Vede jeden z největších evropských koncernů, jehož produkty nejenže zná, ale dennodenně požívá zřejmě valná část populace. Veřejnost ho ale příliš nezná. Ulf Schneider, který již čtvrtým rokem šéfuje společnosti Nestlé, se však rád drží v pozadí, energii věnuje raději práci. "To nepřispívá příliš k morálce oddílu, když generál sám sebe staví příliš do popředí," prohlásil prý kdysi Schneider.
O nominaci Schneidera na post výkonného šéfa Nestlé šéf správní rady Peter Brabeck a předchůdce v roli CEO Paul Bulcke ostatní kolegy překvapivě informovali na zasedání managementu koncem června 2016. Podle magazínu Bilanz ani nejužší vedení o této kandidatuře nemělo potuchy. Navíc by byl Schneider prvním manažerem v této roli od roku 1922, který přišel zvenčí, tedy neměl ve firmě žádné zkušenosti.
Mít jasnou vizi, ale přesto uvolnit otěže
S potravinářským průmyslem přitom Schneider, který letos v září oslaví teprve své pětapadesátiny, neměl příliš společného. Před Nestlé třináct let vedl německou firmu Fresenius, která patří mezi největší soukromé provozovatele nemocnic v Evropě a jejíž dceřinou společností je Fresenius Medical Care, kde dva roky zastával post finančního šéfa. Schneider byl tehdy teprve pátým šéfem zhruba ve stoleté historii firmy, při nástupu mu bylo pouhých 37 let.
Narodil se 9. září 1965 v západoněmeckém Neuwiedu. Na gymnáziu přeskočil ročník a šel studovat finance a účetnictví na švýcarskou univerzitu St. Gallen. V 28 letech měl již odpromováno a zároveň vystudován program MBA na Harvardu. V roce 1989 nastoupil do společnosti Franz Haniel a v roce 2001 na post finančního šéfa koncernu Fresenius Medical Care. V květnu 2003 převzal post CEO celého koncernu. Od lednu 2017 šéfuje společnosti Nestlé.
Za jeho éry se obrat koncernu zečtyřnásobil, zisk dokonce zdvanáctinásobil a počet zaměstnanců ztrojnásobil. Právě fakt, že měl Schneider zkušenost s vedením firmy čítající přes 220 tisíc spolupracovníků, byla podle Bilanz jednou z důležitých výhod oproti interním kandidátům z Nestlé.
I navzdory tak velkému počtu zaměstnanců (mezi německými koncerny se jednalo o jednu z největších firem co do objemu personálu) se přitom Schneider snažil dbát na individualitu. "Je mi jasné, že ostatní mohou problémy řešit jinak než já. My sice definujeme přísné cíle, dáváme ale lidem tu volnost dosáhnout jich podle svého. Vést firmu není žádná vojna. Zde nesmí všichni mašírovat ve špalíru stejným tempem," řekl v rozhovoru pro magazín Brand Eins Schneider, který několikrát v německých médiích získal titul Manažer roku.
"Divize či oddělení, které jsou příliš velké, raději rozdělujeme do menších. To umožňuje přímé cesty a rychlé rozhodování. Zaměstnance je třeba vést k tomu, aby byli samostatnými podnikateli v podniku a nesli odpovědnost," dodal manažer, jehož přímý styl si kolegové prý velmi cení, protože vždy vědí, na čem jsou.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později