Státní instituce nedůvěřují lidem a ti zase nevěří státním institucím. Proto ve výsledku postkomunistické země zvládají nápor pandemie hůř než ty západní, říká sociolog Daniel Prokop. Roli hrají i další faktory, například skutečnost, že je ve východoevropských zemích větší míra vícegeneračních domácností než na Západě. Proto v nich také může docházet k většímu šíření nemocí.
O našich životech během pandemie toho Daniel Prokop ví možná nejvíc v zemi. Stojí totiž za průzkumem Život během pandemie, který mapuje chování Čechů od začátku šíření nemoci covid-19. Díky datům, která každé dva týdny sbírá od více než dvou tisíc lidí, bychom tak teoreticky měli být schopni s tímhle virem lépe bojovat. Bohužel jen teoreticky − ze strany státu podle Prokopa o získaná data nikdy zájem nebyl.
Jestliže v boji s covidem Česko zaspalo, nemělo by určitě zaspat při přípravě na velké výzvy, které pandemie podle Prokopa přinese do budoucích měsíců a let. Na další růst nerovností ve vzdělávání dětí, který může vyústit v mnohatisícovou armádu lidí bez maturity. Nebo na bobtnající problémy lidí žijících na hraně chudoby.
Víte, že…
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod
- nezobrazují se jim reklamy
- mohou odemknout obsah kamarádům
- mohou prohlížet online archiv