Od začátku vypuknutí pandemie koronaviru vyhlásila vláda či ministerstvo zdravotnictví celou řadu opatření, jejichž cílem bylo zamezit dalšímu šíření nemoci. Jenže ne vždy byla zaváděná opatření strategicky promyšlená a dobře připravená. Řada z nich se často měnila, až se lidé těžko orientovali v tom, co vlastně zrovna platí. Týdeník Ekonom ve spolupráci s advokátní kanceláří Eversheds Sutherland připravil přehled těch, která měla nejkratší životnost.
Zákaz závodního stravování
Na začátku března vláda ze dne na den svým usnesením zakázala zaměstnancům sníst si jídlo v zaměstnanecké závodní jídelně. Jídelny mohly jídla pouze prodávat a vydávat. "Jednalo se rozhodně o překvapivé opatření," říká partner Eversheds Sutherland Tomáš Procházka a dodává: "Podíváme-li se do velkých podniků, tak ve většině případů by zaměstnanci byli nuceni sníst si jídlo buďto přímo na svém pracovním místě, nebo vestoje na chodbách." Ve firmách, kde mají zaměstnanci k dispozici jen malou místnost pro občerstvení, by se tak v době oběda mohlo tísnit i několik desítek osob. To šlo proti smyslu mimořádných vládních opatření, kterým je zabránit shlukování lidí.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později