1) Cestovní ruch v Česku se propadá

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v prvním čtvrtletí ubytovalo 3,1 milionu lidí. Oproti stejnému období loňského roku to bylo o 22,2 procenta méně. Počet přenocování se meziročně snížil o 16,7 procenta na 8,9 milionu nocí. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvodem poklesu bylo březnové omezení ubytovacích služeb kvůli epidemii koronaviru.

Ještě v lednu a únoru vykazovala návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Česku růst. Pak se ale situace zásadně změnila. "V březnu vlivem pandemie koronaviru došlo k meziročnímu propadu o 67 procent u počtu hostů a o 57 procent u počtu přenocování," uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ Pavel Vančura.

Počet zahraničních návštěvníků se v prvním kvartále snížil meziročně o 26,1 procenta. "Nejpočetnějších Němců se v prvním čtvrtletí letošního roku ubytovalo 335 tisíc, o 17,4 procenta méně než loni," uvádí statistici. Počet hostů z Polska klesl o 15 procent, ruských turistů přijelo zhruba o desetinu méně. Návštěvnost ze Slovenska poklesla o čtvrtinu. Příjezdy Italů se snížily o 40 procent a návštěvy z Číny či Jižní Koreje se propadly o více než polovinu.

Propad turismu a služeb dopadá nejvíce na Prahu, kde ubyla více než čtvrtina turistů. V hotelech, kempech a penzionech se ubytovalo 1,1 milio­nu hostů. Počet nocí, které v české metropoli strávili, klesl meziročně o 23,7 procenta na 2,621 milionu.

Celkový pokles počtu hostů i přenocování ovlivnil zejména úbytek zahraničních turistů, kteří tvoří většinu hostů pražských ubytovacích zařízení. Meziročně se od ledna do konce března snížil počet cizinců v ubytovacích zařízeních v Praze o 29,9 procenta na 870 tisíc. Počet nocí, které strávili v Praze, klesl o čtvrtinu na 2,2 milionu.

2) Program Antivirus zatím pokulhává

jarvis_5ebbc826498e40c80bf3fa92.jpeg
Foto: Václav Vašků

O příspěvky na náhrady mezd od státu požádalo za první měsíc od spuštění programu Antivirus přes 50 tisíc zaměstnavatelů. Peníze ale obdržely za tu dobu jen tři pětiny z nich. Česká národní banka jim za březen vyplatila 1,97 miliardy korun na 283 tisíc pracovníků. Vyplývá to z údajů ministerstva práce za období od 6. dubna do 6. května.

Podle statistik část žadatelů ještě neposkytla úřadům potřebné podklady k poskytnutí peněz. Někteří podnikatelé si ale stěžují na dlouhé vyřizování, a to hlavně v Praze.

V rámci programu Antivirus stát podnikatelům proplatí 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku v uzavřených provozech, a to do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Při výpadku pracovníků a surovin či poklesu poptávky vyrovná pak 60 procent vyplacené náhrady, ale nejvýš do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

Podle výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR Nikolase Mittaga a Filipa Pertolda nemá nynější program jasná kritéria, nejasné jsou i podmínky financování částečných úvazků. Strop pro náhradu mzdy je nízký, a podpora tak chrání méně kvalifikované pracovníky.

3) V USA je rekordní nezaměstnanost

jarvis_5ebbc826498e40c80bf3fa96.jpeg
Foto: Reuters

Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti tak vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Ještě v únoru se přitom míra nezaměstnanosti v USA nacházela na 3,5 procenta a byla nejnižší za pět desetiletí. Vyplývá to z údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.

Vláda upozornila, že mezi nezaměstnané nebyla započítána řada lidí, které zaměstnavatelé v důsledku koronavirové krize dočasně uvolnili z práce. Po jejich zahrnutí by podle vlády míra nezaměstnanosti dosáhla 19,5 procenta.

4) Pesimismus německých firem

jarvis_5ebbc826498e40c80bf3fa9b.jpeg
Foto: Reuters

Podnikatelská nálada v německých malých a středních firmách, které jsou páteří největší evropské ekonomiky, je horší než v březnu 2009 během finanční krize. Informovala o tom dnes německá státní banka KfW, která index sestavuje s institutem Ifo. S poklesem poptávky kvůli šíření koronaviru se potýká 60 procent z úhrnu německých firem a 80 procent podniků čeká, že budou mít letos nižší tržby. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory.

Index podnikatelské nálady malých a středních podniků v dubnu klesl vlivem pandemie o 26 bodů na minus 45,4 bodu. V březnu 2009 byl na hodnotě minus 37,6 bodu.

5) Prodej luxusního zboží klesne o třetinu

jarvis_5ebbc826498e40c80bf3fa9f.jpeg
Foto: Reuters

Celosvětové tržby z prodeje lu­xusního zboží v letošním roce kvůli omezení pohybu v rámci protikoronavirových opatření klesnou až o 35 procent na 189 miliard eur (5,1 bilionu korun). Propad tak bude mnohem horší než po finanční krizi z přelomu let 2008 a 2009. Na loňskou úroveň se tržby vrátí za dva až tři roky. Vyplývá to ze studie konzultační společnosti Bain. Koronavirová krize zřejmě povede k řadě fúzí a akvizic oslabených značek, uzavření obchodů zaměřených jen na jednu značku a přeměně amerických obchodních domů, které se již před koronavirem potýkaly s problémy.

V samotném druhém čtvrtletí by prodej luxusního zboží mohl klesnout o 50 až 60 procent, přestože některé země už začaly zmírňovat protikoronavirová omezení a objevují se první signály oživení v Číně. Číňané se loni na celkových výdajích v luxusním sektoru podíleli 35 procenty a očekává se, že jejich vliv v příštích několika letech dále poroste.

Související