Ve Finsku si v osmdesátých letech uvědomili, že mají početnou generaci lidí narozených po druhé světové válce, a že jak bude stárnout, bude to přinášet problémy nejenom na trhu práce, ale zatíží to sociální a zdravotní systém. Aby této situaci předešli, začali se zabývat otázkou, co se s člověkem v průběhu stárnutí děje a který faktor je zásadní pro setrvání v zaměstnání. Léta sbírali data, na jejichž základě pak zaváděli systémové změny a preventivní opatření. Tak vznikl takzvaný age management, což je způsob řízení s ohledem na věk zaměstnanců, který zohledňuje potřeby lidí v různých fázích života. Zásadně ovlivnil sociální politiku Finska, ale i dalších evropských zemí.
V Česku se problematice věnuje Ilona Štorová, která od roku 2014 vede vzdělávací a poradenskou organizaci Age Management. "Potřebujeme motivovat lidi k tomu, aby neodcházeli do důchodu přesně na den, kdy na to mají nárok. Nastavit jim takové podmínky, aby se jim chtělo pracovat déle," říká Štorová.
V Česku se s řešením důsledků stárnutí populace teprve začíná. Jak s tím začalo před zmíněnými čtyřiceti lety Finsko?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později