Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Do splnění tohoto cíle bude muset investovat v přepočtu asi 772 bilionů korun, z toho přibližně pětinu tvoří dodatečné investice. Samotné Česko bude muset vložit do přechodu na dekarbonizaci během příštích 30 let přímo 4,5 bilionu korun.

"Investice na přechod k bezuhlíkové ekonomice se zdají být astronomické. Ve skutečnosti ale může být transformace nákladově neutrální, protože některé investice budou pozitivní, jiné neutrální, jiné bude třeba kompenzovat," tvrdí Daniel Svoboda, partner pražské pobočky poradenské agentury McKinsey & Company. Ta nedávno provedla na toto téma rozsáhlou studii a představila ji na diskusním setkání Energetická bezpečnost ČR, které pořádá Institut pro veřejnou diskusi ve spolupráci s týdeníkem Ekonom.

Na celkové produkci skleníkových plynů v Česku se podílí přibližně z jedné třetiny energetika. Ta se téměř z poloviny spoléhá na spalování uhlí. Uhelná komise nedávno doporučila přestat tento zdroj využívat do roku 2038, což ekologické organizace označily za zbytečně pozdní termíny.

Odchod od uhlí, jak jej navrhla Uhelná komise, by ale mohla urychlit zvyšující se cena emisních povolenek. "Například uhelné elektrárny s nízkou účinností se již nyní dostávají do ztráty – a do budoucna bude ekonomicky nevýhodný provoz i těch modernějších. Výrobu elektřiny z uhlí tak ekonomické faktory ovlivňují mnohem více než politické proklamace," řekl Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel Skupiny ČEZ.

Podle místopředsedy vlády Karla Havlíčka musí Česko uhelné zdroje nahradit tak, aby nepřišlo o svou výhodu – energetickou soběstačnost. "Nemůžeme se spoléhat jen na obnovitelné zdroje – ty jsou nestabilní a měly by negativní vliv i na přenosovou soustavu," řekl Havlíček.

Proto vláda prosazuje, přes odpor řady evropských států, větší podporu jaderné energetiky a dostavbu elektrárny Dukovany. "Tendr je připraven – nyní hledáme politickou shodu na konkrétních parametrech a harmonogramu. Pro nízkoemisní výrobu elektřiny jádro nutně potřebujeme," myslí si Havlíček.

ČEZ se proto připravuje na rychlejší přechod od uhelných zdrojů k jaderným. "Podařilo se nám prodloužit provoz jaderných bloků v Dukovanech a prvního bloku v Temelíně, pracujeme na povolení i pro ten druhý. Se státem jsme uzavřeli smlouvu o výstavbě nového bloku v Dukovanech, v legislativním procesu je zákon o nízkoemisní energetice, který umožní výkup elektřiny z tohoto nového zdroje. Důležité bude i rozhodnutí o termínu ukončení využívání uhlí a další kroky v oblasti teplárenství," shrnul Beneš.

Teplárenství dnes v Česku využívá uhlí z 60 procent. "Zásadní bude přechod na kombinaci plynu a biomasy – ten ale bude muset proběhnout ještě dříve, před rokem 2030. Transformace teplárenství tak proběhne ještě rychleji než změna ve výrobě elektřiny," dodal Havlíček.

Podle Svobody ze společnosti McKinsey je Česko po technologické stránce na přechod k dekarbonizované ekonomice připravené. "Budeme ale potřebovat inovace v politickém rozhodování a zejména ve financování," dodal.

Financování evropského přechodu na čistší zdroje urychlila pandemie covidu-19. Třicet procent fondu pro obnovu má směřovat na podporu udržitelnosti, další prostředky pak přímo na dekarbonizaci.

Národní ekonomická rada vlády proto nyní pracuje na nové hospodářské strategii. Počítá přitom s vytvořením Národní rozvojové banky, která by integrovala všechny dostupné investiční nástroje.

Na "zelené" evropské peníze se připravují i soukromé banky. "Naše skupina se zavázala financovat projekty obnovitelných zdrojů energie 120 miliardami eur do roku 2023," uvedl předseda představenstva a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.

Související