Po staletí kosily obyvatelstvo epidemie černých neštovic. Lady Mary Wortley Montaguová, britská aristokratka, jejíž manžel Edward Wortley se stal v roce 1712 vyslancem v Cařihradu, se v osmanské říši seznámila s primitivním očkováním proti neštovicím spočívajícím v tom, že zdraví lidé byli záměrně nakaženi usušeným hnisem z puchýřků pravých neštovic. Očkovaný tak prodělal jen lehkou formu nemoci a získal doživotní imunitu. Mary Wortley Montaguová po návratu z Orientu začala tuto metodu propagovat na britských ostrovech a odtud se rozšířila po Evropě. I ruská carevna Kateřina II. se nechala očkovat, aby dala příklad poddaným. Upřímně řečeno, šlo o dost nebezpečnou metodu, avšak na konci století si anglický lékař Edward Jenner všiml, že lidé, kteří se nakazili kravskými neštovicemi, pro člověka neškodnými, nikdy nedostali neštovice pravé. V roce 1796 začal proto těmito kravskými neštovicemi očkovat. Lidé se očkování báli a snažili se mu vyhnout, ale postupně se prosadilo, mimo jiné také proto, že ve většině států začalo být prostě povinné.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později