Když Miloš Zeman před několika lety redaktorce TV Prima na kameru ukazoval pózu, jak vypadá aligátor, podařilo se mu proniknout mezi objekty internetového umění. Ne že by to bylo poprvé, ale mnohým skečům na téma „Zeman aligátorem“ se podařilo zlidovět. Stávající prezident tehdy svérázně vysvětloval, že od svých blízkých dostal telefon značky Aligator. Tímto vystoupením se mu − možná nevědomky − podařil i jiný kousek − zpropagoval značku, která je z České republiky a která se řadí k malému množství spotřební elektroniky, jež u nás vzniká.
Aligator místo chladiče
Za Aligatorem stojí pražská společnost Adart Computers, která využila šance na trhu a začala dodávat mobilní telefony s velkými tlačítky určené pro důchodce, tedy často podceňovaný segment zákazníků. Přístroje se rychle chytily a značka postupně rozšířila nabídku na odolné chytré telefony vhodné například na stavbu nebo při lezení po horách. Troufat si začala i na levné modely tradičních smartphonů. Aligatorů už se prodalo přes milion kusů a Adart ročně generuje tržby kolem 150 milionů korun. Na to, že čtyři pětiny prodejů tvoří tuzemský trh, jde o slušné číslo.
Názory
Recenze
Téma čísla
- Češi šetří nejvíc v historii, dělají to ale špatně
- Největší příležitosti vznikají u dobrých firem, které se ocitnou v epicentru problému
Rozhovor
Další témata
- Stát odstartoval digitalizaci, úředníci se jí brání
- Jak se z internetového podnikatele stal stavitel nekonvenčních obydlí
- České firmy pomáhají stavět rakety a komerční družice i zkoumat vesmír
Právo
Moderní řízení
Lifestyle
Auto
Kalendář
Příběh českých mobilů začal už v devadesátých letech. Podnikatelé a technici Michael Krejčí a Tomáš Černý tehdy stavěli osobní počítače a zjistili, že v nich je jedna malá, levná a nenápadná součástka, a sice chladič na procesoru. Zatímco u dnešních procesorů a grafických karet jsou vzhledem k jejich vysokému výkonu a produkci tepla chladiče velmi sofistikovanou součástkou, tehdy šlo o jednoduchý komponent. Krejčího s Černým tedy napadlo, že by mohli sami začít chladiče vyrábět v Česku.
„Říkali jsme si, že když v Asii umí vyrábět hliníkové profily, tak my to zvládneme třikrát lépe než oni. Dost jsme se spletli,“ vzpomíná dnes Krejčí. „Začali jsme chodit do továren a poptávat výrobu včetně například připínacích klipsen. Šokovalo nás, s jakým nezájmem a zkostnatělostí k tomu ty podniky přistupovaly. Jednání bylo pořád jak za socialismu. Ukázalo se, že flexibilita asijských výrobců byla výrazně větší. To jsme nečekali, mysleli jsme si, že Asie boduje pouze cenou,“ navazuje Černý.
Po velkém úsilí se výroba českých hliníkových pasivních chladičů rozjela, ale upínací klipsny a větráky bylo nutné nadále vozit z Asie. Tento byznys běžel několik let a české výrobky se začaly osazovat na tehdejší procesory řady Intel 486 a Pentium. Pak ale spolu s rostoucím výkonem počítačů začaly růst i nároky na konstrukci chladičů. Navíc je výrobci čipů začali připalovat k procesorům.
Několik hliníkových profilů, které zbyly, putovalo do sběru. Firma ale souběžně s tím naběhla na nový trend. V Česku se totiž začaly objevovat mobilní sítě a Adart rozjel dovoz mobilního příslušenství všeho druhu − nabíječky, kryty či kdysi slavné blikající anténky na Nokie. Největší terno ale představovaly baterie. Tehdejší niklové akumulátory do mobilů vydržely zhruba rok. Mobily byly drahé, takže uživatelé nejdříve měnili právě baterie.
V té době se začala objevovat značka Aligator. Česká společnost ji začala „lepit“ na dovážené produkty. Několik let šlo například o MP3 přehrávače. Adart v Asii nakoupil výrobky, zajistil lokalizaci uživatelského rozhraní a produkt pak prodával pod svým jménem. Takto se společnost dopracovala k telefonům. Prvním přístrojem byl Aligator A300, který firma představila v roce 2009.
Aligator si dnes telefony navrhuje sám. Inženýři poskládají vnitřní hardware, z Česka jsou také vedena jednání s Googlem kvůli využívání Androidu. Stejně tak se zde řeší lokalizace, marketing nebo servis. Výroba probíhá v Asii. Její přesunutí do Evropy je v podstatě nemožné. Aligator například ze začátku používal čipy od německé firmy Infineon, vzhledem k evropským nákladům to ale nebylo udržitelné. Dnes tedy přístroje využívají tchajwanské čipy MediaTek.
České počítačové doplňky
Na podobném principu funguje také druhý tuzemský producent elektroniky. Vršovický podnik IT Trade v roce 2010 vytvořil značku Connect IT, pod kterou prodává klávesnice, myši, sluchátka, počítačová křesla a další doplňky k PC. Produkty Connect IT jsou navrhovány a testovány v Praze, výrobu a dodávky komponent ale zajišťují řádově desítky asijských partnerů. Firma rovněž zaměstnává několik rodilých Číňanů, kteří jí v tamním mnohdy divokém prostředí výrobců pomáhají.
Mysleli jsme si, že Asie boduje pouze cenou. Obrovská flexibilita tamních výrobců byla velkým překvapením.
„Ve společnosti stále převládá stereotyp, že Číňané pracují za misku rýže denně. Dnes má čínský montér u pásu i tisíc dolarů měsíčně, takže oproti Evropě nejde o takový rozdíl. Problém je v čínském know-how a extrémně drahých strojích, které už jsou za ta léta investic mnohdy splacené, a proto mohou továrny nabídnout zboží za desetinu ceny. Navíc všechny výrobní závody musí splňovat normy Evropské unie. Zatím není důvod, aby někdo podobnou výrobu rozjížděl ve velkém na zelené louce v Evropě,“ vysvětluje pro Ekonom Luděk Mareš z IT Trade.
Firma IT Trade v minulosti působila jako distributor počítačových výrobků na našem trhu. Mezi prodejci se objevila poptávka po cenově dostupných počítačových komponentách, na což firma zareagovala. Prvním výrobkem se značkou Connect IT byla kancelářská počítačová myš CI-152. Firma se v poslední době snaží profilovat jako dodavatel vybavení pro hráče. Blikající herní myši Biohazard už se tak prodalo přes sto tisíc kusů a dobré postavení má společnost i na zdejším trhu s herními křesly.
Firma doposud prodala přes pět milionů kusů svých výrobků a tržby v roce 2019 dosáhly na 300 milionů korun. Značka pronikla i do německých obchodů. Nyní se chystá vstoupit do sítě německého Amazonu.
Výrobní závislost na Asii ovšem má i některá negativa. Jde mimo jiné o kurzovní ztráty a narušení dodavatelského řetězce kvůli pandemii covidu. „Aktuálně pociťujeme výpadky výroby čili nedostupnost produktů v kombinaci se skokově vyšší cenou dopravy a obsazeností lodních kontejnerů i dopravních letadel,“ konstatuje Mareš. „Čína čím dál více dbá na životní prostředí a s tím jde ruku v ruce zdražování výrobních materiálů. Tohle vše se v následujících měsících podepíše na zvýšené koncové ceně produktů, troufám si říci, že všech značek a společností, které dovážejí z Asie.“