Věnuje se triatlonu, protože kombinace plavání, cyklistiky a běhu mu dává smysl. Že se ale Ondřej Dědina jednou rozhodne absolvovat extrémní závod Ironman, zahrnující plavání na trase o délce 3,86 kilometru, jízdu na kole dlouhou 180,25 kilometru a maratonský běh na 42,2 kilometru, by ho ještě před několika lety vůbec nenapadlo. "Jedno ze zásadních hesel Ironmana zní "Anything is possible", tedy "Všechno je možné". A já chtěl zkusit změnit něco, co se mi zdálo nepředstavitelné," říká generální ředitel společnosti Mibcon, jež dodává podnikové informační systémy SAP a její obrat v minulém roce tvořil 399 milionů korun.
Loňský závod Ironman v rakouském Klagenfurtu podnikatel dokončil za 11 hodin, 5 minut a 3 sekundy. "Jako kluk jsem byl přitom spíš sportovní outsider, a když kapitáni o tělocviku sestavovali své týmy, vybírali mě jako jednoho z posledních. Asi jsem spíš na individuální sporty," vzpomíná Dědina. Ideální je podle něj absolvovat devět tréninků týdně − tři plavání, tři kola, tři běhy. "Dohromady je to deset až třináct hodin za týden. Upřímně, ve vztahu k rodině a práci to vždy splnit nejde, reálně se pohybuji na sedmi trénincích," přiznává.
Příprava na extrémní triatlon, který se pravidelně odehrává na různých místech světa pod záštitou World Triathlon Corporation, mu trvala téměř tři roky. Za nejtěžší disciplínu tohoto trojboje považuje plavání. "Nikdy jsem nebyl závodní plavec a kraula špičkově neumím dodnes," popisuje. Nejoblíbenější etapou závodu je pro Ondřeje Dědinu naopak jízda na kole, prostřední z triatlonových úseků. "Jsem pomalý plavec, ale v sedle mám výkon, takže potom rychle předjíždím ostatní," pokračuje.
Na druhou stranu je cyklistická část závodu nejrizikovější, co se týče technických defektů či srážky s dalšími závodníky. "Žádný větší karambol mě dosud naštěstí nepotkal, během závodu Pilman ve Žďáru nad Sázavou se mi ale vybila baterka. Ne že by se jezdilo na elektrokole, používám ale elektronické řazení," vysvětluje. Od té doby si prý před závodem nabití baterie pečlivě kontroluje.
Letošní závody zásadně ovlivnila koronavirová krize − uzavřela se sportoviště včetně plaveckých bazénů. Protože na jaře v řece příliš trénovat nelze, s plaváním si dal Dědina pauzu. "S rodinou jsme vyjeli na hory, což mi zase umožnilo rozložit si čas na práci, cyklistiku a běh," pochvaluje si. Jeho individuální vrchol sezony, kterým měl být Ironman Kalmar ve Švédsku, se rovněž zrušil. Ondřej Dědina ale nezoufá a trénuje na další rok. Pravidelný sport totiž pokládá za protiklad ke svému sedavému zaměstnání, kde tráví většinu času na jednání či v kanceláři u počítače. "Z pohledu těla i mysli je to kompenzace. Sport a trénink mě naučily preciznosti, dochvilnosti a trpělivosti. Vyhýbám se naopak instantním a zkratkovitým řešením, což promítám také do každodenního pracovního i osobního života."