Aktuální číslo časopisu Ekonom
Tuzemský trh práce se v důsledku zavedených vládních opatření změnil takřka ze dne na den. Pandemie ochromila ekonomiku a významně zasáhla některé obory, v nichž firmy začaly urychleně propouštět své zaměstnance. Na druhé straně ale jiné obory ze situace prozatím těží a začaly nabírat nové posily.
"Velkými vítězi jsou bezesporu on-line společnosti, které nepotřebují osobní kontakt se zákazníky, poskytovatelé zdravotní péče, řetězce supermarketů, farmaceutické společnosti a společnosti, které mohou svým zaměstnancům umožnit práci z domova. Velký boom momentálně zažívají i technologické firmy vyvíjející aktivity v on-line prostředí, po kterých je vzhledem k omezeným možnostem pohybu velká poptávka," popisuje Nunzio Totaro, ředitel poradenské společnosti Déhora v Česku. Velká poptávka je nyní například i v zemědělství, kde v důsledku uzavřených hranic chybí zahraniční pracovníci. Krize naopak významně zasáhla firmy v cestovním ruchu, letecké dopravě, pohostinství, sportovní nebo umělecké oblasti nebo ve výrobním průmyslu.
Jak konkrétně se tuzemské společnosti prozatím vyrovnávají se situací z hlediska počtu svých zaměstnanců, přiblížil nedávný průzkum Hospodářské komory mezi jejími téměř 800 členy. Podle něj zatím nepropouštělo nebo ani neplánuje propouštět více než polovina firem. Ze společností, které naopak propouštět plánují, uvedly dvě třetiny, že se rozloučí nanejvýš s pětinou zaměstnanců. "Největší potíže ale mají malé firmy, páteř naší ekonomiky − ty propouštějí nejvíce," vysvětluje Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory. Podle průzkumu totiž nastalá situace vyústí v propuštění více než poloviny pracovníků u 11 procent společností, přičemž je mezi nimi drtivá většina mikro a malých firem.
Na co se nyní zaměřit
V některých ohledech je stále ještě obtížné předpovídat, co všechno bude pandemie pro pracovní trh znamenat do budoucna. Firmy v současné době spíše vyčkávají, jak se situace vyvine. "Na jednu stranu potřebují dohnat výrobu za uplynulé týdny, na druhou stranu si nejsou jisté, zda budou mít dostatek zakázek do budoucna," podotýká Ondřej Wysoglad, generální ředitel personální divize v agentuře Manuvia.
V mnohých firmách tak postupně nastává fáze šetření a hledání oblastí, v nichž by mohly snížit své výdaje. Podle Totara z Déhory mohou společnosti kromě odložení splátek nájmů, využití úvěrů a půjček nebo dočasného prodloužení platebních podmínek s dodavateli přikročit i k méně obvyklým postupům, aby ušetřily. "Například zavedení konta pracovní doby, které umožní zaměstnancům pracovat méně hodin, pokud pro ně firma zrovna nemá práci, s tím, že si zbytek hodin odpracují v budoucnu. Někteří zaměstnanci mohou dočasně pracovat na zkrácený úvazek nebo využít nabídky placené či neplacené dovolené," vysvětluje Totaro.
Cristina Munteanová, lektorka strategické komunikace a emoční inteligence pro leadership, ale zdůrazňuje, že zástupci firem by při omezování výdajů měli dávat pozor, jakou oblast se rozhodnou utlumit. "Minulá krize nám ukázala, že ze strachu máme tendenci sahat plošně do nákladu bez velkého přemýšlení. Kvůli tomu pak trpí věci, které by nám později umožnily strategický růst," uvádí Munteanová. Do takových oblastí podle ní patří například marketing, komunikace a rozvoj zaměstnanců. "Pokud nekomunikujeme, ztrácíme důvěru klientů a zaměstnanců. Pokud lidi dál nerozvíjíme, nevědí, co mají dělat, a udělají chyby, které nás pak budou stát důvěru zákazníků," míní Munteanová. Proto by firmám doporučila ptát se, zda nejde škrtat či posunout investice i v jiných oblastech, jako například náklady na cestování.
I při nelehkých rozhodnutích by společnosti měly projevit empatii a se zaměstnanci o všech změnách především dostatečně komunikovat. Nedávný průzkum komunikační agentury AMI Communications mezi 550 respondenty ukázal, že obavy spojené s koronavirovou krizí má až 60 procent českých zaměstnanců. Pětina se bojí propadu příjmů, každý desátý zase ztráty zaměstnání nebo nedostatku financí určených na výplaty. "Dnes, více než dřív, je důležité, aby firmy se svými zaměstnanci pravidelně komunikovaly. Strach může narušit celkovou produktivitu firmy i po skončení nouzového stavu. Firmy by měly umět s těmito obavami citlivě pracovat a nenechávat své zaměstnance v nejistotě. Je potřeba udržovat je v obraze do takové míry, aby mezi nimi nevytvářely ani paniku, ani iluze," upozorňuje Jan Kučmáš, partner AMI Communications.
Podle koučky Munteanové je v této souvislosti nejdůležitější, aby se obecně nedělalo z propouštění tabu. "Firma je přirozený systém, který dýchá podle ekonomických cyklů," míní Munteanová. "Proto propouštění není ani chybou, ani selháním managementu, pokud to firma zvládne důstojně a citlivě ke všem, koho se ten proces dotkne. To je důvod, proč bych firmám doporučovala netajit možné propouštění, ba naopak − mluvit o tom otevřeně a veřejně, protože pořád máme na trhu firmy, které zaměstnávají a hledají dobré lidi," dodává.
Co už je vidět
I přes možnou nepřehlednost a překotnost celé situace se podle odborníků některé změny na trhu práce ukazují už nyní. Jednou z nich například bude do budoucna snazší shánění zaměstnanců. "V současné době se na trh dostává spousta lidí, kteří by na něm běžně nebyli, a to napříč obory, protože některé z nich − typicky cestování a gastronomie, zasáhla krize ve velkém," komentuje výkonný ředitel platformy StartupJobs Filip Mikschik. "Takže v tuto chvíli se trh otočil a je snazší získat dobré lidi, protože zasažené firmy je vypustily na trh," dodává.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
