM Stephen Girsky. Obchod byl oznámen již počátkem března a akcie zmíněného SPAC (později společnosti Nikola) během zhruba čtyř měsíců posílily o 535 procent. Pak se ale objevila řada zpráv upozorňujících na možné podvodné jednání firmy. Její externí dodavatelé například tvrdí, že inovativní řešení, jimiž se Nikola chlubí, jsou jejich dílem a firma si je prý neoprávněně přivlastnila. Akcie od té doby ztratily již 80 procent hodnoty, čímž se téměř vrátily na původní úroveň.

Celebrita úspěch na akciovém trhu nezaručí

SPAC nevyužívají jen začínající společnosti. Prostřednictvím takové prázdné firmy vstoupila již předloni na burzu například letecká společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona. Boom těchto "prázdných schránek" propukl ale až v loňském roce během pandemie, když začaly centrální banky pumpovat do ekonomik obrovské objemy peněz ve snaze zabránit krizi. Tyto peníze z velké části skončily na finančních trzích, které díky tomu rychle rostly. Toho využila řada start-upů a vstoupila na burzu, a to buď prostřednictvím klasického primárního úpisu akcií, nebo právě prodejem některému ze SPAC.

Letos by se stejným způsobem měla dostat na newyorskou burzu třeba největší asijská alternativní taxislužba Grab. Tato v Singapuru sídlící společnost aktuálně finišuje své spojení s jedním ze SPAC americké investiční firmy Altimeter Capital. Celý obchod by měl taxislužbu Grab ocenit na 35 miliard dolarů − šlo by tak o největší transakci tohoto druhu na světě.

Popularitu prázdných firem pomáhalo v posledních měsících nastartovat i to, že ke své propagaci využívaly známých osobností. Ve vedení společnosti Jaws Spitfire Acquisition Corp například sedí slavná tenistka Serena Williamsová, někdejší basketbalista Shaquille O'Neal působí jako strategický poradce ve společnosti Forest Road Acquisition Corp. II, bývalý hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick je jedním z ředitelů firmy Mission Advancement. Americká komise pro cenné papíry proto dokonce před měsícem vydala prohlášení, v němž vyzývá investory k opatrnosti. "Účast celebrity neznamená, že investice do daného SPAC je vhodná pro všechny investory," upozorňuje regulátor.

Někteří investoři již dokonce varují, že SPAC může být nebezpečně nafouklá bublina, která může brzy splasknout. Třeba kvůli tomu, že kvůli málo průhlednému procesu oceňování SPAC nakoupí předražené firmy. I proto v poslední době rostou investorské spekulace na pokles jejich akcií. Podle společnosti S3 Partners, která sleduje finanční data, měli investoři v půlce března na pád akcií SPAC vsazeno 2,7 miliardy dolarů, třikrát větší sumu než na konci loňského roku. Že by nakonec tyto prázdné firmy nemusely být zrovna zázračnou investicí, naznačuje i vývoj IPOX SPAC indexu sledujícího výkonnost těchto akcií na amerických trzích. Od února, kdy dosáhl index svého maxima, už poklesl o pětinu. Akciový index S&P 500 přitom za tu samou dobu o deset procent posílil.

Související