Než smažené brambůrky ze Strážnice vyrazí na trh s novou příchutí, projdou testem v místních barech a restauracích. Tam pak za hosty vyrazí na "pracovní" návštěvu manažeři společnosti Petr Hobža Snack. "Názory nejvíc od srdce si vyslechneme od půlnoci do druhé hodiny ranní," říká Libor Hobža, výrobní ředitel a syn zakladatele rodinné firmy, která na českém trhu působí už 32 let.

Přitom této moravské společnosti hrozilo hned po prvním roce existence znárodnění. "V roce 1987 jsem se dozvěděl, že soudruzi dovolili podnikat, a rok mi trvalo, než jsem se toho povolení domohl," vzpomíná Petr Hobža starší. Začínal jako živnostník, který se musel spolehnout jen na sebe a manželku. Zaměstnance mít nemohl. Přesto vzbudil za jediný rok byznysu závist. "Národnímu výboru se zdálo, že jsme se dobře rozjeli, že moc vyděláváme, a chtěli nás zestátnit. Naštěstí to do listopadu 1989 nestihli."

Odhad komunistů, že Hobžovo podnikání má značný potenciál, byl správný. V současné době dosahuje firma Petr Hobža Snack ročních tržeb přes 200 milionů korun. Ve výkonném managementu zakladatele Petra Hobžu vystřídali jeho synové Libor a Petr.

Petr Hobža Snack

Zakladatelem, jediným akcionářem a předsedou dozorčí rady je Petr Hobža (64 let). Syn Libor Hobža (40) zastává funkci výrobního a servisního ředitele, jeho bratr Petr Hobža (34) je obchodním ředitelem.

Firma sídlí ve Strážnici, zaměstnává 45 lidí a loni utržila 212,5 milionu korun. Exportuje především do okolních zemí, nejdál do USA.

Letos společnost investuje do zdvojnásobení produkce až 150 milionů korun.

Byznys s polštářem

Aktuální koronavirová krize podle všech tří Hobžů jejich rodinný byznys nijak zásadně nezasáhla. "Zpočátku jsme se přece jenom báli. Maximálně jsme eliminovali nebezpečí nákazy a doufali, že přinejhorším bude fungovat alespoň jedna směna," uvádí Libor Hobža. Co do odbytu měli štěstí, protože potravinářský sektor neutrpěl příliš velkou ránu. Poklesl prodej chipsů v restauracích, barech či na diskotékách, ale naopak stoupla spotřeba domácností, které nakupují v obchodech.

"Celkově k propadu nedošlo. Když se něco děje, spotřeba potravin padá jako poslední," míní Petr Hobža junior, obchodní ředitel. Drží se zásady, že každá krize je zároveň příležitostí. "Těžké časy byznys správně vyčistí a přežijí jen ty dobře nastavené a fungující firmy," tvrdí. Každé klopýtnutí je podle něj zároveň krokem dopředu, protože připraví podnikatele na budoucnost, ve které se něco podobného bude opakovat. I když ne na všechny problémy se lze nachystat, třeba jako na pandemii koronaviru. S ní spojená krize postihla jednotlivé obory podnikání různě, přesto podle bratrů Hobžových měly být firmy po deseti letech "blahobytu" připraveny na to, že růst nepotrvá věčně.

"Podniky měly mít finanční polštář. Samozřejmě je to třeba rozlišit podle zaměření. Někdo má rezervu na měsíc, jiný na pět měsíců. Ale každá firma by měla přežít čtyř- až šestitýdenní výpadek podnikání," tvrdí Petr Hobža.

Dětství mezi brambůrky

Petrovi byly dva roky a jeho bratrovi Liborovi devět, když jejich otec s byznysem začínal.

Oba se shodují, že celé jejich dětství se točilo kolem smažených brambůrků, protože rodiče byli stále v práci. Ti zaměstnanci, kteří je pamatují jako kluky, jak pobíhali výrobou, jim dodnes tykají. Což s sebou přináší i výjimečné vztahy mezi zaměstnanci a vedením.

Na rodinné dovolené jeli, až když byl čas a peníze. Společně na dovolenou vyrazili jen třikrát.

"Dvakrát k moři a jednou na prodloužený víkend do Vrbna pod Pradědem. Jinak jsme jeli s jedním z rodičů, buď s mamkou, nebo jen s taťkou, ale spíš s maminkou," uvádí
Libor.

Petr Hobža starší je původní profesí vojenský kuchař. Pro podnikání s chipsy se rozhodl proto, že za komunismu byly podpultovým zbožím. "Zkušenost s výrobou brambůrků jsem neměl žádnou. Ale chtěl jsem se živit sám, nebýt něčí zaměstnanec. Moji první zákazníci byli diváci letního kina, kde jsem prodával před vchodem," vypráví.

Postupně se brambůrky ze Strážnice stávaly známějšími, až se
prosadily do většiny
obchodů na tuzemském trhu.

Nyní jsou ve firmě schopni vyrobit měsíčně 200 tun smažených brambůrků, na které spotřebují zhruba čtyřikrát větší množství brambor.

Do Česka a na Slovensko směřuje 70 až 80 procent produkce, zbytek do zahraničí, především do okolních zemí, ale také do Spojených států. Tam se moravská společnost dostala díky chipsům s česnekovou příchutí.

"Američtí turisté je ochutnali v Praze a na základě jejich doporučení nás oslovila americká společnost, která dělá speciální kolekce potravin z různých částí světa," říká Petr Hobža junior. Aby mohla firma uspokojit rostoucí zájem a především víc exportovat, rozjela letos rozsáhlou investici do výroby. V březnu zprovoznila novou výrobní linku, na kterou ještě navážou nové balicí a distribuční linky.

"Zdvojnásobíme tím produkci, budeme schopni vyrobit za hodinu až 2,5 tuny brambůrků. Celkem nás tyto letošní investice přijdou na 120 až 150 milionů korun," říká Libor Hobža. Jeho bratr Petr, který má na starosti obchod, dodává, že jejich snem je prorazit do celého světa. "Je to pěkná představa mít na každém kontinentě výrobní závod," míní.

Hlavní je důvěra

Aktuálně zůstává Petr Hobža senior jediným majitelem a na rozdíl od svých synů má ve firmě vlastní kancelář. Ale na porady chodí do místnosti, ze které společně velí jeho synové. "Jsem se syny spokojen, nemám co hanět. Firma funguje, oni se snaží. Už dlouho se nestalo, že by mě naštvali," říká s úsměvem.

Jeho syn a jmenovec dodává, že hlavní pro chod firmy je, že si vzájemně důvěřují. "K mnoha rozhodnutím ani nepotřebujeme podpis otce, můžeme rozhodovat sami za sebe, řídit si svoji strategii a vizi pro horizont dvou až pěti let. Každé rozhodnutí děláme, aby to bylo ve prospěch společnosti," říká Petr. Jeho bratr Libor v rámci objektivity s úsměvem dodává: "Poslední slovo má vždycky otec."

Ten také dal firmě do vínku nejenom jméno, ale hlavně dvě zásady. "Čestnost a poctivost mi v byznysu stačily," tvrdí. Podle syna Petra musí čestný a poctivý podnikatel také držet slovo, které dá obchodním partnerům a zaměstnancům. Libor do výčtu podnikatelských zásad jejich rodinné firmy přidává invenčnost. "Když někdo zamrzne na nějakém bodě a řekne si, že už to stačí, tak je jen otázka pár let, kdy ho konkurence převálcuje. Bez nových věcí to prostě dál nejde."

Když někdo zamrzne na nějakém bodě a řekne si, že už to stačí, tak je jen otázka pár let, kdy ho konkurence převálcuje.

Na trhu má česká firma Petr Hobža Snack dva velké konkurenty. Bývalá výroba zemědělského družstva v Choustníku Bohemia Chips v současné době patří společnosti Intersnack se sídlem v Düsseldorfu a značka Lays je součástí portfolia globální jedničky PepsiCo. Firma ze Strážnice jim konkuruje Hobžovými, Strážnickými a Moravskými brambůrky v deseti příchutích. Vedle výrobního postupu se od konkurence podle Hobžů nejvíce liší v přístupu.

"Nikdo neví, jak vypadá ředitel nebo majitel Intersnacku nebo PepsiCo ani jací jsou jejich čeští ředitelé. U nás na webu najdete kontakty na mě i bratra, neschováváme se, nejsme zaměstnanci. Naše angažovanost pro firmu je úplně jiná," tvrdí Libor Hobža.

Související