Země Evropské unie obvykle dávají souhlas k další integraci jedině v době krize, říká otřepaná poučka. Letošní rok její platnost stoprocentně potvrdil − členské země sedmadvacítky se dohodly na tom, co bylo ještě loni naprosto nemyslitelné. Společně si na trzích půjčí 750 miliard eur, tedy asi 20 bilionů korun. Přerozdělí si je v zájmu toho, aby se co nejrychleji dostaly z hluboké krize způsobené opatřeními proti šíření nemoci covid-19. V praxi to znamená, že ekonomicky silnější země, jako Německo, Dánsko, Rakousko či Francie, pomohou těm slabším, navíc nejvíce zasaženým pandemií, tedy Španělsku, Itálii či Chorvatsku. A také Česku. "Nejde jen o solidaritu. Ekonomické zotavení je v zájmu všech, takže i tato pomoc je v zájmu všech zemí," prohlásil ekonom Clemens Fuest, prezident německého institutu Ifo.
Bezprostředně poté, co se pandemie nového koronaviru dostala do Evropy, přitom členské země EU nebyly schopné spolupráce. Řada z nich, Česko patřilo k vůbec prvním, zavřela hranice, aniž by se jakkoliv poradila se svými sousedy. Vyvolalo to dopravní kolaps, v němž uvízli lidé i zboží, které pak chybělo v obchodech. Itálie, kterou covid postihl jako první, marně žádala o pomoc v podobě dodávek roušek či respirátorů. Země unie ale brzy spolupracovat začaly a poskytly si například desítky milionů kusů různého zdravotnického materiálu. Veškerá pomoc navíc proudila zdarma, na rozdíl od té z Číny. Italové, Španělé i řada ekonomů ale požadovali také ekonomickou solidaritu − tvrdili, že nejhorší krizi od druhé světové války musí EU překonat společně. Navíc poukazovali na to, že jde o úplně jiný případ, než jakým byla zhruba před 10 lety dluhová krize eurozóny. Pandemie je něco jako zásah "vyšší moci", nikdo v Evropě ji nezavinil a zasahuje všechny.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později