Stát odstartoval digitalizaci komunikace s občany, úředníci jsou proti

Když loni v zimě Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila zákon zaručující občanům právo komunikovat se státem digitálně, bylo to považováno za přelom. Takzvaná digitální ústava dala Čechům naději, že nejdéle na začátku roku 2025 budou moci komunikovat se státem plně on-line. Výjimkou měly být pouze agendy, kde je fyzický kontakt nezbytný, například technická kontrola vozidla nebo svatba. Zákon Češi považovali za tak přelomový, že ho loni s dosud nevídaným náskokem zvolili za Zákon roku.

Rok poté ale začíná optimismus opadat. Stát selhal hned v prvním kroku tohoto ambiciózního plánu. Do 1. února měl sepsat všechny úřední agendy a úkony a vytvořit harmonogram jejich digitalizace. To ale jednotlivá ministerstva nestihla. Vládou schválený dokument tak postihuje pouze třetinu státních agend.

Vedle zpožďování je patrný i odpor úředníků k digitalizaci samotné. Stát pro občany zajišťuje zhruba tři sta agend, jež obsahují kolem sedmi tisíc úkonů. Schválený dokument ale zahrnuje jen necelých 700 úkonů. A pouze 219 z nich úředníci doporučili k digitalizaci. Naopak více než 400 podle nich vyřídit on-line nelze.

Podceněné povinnosti

Koordinací digitalizace bylo pověřeno ministerstvo vnitra. Chybí mu ale pravomoce, aby si mohlo na ostatních resortech splnění zákonem daného úkolu vynutit. Odpovídá jen za své agendy a úkony. Pro ostatní vytvořilo systém, do nějž mohou zapisovat informace a plány týkající se těch jejich.

Jenže jednotlivá ministerstva buď podklady nedodala vůbec, anebo byly neúplné či se spoustou chyb. "S výjimkou agend, kde žádné úkony neexistují, zatím nebyla žádná hned na poprvé schválena," popisuje náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslav Strouhal.

Infografika: Na slibovanou on-line komunikaci se státem zapomeňte, na úřad budou muset i postižení

Zvětšit přes celé okno

Výsledkem je, že ve schváleném harmonogramu dominují úkony z působnosti ministerstva dopravy a vnitra. Naopak úplně chybí třeba služby státu z působnosti resortů financí nebo spravedlnosti. "Obecně šlo o podcenění tohoto úkolu, odkládání splnění povinnosti na poslední chvíli, narušení standardní pracovní činnosti epidemií koronaviru i nedostatečné personální zajištění pro takto náročný úkol," dodává náměstek.

Vláda po únorovém fiasku dala ministerstvům čas na nápravu. Doplnit seznam mají do poloviny září. Stát tím ale ztratil více než sedm měsíců z času, který si sám pro digitalizaci komunikace s občany stanovil. To přinejmenším prodlužuje dobu, kdy lidé budou muset chodit na úřady osobně.

"Je to zklamání. Když vláda dává prioritu digitalizaci, tak by bylo přinejmenším vhodné, aby resorty vyplnily, jaké agendy dělají a v jaké podobě, aby na základě toho mohl být udělán smysluplný plán na další čtyři roky," říká Zdeněk Zajíček, předseda ICT unie. Ta sdružuje technologické firmy a před dvěma lety iniciovala předložení zákona o právu na digitální služby.

Nedigitalizovatelné

Jak již bylo řečeno v úvodu, ministerstva se z digitalizace řady úkonů snaží vyvléknout. Například ministerstvo práce a sociálních věcí ponechalo většinu služeb poskytovaných občanům v kategorii "nutno vyřídit osobně". Na úřad tak budou muset třeba zdravotně postižení, aby státu doložili, že mají nárok na vydání dokladu ZTP. Rovněž úřady práce chtějí i nadále žadatele o rodičovský příspěvek se svými podklady pro rozhodnutí seznamovat osobně.

Infografika: Na slibovanou on-line komunikaci se státem zapomeňte, na úřad budou muset i postižení

Zvětšit přes celé okno

"Není žádný rozdíl, jestli se s těmito podklady seznámím osobně nebo mi je pošlou datovou schránkou nebo uděláme telefonickou konzultaci," říká Michal Bláha, zakladatel platformy Hlídač státu a bývalý spolupracovník vládního zmocněnce pro digitalizaci.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale nutnost osobní návštěvy na úřadě vysvětluje tím, že musí mít jistotu, s kým jedná. "Ministerstvo není proti tomu, aby žadatelé nedocházeli na úřad a vše řešili elektronicky. Ale v tom případě je potřeba vyřešit ochranu osobních údajů či prokazatelnou identifikaci žadatelů," říká mluvčí Vladimír Dostálek.

Toto vysvětlení je v době, kdy lidé mohou svůj bankovní účet obsluhovat přes internet nebo on-line si zřídit stavební spoření, překvapivé. Nástroje, jak spolehlivě ověřit totožnost člověka na dálku, v Česku dávno existují. Jde například o elektronický občanský průkaz a za jasné prokázání totožnosti se považuje i komunikace prostřednictvím datové schránky. Od letoška pak mohou lidé nově i v komunikaci se státem prokazovat svou totožnost za pomoci přihlašovacích údajů ze svého internetového bankovnictví.

Infografika: Na slibovanou on-line komunikaci se státem zapomeňte, na úřad budou muset i postižení

Zvětšit přes celé okno

Správní řád podle ministerstva vnitra, do jehož působnosti tento předpis spadá, pak elektronické komunikaci státu s občany nijak nebrání. Ve svém stanovisku z loňského listopadu resort doporučuje pro komunikaci s úřady zejména datové schránky.

S postupným doplňováním harmonogramu, který má v září znovu projednat vláda, úkonů označených jako k digitalizaci nevhodných přibývá. V materiálu schváleném v únoru je poměr mezi úkony určenými k digitalizaci a těmi, které k ní nejsou vhodné, 143 ku 399. Teď, když je harmonogram naplněn zhruba polovinou agend, se poměr zhoršil na 149 ku 797.

"Vypadá to, že některé resorty vůbec nevěděly, proč údaje o svých agendách vyplňují, nebo to vzaly z rychlíku, aby měly úkol splněný. V tom případě je lepší dát jednotlivé úkony do kolonky nedigitalizovatelné. Zákonný úkol je tím splněn a zároveň se daný resort nemusí snažit, aby v následujících čtyřech letech něco digitalizoval," míní Zdeněk Zajíček.

Také podle právníků stát naplňuje zákon, který sám přijal, jen formálně. "Harmonogram má být výchozím bodem v procesu digitalizace. Měl by z ní proto vylučovat jen takové úkony, jejichž povaha je objektivně neslučitelná s digitální formou. Takových úkonů by mělo být naprosté minimum," upozorňuje partner a specialista na IT právo advokátní kanceláře White & Case Tomáš Ščerba.

Příklad si v tom Česko může vzít z evropské jedničky v digitalizaci státní správy − Estonsku. "Stát tam umožňuje vyřídit 99 procent svých agendy elektronicky," uvádí partnerka advokátní kanceláře Squire Patton Boggs Hana Gawlasová.

Infografika: Na slibovanou on-line komunikaci se státem zapomeňte, na úřad budou muset i postižení

Zvětšit přes celé okno

Postaru

Pohled do harmonogramu ale není příliš lichotivý ani tam, kde tuzemská ministerstva digitalizovat skutečně plánují. Většinou počítají s komunikací datovou schránkou nebo zasláním dokumentů opatřených elektronickým podpisem. Modernější varianta on-line komunikace prostřednictvím samoobslužného portálu je v harmonogramu upozaďována. Nově se s ním počítá v podstatě jen při licenčních řízeních a schvalování jízdních řádů hromadné dopravy. Ty se navíc digitalizace dočkají jako poslední − až na konci roku 2025 −, tedy téměř rok po zákonem stanoveném termínu.

Datové schránky přitom v Česku fungují 11 let a stát hned na začátku deklaroval, že pokud si ji občan zřídí, jsou orgány veřejné moci povinny ji v komunikaci s ním využívat. Po řadě rozsudků, které poukázaly například na to, že úřady nedokážou do datové schránky lidem poslat ani výzvu k úhradě poplatků za komunální odpad, je harmonogram digitalizace dalším potvrzením, že se svým vlastním komunikačním nástrojem se stát dosud plně nesžil.

Restart je nejistý

Ministerstvo vnitra teď musí přimět úředníky, aby kompletně změnili uvažování a svůj přístup k digitalizaci. Připravuje příručku, která jim má vysvětlit výhody moderních samoobslužných portálů. "Prostřednictvím portálu lze klientovi nabídnout komfort typu předvyplňování formuláře, minulá podání a sledování stavu podání. A na druhou stranu tato forma digitalizace šetří čas úředníkům, protože řadu procesů lze automatizovat," uvádí náměstek Strouhal.

Přesvědčit o tom ostatní resorty chce do září tak, aby podzimní verze harmonogramu už mohla určit k digitalizaci výrazně více úkonů. A aby také její forma byla pro uživatele přívětivější.

Infografika: Na slibovanou on-line komunikaci se státem zapomeňte, na úřad budou muset i postižení

Zvětšit přes celé okno

To je ale jen první krok na dlouhé cestě. Zkušenosti z minula přitom ukazují, že i tam, kde se na ni stát pustil, nebyly výsledky tak dobré, jak se čekalo. Příkladem je i dosud nejvýraznější počin státu v oblasti digitalizace agend − portál Moje daně. Přes ten mohou lidé od letošního března podávat daňová přiznání. Koncepci tohoto portálu ministerstvo financí představilo v polovině roku 2016. Fungovat měl začít od ledna 2020. Práce se ale několikrát zpozdily a nakonec se jej Češi dočkali až letos, tedy téměř po pěti letech. Výsledek je navíc pro mnohé zklamáním.

"Portál Moje daně nenabízí příliš mnoho nových funkcí a je de facto pouhou kombinací starého systému elektronických podání a stávající daňové informační schránky," upozorňuje partnerka a daňová poradkyně poradenské společnosti Apogeo Jaroslava Hanková a dodává: "Funkce, které by poplatník uvítal, například možnost měnit registrační údaje bez nutnosti formulářového podání, nahlížet do spisu, převádět přeplatky na jedné dani na nedoplatek u druhé daně, zatím nenabízí."

Macešský k vlastním výdobytkům

Ani v dalších oblastech modernizace komunikace státu s občany nejsou dosavadní pokroky českých vlád příliš přesvědčivé. Novinky se jim nedaří dotáhnout, často ani nedokážou přesvědčit občany, aby je používali.

Stát se zavázal vytvořit harmonogram úkonů, které budou moci lidé vyřídit on-line. Ministerstva ho ale naplnila jen ze třetiny.

Příkladem jsou datové schránky. Při jejich zavedení v roce 2010 bylo Česko jedním z průkopníků této technologie v Evropě. Inspirovaly se od něj další země. Avšak za 11 let fungování tohoto systému bylo v Česku zřízeno jen zhruba 1,2 milionu datových schránek. Víc než polovina jich přitom patří firmám a úřadům, které je musí mít povinně. Z běžných občanů má datovou schránku jen 250 tisíc lidí, tedy asi 2,5 procenta populace.

Naopak v Dánsku obdobu českých datových schránek využívá přes 90 procent populace. Automaticky ji tam stát zřídí každému občanu staršímu 15 let. "Kdo ji využívat nechce, musí se aktivně odhlásit," vysvětluje Bláha. V Česku si musí občané o zřízení datové schránky požádat. Stát tento komunikační nástroj nikdy ani příliš nepropagoval.

Podobný osud stihl i on-line identifikační funkce, kterými disponují nové elektronické občanské průkazy. Stát už sice vydal téměř tři miliony takzvaných e-občanek, možnost identifikovat se jimi na dálku si ale aktivovalo jen zhruba 355 tisíc držitelů. Portál občana, který má být branou k elektronickým službám státu a přes nějž si lidé mohou on-line získat například výpis z rejstříku trestů nebo bodového hodnocení řidiče, za dva a půl roku fungování využilo jen 109 tisíc Čechů.

"Osobně vidím velký prostor ke zlepšení především v komunikaci směrem k veřejnosti − přesvědčit ji, že elektronická komunikace se státem je výhodná pro obě strany, je zcela bezpečná a šetří čas i peníze," připouští náměstek ministra vnitra Strouhal.

Jenže propagace je stejně jako samotná příprava elektronické komunikace v gesci jednotlivých resortů. Nerealizovatelné je tak podle Strouhala i třeba to, aby si stát on-line identifikační funkce elektronických občanek propagoval například na vlastních daňových tiskopisech či formulářích pro žádosti o sociální dávky.

Ministerstvu vnitra se zatím nepodařilo prosadit ani to, aby resorty používaly jednotný design svých webů a aplikací GOV.cz. To by mělo občanům usnadnit orientaci napříč službami státu. Vnitro ho navrhlo před třemi lety, ostatní úřady ho ale vesměs ignorují. Nerespektuje ho ani letos zřízený e-shop na dálniční známky, ani portál Moje daně.

Jeden úřad

Podle analýzy, kterou vypracovalo sdružení nevládních organizací Rekonstrukce státu, by Česku prospělo, kdyby vytvořilo jednu centrální agenturu, která by digitalizaci státní správy zastřešila. Tato agentura by byla podřízená přímo vládě a určovala by směr a postup digitalizace. "Prakticky všechny země, které jsou v digitalizaci na prvních 30, 40 místech na světě, takovou centrální autoritu mají," upozorňuje Bláha.

Vláda premiéra Andreje Babiše se sice ve svém programovém prohlášení zavázala takovou centrální agenturu zřídit, avšak neudělala to. Vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla nemá přímé pravomoci, tým ani vlastní rozpočet.

"Restart může přinést jedině nová vláda. Ideálně vláda, kde nebude hnutí ANO. To by obhajovalo svůj odkaz," míní Bláha. Vůle ke změně, která by překonala i odpor úředníků k on-line komunikaci, by tak nejspíš opět chyběla.