Státní instituce nedůvěřují lidem a ti zase nevěří státním institucím. Proto ve výsledku postkomunistické země zvládají nápor pandemie hůř než ty západní, říká sociolog Daniel Prokop. Roli hrají i další faktory, například skutečnost, že je ve východoevropských zemích větší míra vícegeneračních domácností než na Západě. Proto v nich také může docházet k většímu šíření nemocí.
O našich životech během pandemie toho Daniel Prokop ví možná nejvíc v zemi. Stojí totiž za průzkumem Život během pandemie, který mapuje chování Čechů od začátku šíření nemoci covid-19. Díky datům, která každé dva týdny sbírá od více než dvou tisíc lidí, bychom tak teoreticky měli být schopni s tímhle virem lépe bojovat. Bohužel jen teoreticky − ze strany státu podle Prokopa o získaná data nikdy zájem nebyl.
Jestliže v boji s covidem Česko zaspalo, nemělo by určitě zaspat při přípravě na velké výzvy, které pandemie podle Prokopa přinese do budoucích měsíců a let. Na další růst nerovností ve vzdělávání dětí, který může vyústit v mnohatisícovou armádu lidí bez maturity. Nebo na bobtnající problémy lidí žijících na hraně chudoby.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



