Českým obcím chybí obchvaty. Na jejich dokončení bude potřeba půl bilionu

Ministerstvo dopravy chce během deseti let začít dvě stovky staveb, které mají odvést auta z obcí. Bude se ale muset obejít bez části evropských peněz.

Cesta autem z Prahy do Vídně zabere i pět hodin s rychlostním průměrem lehce přes 60 kilometrů za hodinu. Kvůli chybějící části dálnice mezi Brnem a rakouskou metropolí táhne navigace řidiče pryč z naší hlavní dopravní tepny už u Jihlavy. Ani trasa po silnici I. třídy s číslem 38 přes Znojmo ale není příliš dynamická. Prakticky všem městům a vesnicím na ní totiž chybí obchvat. Podobně jako desítkám dalších obcí v Česku. Pozvolná výstavba obchvatů, které mají odvést z měst a vesnic auta a s nimi i zplodiny a hluk, se v Česku zrychlila hlavně s příchodem peněz z EU. Od roku 2004 vznikly dvě stovky obchvatů. Nicméně přibližně stejný počet jich stále chybí. Podle dokumentu Ředitelství silnic a dálnic by se měly postavit nebo alespoň rozestavět do deseti let a stát to bude až půl bilionu korun. Tento ambiciózní plán by mohl narušit další příklon Evropské unie k zelené ekonomice.

Nervy a investice

Jednou z obcí na zmíněné trase silnice I. třídy mezi Jihlavou a Znojmem je i městys Stonařov. Jeho obchvat byl podle starosty Františka Plavce zaveden do územního plánu už v roce 1960. Přes mnoho jednání i petice ale okružní silnice pořád nestojí. Obec má přitom potíže s hlukem, vibracemi a emisemi z aut a kamionů, které jí projíždějí. "Obrovským problémem je také bezpečnost," říká starosta Stonařova. Jak ale dodává, nehody, ke kterým došlo v obci kvůli nárůstu dopravy, zatím naštěstí neskončily tragicky. Právě to může být paradoxně problém.

Podle Pavla Lopoura z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice se bezpečnost považuje za jeden z hlavních parametrů, který rozhoduje o tom, jestli obchvat postavit. Pokud ovšem v obci k vážným nehodám příliš nedochází, potenciál ke zlepšení je nízký a úředníci k tomu mohou přihlédnout. Stonařov se ale i tak nakonec svého obchvatu dočká. Stavět by se mělo začít v roce 2027 s plánovaným dokončením o tři roky později.

Z výstavby obchvatů ale nemají radost všechny skupiny obyvatel. Jednak nová okružní silnice odkloní majitelům restaurací a obchůdků řadu zákazníků. Navíc hlavní tah nezmizí, jen se přesune z centra obce za zahrady domků na jejím okraji.

Nicméně výhody obchvatů převažují a obcím se díky nim snižují náklady. Například v Olbramovicích silnice odděluje školu od jídelny a hřiště, proto si zde platí člověka, který dohlíží na přecházející děti. Další peníze pak města a vesnice bez obchvatu často investují do měřičů rychlosti nebo přechodů pro chodce. Náklady se pohybují ve stovkách tisíc až milionech korun. Další náklady si pak vyžádá výkup pozemků, jako v případě Třince, kolem kterého vede hlavní část obchvatu už tři roky. "Stavba nás stála mnoho úsilí, nasazení i nervů a měla výrazný dopad i na rozpočet města. Výkupy zbytkových pozemků a vyvolané investice přišly městskou kasu zhruba na 60 milionů korun," zmiňuje primátorka Třince Věra Palkovská.

Infografika: Českým obcím chybí obchvaty. Na jejich dokončení bude potřeba půl bilionu

Zvětšit přes celé okno

Dostat razítka

Podle Michala Radimského z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně obchvaty obvykle vznikají nejdřív tam, kde je nejvyšší intenzita dopravy. Zároveň však o výstavbě rozhoduje to, který projekt dostal dřív všechna razítka. To často protahují nevyjasněné vlastnické vztahy nebo majitelé stavbu na svém pozemku prostě nedovolí.

Od roku 2004 vznikly v Česku dvě stovky obchvatů obcí na silnicích I. třídy. Nicméně přibližně stejný počet jich stále chybí.

Třeba ve Znojmě se mluví o obchvatu od 80. let minulého století a až během posledních 12 let se postavila část severního úseku. Chybí už jen propojení dlouhé 752 metrů. "Územní řízení na tuto část se z důvodu neustálých odvolání spolků a jednotlivců vleklo od roku 2011 až do poloviny letošního roku, kdy odbor výstavby vydal územní rozhodnutí. Spolky se proti němu odvolaly a nyní odvolání řeší Jihomoravský kraj," popisuje tisková mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková.

V budoucnu by se mělo vyřizování povolení pro takzvané liniové stavby, jako jsou silnice, železnice nebo nadzemní vedení vysokého napětí, zjednodušit. Novelu zákona, která by podle ministerstva dopravy mohla urychlit výstavbu ze současných i 13 let na polovinu, schválila v září Poslanecká sněmovna.

Evropské peníze s otazníkem

Podle dokumentu Ředitelství silnic a dálnic aktuálně v Česku probíhá 22 staveb obchvatů. Za necelých 38 miliard korun vznikne 139 kilometrů komunikací. Část z nich jsou i dálnice, které budou mít funkci obchvatů. Dalších 752 kilometrů v rámci 111 projektů za 258 miliard korun ale na svůj start teprve čeká. Stavět se mají začít do roku 2028. K tomu je téměř sedm desítek staveb teprve ve fázi technické studie. Dokument Ředitelství silnic a dálnic přitom počítá s jejich zahájením do roku 2030.

Infografika: Českým obcím chybí obchvaty. Na jejich dokončení bude potřeba půl bilionu

Zvětšit přes celé okno

Celkově by se tak mělo v Česku během příštích deseti let dokončit nebo alespoň nastartovat kolem dvou stovek stavebních projektů zhruba za půl bilionu korun, které odvedou dopravu z center obcí. Na takové investice ale mohou chybět peníze.

Stát se rekordně zadlužuje. Ministerstvo financí letos zvýšilo kvůli dopadům pandemie nového koronaviru schodek ze 40 na 500 miliard korun a na příští rok plánuje schodek 320 miliard korun. Přestože ministerstvo dopravy počítá s tím, že do výstavby dopravní infrastruktury půjde rekordních 129 miliard korun, mohou citelně scházet peníze z Evropské unie.

Evropské dotace na české silnice šly dosud především z Operačního programu Doprava. V období 2007 až 2013 bylo na silnice určeno 67 miliard korun, pro současné období 2014 až 2020 je vyčleněno 58 miliard. Marek Pastucha, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu dopravy, počítá s tím, že financování výstavby silničních obchvatů bude v budoucnu pokračovat stejně jako dosud, tedy i přes Operační program Doprava.

Bohatnoucí Česko ale podle posledních informací z Evropské komise dostane v nadcházejícím období z unijního rozpočtu méně peněz než v minulém období. Navíc vzhledem k tomu, že se EU chce zaměřit hlavně na bezemisní dopravu, je pravděpodobné, že dotace nebude možné v budoucnu v takové míře směrovat přímo na výstavbu silnic.