Při pauzách na kafe se toho vždy spoustu vymyslelo. Často se odehrály před firmou, vládla při nich uvolněná atmosféra a mnohdy obvyklé partičky proředil někdo další. Takovéto momenty dmýchající kreativní myšlení ale kvůli pandemii covidu a využívání home officu ze života zaměstnanců úplně vymizely. Pro některé to byla jen socializace, pro někoho ovšem trénink před pracovním výkonem. Lidem, kteří se živí kreativitou, generováním nápadů a vymýšlením nových věcí, nemožnost fyzického potkávání zásadně narušila pracovní rutinu. Kreativní proces v byznysu totiž nebývá, na rozdíl třeba od umění, většinou individuální, ale spíš týmová práce. Jak se ji podařilo přesunout do on-line prostředí?

Tvoření na každodenní bázi se věnují například v reklamních agenturách, kde na to mají speciální oddělení stěžejní pro celou firmu. Právě lidé z takzvaných kreativních oddělení silně pocítili, jak moc ke svojí práci potřebují fyzickou blízkost. Potvrzuje to třeba Nikola Foktová, kreativní ředitelka reklamní agentury Leo Burnett, která vede tým deseti lidí pracujících už víc než rok téměř výhradně z domova. "Každý kreativec má zpravidla svou vlastní ideální konstelaci, v níž dostává nápady. V naší branži se říká, že nejplodnější místa jsou sprcha a záchod. Těch si sice můžeme nadále užívat dosyta, ale dostat nápad je jen malá součást naší práce. Než se nápad dotáhne až k realizaci, je za tím hodně týmové práce," říká Foktová.

Nemůžeme se pořádně pohádat

Proces tvorby reklamy začíná takzvaným brainstormingem, což je velmi rozšířená metoda, při níž účastníci chrlí jeden nápad za druhým. Když je shromážděných třeba dvacet nápadů, je třeba je probrat a cizelovat. Pro obě fáze je ideální být v jedné místnosti. "Naživo je brainstorming vždy velmi živý a nabitý emocemi. V on-line prostředí je potřeba proces trochu moderovat, nemůžeme si tak moc skákat do řeči a to narušuje spontánnost. Než se člověk dostane se svým nápadem ke slovu, zapomene ho," říká kreativní ředitelka.

Nejvíc nápadů se kreativcům rodí na záchodě nebo v kou­pelně. Pak se ale nápady musí obrušovat, k tomu jsou nezbytné pohledy jiných lidí.

Brainstorming je obecně hodně vysilující, v on-line verzi ale ještě mnohem víc. "Velmi záhy jsme si začali vypínat kamery, abychom únavě předešli," svěřuje se Foktová a dodává, co se v jejich práci dále změnilo: "Musela jsem začít víc pracovat s motivací lidí. Když byla situace nová, stačilo udělat třeba karneval − lidé si museli vyrobit masku třeba z houbiček na nádobí. Pak to ale přestalo být vzácné," říká Foktová.

"V pyžamech se nikomu nechce moc přemýšlet, lidé záhy motivaci ztratili. Bylo třeba s nimi víc mluvit a zajímat se o ně, abych měla představu o jejich aktuálním rozpoložení a včas zaznamenala případný problém." Zásadní bylo nastavení individuálních plánů práce − někdo potřebuje víc pracovat sám, někdo víc ve spolupráci. Právě respekt k individuálním potřebám bude největší trvalou změnou v práci kreativního oddělení Leo Burnett i v době po covidu.

"K čemu se naopak vrátíme hned, jak to bude možné, budou klasické prezenční brainstormingy. Nic osobní setkání nenahradí. Budeme u toho ale víc než před pandemií využívat digitální nástroje," říká Foktová.

Technovychytávky v kreativním oddělení nefrčí

Digitální nástroje v mnoha firmách zachránily během pandemie pracovní procesy. Kreativcům ale neměly moc co nabídnout, poznamenává Foktová, která kromě videocallů a sdílených dokumentů žádné digitální novinky do práce nezavedla. Stejně to mají i v inovačním studiu Creative Dock, pomáhajícím firmám s tvorbou a realizací nových produktů. Za kreativní oddělení zde zodpovídá Kristina Sedeke, jež je odpůrkyní nových technologických nástrojů, protože jejich přemíra prý přináší chaos v přenosu informací. Spoléhají se také jen na sdílené nástroje od Googlu, které používali už před koronakrizí. V Creative Docku se změnil spíš režim − pracuje se v menších týmech, ideálně ve dvojicích či trojicích. "Tak se spíš zapojí všichni, než když se udělá videocall se sedmi lidmi," uvádí Sedeke.

Jak zažehnout tvořivost při práci na dálku v týmech lidí, které se nikdy neviděly a neznají se, to řeší Kateřina Ailová Čiháková z inovační agentury IdeaSense, jež do inovačních týmů zve různě zaměřené lidi. Ať už z rozličných částí firmy, která inovaci řeší, tak i zákazníky či lidi z úplně jiných segmentů. U setkání takto diferencovaných skupin je důležité, aby vznikla přátelská atmosféra, a ta se v on-linu buduje hůř. "Nedá se tak moc a tak spontánně využít takzvaných small talků," říká Ailová Čiháková. "Musíme u všech vzbudit důvěru, dostat je na jednu loď. K tomu nám pomáhá humor a obyčejná lidská vstřícnost," doplňuje. "Hůř se nám také povzbuzuje hravost a udržuje pozornost. Ideační workshopy trvají až osm hodin, a tak pracujeme s tím, že často měníme aktivity, dělíme lidi na skupiny, přesouváme se po místnosti, chvilku pracujeme vestoje, chvilku za chůze. To se dá v on-linu mnohem hůř," říká Kateřina Ailová Čiháková.

Jinak ale řada metod, které používali dosud, funguje i na dálku. Například vizualizační cvičení, kdy se účastníci mají vžívat do problému zákazníka, který má inovace řešit, nebo různé fantazii povzbuzující hry. V IdeaSense začali s pandemií používat on-line platformy Miro a Mural, které jim posloužily jako náhrada za papírkovou metodu. Při ní se na malé samolepicí papírky píší jednotlivé nápady a ty se pak podle potřeby přemísťují na zdi. "Díky nim nemusíme papírky ručně přepisovat do počítače," říká Ailová Čiháková, která se jich sice po pandemii nechce vzdát, ale řeší, jak to zajistit, aby s nimi nemuseli fyzicky pracovat přímo účastníci. "Nechceme, aby lidé měli pořád v ruce nějaká digitální zařízení, protože toho mají dost celý týden. Spíš jim chceme ty ruce uvolnit a hrát si s nimi," uvádí Ailová Čiháková.

Související