Aktuální číslo časopisu Ekonom
red1) Cestovní ruch v Česku se propadá
V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v prvním čtvrtletí ubytovalo 3,1 milionu lidí. Oproti stejnému období loňského roku to bylo o 22,2 procenta méně. Počet přenocování se meziročně snížil o 16,7 procenta na 8,9 milionu nocí. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvodem poklesu bylo březnové omezení ubytovacích služeb kvůli epidemii koronaviru.
Ještě v lednu a únoru vykazovala návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Česku růst. Pak se ale situace zásadně změnila. "V březnu vlivem pandemie koronaviru došlo k meziročnímu propadu o 67 procent u počtu hostů a o 57 procent u počtu přenocování," uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ Pavel Vančura.
Počet zahraničních návštěvníků se v prvním kvartále snížil meziročně o 26,1 procenta. "Nejpočetnějších Němců se v prvním čtvrtletí letošního roku ubytovalo 335 tisíc, o 17,4 procenta méně než loni," uvádí statistici. Počet hostů z Polska klesl o 15 procent, ruských turistů přijelo zhruba o desetinu méně. Návštěvnost ze Slovenska poklesla o čtvrtinu. Příjezdy Italů se snížily o 40 procent a návštěvy z Číny či Jižní Koreje se propadly o více než polovinu.
Propad turismu a služeb dopadá nejvíce na Prahu, kde ubyla více než čtvrtina turistů. V hotelech, kempech a penzionech se ubytovalo 1,1 milionu hostů. Počet nocí, které v české metropoli strávili, klesl meziročně o 23,7 procenta na 2,621 milionu.
Celkový pokles počtu hostů i přenocování ovlivnil zejména úbytek zahraničních turistů, kteří tvoří většinu hostů pražských ubytovacích zařízení. Meziročně se od ledna do konce března snížil počet cizinců v ubytovacích zařízeních v Praze o 29,9 procenta na 870 tisíc. Počet nocí, které strávili v Praze, klesl o čtvrtinu na 2,2 milionu.
2) Program Antivirus zatím pokulhává
O příspěvky na náhrady mezd od státu požádalo za první měsíc od spuštění programu Antivirus přes 50 tisíc zaměstnavatelů. Peníze ale obdržely za tu dobu jen tři pětiny z nich. Česká národní banka jim za březen vyplatila 1,97 miliardy korun na 283 tisíc pracovníků. Vyplývá to z údajů ministerstva práce za období od 6. dubna do 6. května.
Podle statistik část žadatelů ještě neposkytla úřadům potřebné podklady k poskytnutí peněz. Někteří podnikatelé si ale stěžují na dlouhé vyřizování, a to hlavně v Praze.
V rámci programu Antivirus stát podnikatelům proplatí 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku v uzavřených provozech, a to do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Při výpadku pracovníků a surovin či poklesu poptávky vyrovná pak 60 procent vyplacené náhrady, ale nejvýš do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
Podle výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Nikolase Mittaga a Filipa Pertolda nemá nynější program jasná kritéria, nejasné jsou i podmínky financování částečných úvazků. Strop pro náhradu mzdy je nízký, a podpora tak chrání méně kvalifikované pracovníky.
3) V USA je rekordní nezaměstnanost
Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti tak vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Ještě v únoru se přitom míra nezaměstnanosti v USA nacházela na 3,5 procenta a byla nejnižší za pět desetiletí. Vyplývá to z údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.
Vláda upozornila, že mezi nezaměstnané nebyla započítána řada lidí, které zaměstnavatelé v důsledku koronavirové krize dočasně uvolnili z práce. Po jejich zahrnutí by podle vlády míra nezaměstnanosti dosáhla 19,5 procenta.
4) Pesimismus německých firem
Podnikatelská nálada v německých malých a středních firmách, které jsou páteří největší evropské ekonomiky, je horší než v březnu 2009 během finanční krize. Informovala o tom dnes německá státní banka KfW, která index sestavuje s institutem Ifo. S poklesem poptávky kvůli šíření koronaviru se potýká 60 procent z úhrnu německých firem a 80 procent podniků čeká, že budou mít letos nižší tržby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory.
Index podnikatelské nálady malých a středních podniků v dubnu klesl vlivem pandemie o 26 bodů na minus 45,4 bodu. V březnu 2009 byl na hodnotě minus 37,6 bodu.
5) Prodej luxusního zboží klesne o třetinu
Celosvětové tržby z prodeje luxusního zboží v letošním roce kvůli omezení pohybu v rámci protikoronavirových opatření klesnou až o 35 procent na 189 miliard eur (5,1 bilionu korun). Propad tak bude mnohem horší než po finanční krizi z přelomu let 2008 a 2009. Na loňskou úroveň se tržby vrátí za dva až tři roky. Vyplývá to ze studie konzultační společnosti Bain. Koronavirová krize zřejmě povede k řadě fúzí a akvizic oslabených značek, uzavření obchodů zaměřených jen na jednu značku a přeměně amerických obchodních domů, které se již před koronavirem potýkaly s problémy.
V samotném druhém čtvrtletí by prodej luxusního zboží mohl klesnout o 50 až 60 procent, přestože některé země už začaly zmírňovat protikoronavirová omezení a objevují se první signály oživení v Číně. Číňané se loni na celkových výdajích v luxusním sektoru podíleli 35 procenty a očekává se, že jejich vliv v příštích několika letech dále poroste.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
