Za jedno z nejperspektivnějších odvětví, která mají být nositelem technologického pokroku a zvyšování přidané hodnoty české ekonomiky, bývají považovány nanotechnologie. Česko má v tomto oboru dlouholetou tradici, desítky patentů a několik vědeckých pracovišť, která se tomuto oboru věnují. Jako nanotechnologickou velmoc ho dlouhodobě propagují také politici. "Česko je nano," prohlašoval například před pěti lety na konferencích v Praze a v Bruselu tehdejší vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek. V roce 2012 mělo dokonce Česko na veletrhu nanotechnologií v Tokiu celý pavilon. Jenže obrázek, který si takto děláme navenek, se rozchází s realitou. V Česku sice v oblasti nanotechnologií podniká přes 30 společností, zatím na nich ale nikdo nezbohatl.
Nanovlákna jsou nitky tenké miliontiny milimetru, z nichž se splétají superjemné pavučinky používané k výrobě speciálních textilií. Největší využití zatím našla ve výrobě průmyslových filtrů. Prosazovat se ale začínají také v medicíně a během nynější pandemie jen na evropský trh míří stovky milionů roušek vyrobených z nanomateriálu. Kromě Španělska a Německa je vyrábějí i české firmy, například Nano Medical, Pardam nebo N4H.
Celosvětově se velikost trhu s nanovýrobou odhaduje na 76 miliard dolarů a podle odhadů společnosti Research and Markets by se do roku 2024 tato částka mohla vyšplhat až na 125 miliard dolarů.
Prodávat české nanovýrobky se ale navzdory globálnímu růstu oboru a politickým proklamacím zatím příliš nedaří. "Z českých nanovýrobků nejsou na zahraničních trzích v podstatě žádné," upozorňuje nanotechnoložka a podnikatelka v nanoprůmyslu Marcela Munzarová. Ani co do objemu investic Česko nevyniká. Prvenství si drží Spojené státy a země jako Německo, Francie, Velká Británie nebo Rusko.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později