Díky pandemii zjistíme, že řadu věcí k životu nepotřebujeme, říká Vičar z investiční společnosti Genesis Capital

Pandemie koronaviru může zásadně změnit svět byznysu i celou společnost. Jak říká Ondřej Vičar, managing partner ve společnosti Genesis Capital, jež spravuje fondy soukromého kapitálu, míra proměny bude záviset na tom, na jak dlouho se svět zastaví. "Nelze čekat, že po pár týdnech celosvětové karantény začnou lidé žít významně jinak než předchozích pár desítek let," říká Vičar.

Jak se konkrétně vaší společnosti dotkla pandemie koronaviru?

Máme teď poměrně masivní portfolio, v němž je aktuálně deset zainvestovaných společností. Zatímco ještě před měsícem jsme přemýšleli, které firmy prodat či ze kterých lze vlivem dobrých výsledků dividendou distribuovat přebytečnou hotovost, teď jsme všechny tyto operace zastavili s tím, že naším základním cílem je portfolio ochránit. Pomoci firmám s financováním či využitím vznikajících podpůrných nástrojů, nevytahovat z nich za žádných okolností hotovost, naopak být připravený třeba dodatečně zainvestovat do pečlivě zváženého rozvoje. Zkrátka využít v krizi dostupného kapitálu jako dodatečného konkurenčního nástroje. Musíme se také všichni dočasně smířit s tím, že se výsledky firem plošně zhorší, a obrnit se trpělivostí. Teď prostě není cílem vykazovat dobrá čísla, nyní jde o to, pomoci firmám, které jsou fundamentálně zdravé, překonat tohle těžké období a vzejít z něj ještě silnější. Naštěstí musím říct, že vedení firem, v nichž máme podíl, prokazuje v současné situaci velké odhodlání, flexibilitu, střídmý optimismus, ale často i kreativitu. Uvedu to na příkladu společnosti Datart, což je firma, která poslední rok vykazovala skutečně velmi dobré výsledky. Pak přišel 15. březen a najednou bylo vlivem zásahu vyšší moci 140 obchodů Datartu zavřených a tržby z tohoto kanálu ze dne na den nulové. Management ale projevil velkou rozhodnost. Před polovinou března měl Datart dvě třetiny tržeb v kamenných obchodech a třetinu on-line. Po dvou týdnech trvání vládních opatření už on-line tržby narostly natolik, že prakticky vyrovnaly výpadek obratu kamenných obchodů. To je až neuvěřitelný a fascinující vývoj. Je za tím obrovské množství práce a pozitivní na tom je, že až se kamenné obchody otevřou, nelze vyloučit, že ty výsledky za oba kanály postupně budou ještě lepší než dříve. Přeberete totiž část klientely jiným hráčům, kteří nedokázali v krizové situaci zareagovat tak rychle. Ale v každém případě bych chtěl zdůraznit, že je příliš brzy na nějaký překotný optimismus.

Předpokládám, že ani kreativita managementu ale nepomůže v současnosti společnosti 11 Entertainment Group, do níž jste investovali loni na podzim. Ta totiž v Maďarsku provozuje vnitřní zábavní parky, jako jsou třeba trampolínová centra.

Je to bohužel tak. Tahle společnost je v našich portfoliích zasažena asi nejvíc. Když jsme tu investici dělali, vypadal tenhle obor takřka ideálně. Společnost bohatne, takže lidé tráví více volného času aktivně a jsou za to ochotni platit. Navíc jde o zábavu pro děti, a to formou spojenou s aktivním pohybem, do čehož budete vždy rádi investovat. Návštěvnost dodatečně podporuje i turismus a cestovní ruch. Kvůli tomu všemu ostatně začaly private equity fondy po celém světě do rozvoje sítí podobných center masivně investovat. Té investici nebylo co vytknout. Že přijde virus, který zasáhne celý svět, tato centra se zavřou a vytvoří se navíc konstelace, která prakticky přes noc minimálně na nějakou dobu oslabí všechny základní pozitivní trendové byznys fundamenty této investice, to opravdu nepředpokládal nikdo.

Fascinující je rychlost, s kterou krize přišla, a zároveň její okamžitý celosvětový rozměr.

Pandemie koronaviru v současnosti zastavila svět. Je tato krize pro ekonomiku v něčem jiná než všechny předchozí?

Fascinující je především rychlost, se kterou tato krize přišla, a zároveň její okamžitý celosvětový rozměr. Před měsícem jsem byl na největší světové konferenci firem v private equity, která se každoročně koná v Berlíně. Pravidelně se tam dělají průzkumy mínění a tentokrát se delegátů ptali i na to, čeho se svět private equity pro letošek nejvíce bojí. Na výběr bylo několik možných témat, jako například čínsko-americká obchodní válka, migrační krize, blízkovýchodní konflikty nebo právě hrozba koronaviru. Víte, jak dopadl koronavirus? V pořadí největších hrozeb skončil předposlední. Největší strach z něj mělo jen asi pět procent účastníků konference, a to prosím mluvíme o konci února. Kdyby ten samý dotaz padl dnes, po pěti týdnech, myslím, že by koronavirus jako největší hrozbu pro letošní rok označil každý účastník. Kromě toho, že krize nastala rychle, je také velmi rozsáhlá, zastavil se v podstatě celý svět. Do třetice pak platí, že jde o druh krize, jaký jsme tu ještě nikdy neměli, což znamená, že lze sice zobecňovat, jaké to bude mít dopady, ale člověk se může poměrně lehce a zároveň velmi významně mýlit.

Velké krize bývají zpravidla také velkou investiční příležitostí, platí to pro private equity fondy i v krizi současné?

Velmi závisí na tom, v jaké investiční fázi ten daný fond je. Genesis Capital má v současnosti otevřené tři fondy. Jeden zatím nemá nakoupeno nic a nastalá krize pro něj vytváří skutečně přirozenou příležitost. Pokud tato krize bude taková jako ty předešlé, zákonitě přijde období vhodné pro zajímavé nákupy. Nebude to ale ze dne na den, nějakou dobu to potrvá. Pak máme ale také fond, který už je zainvestovaný, a tam vás méně zajímá možnost nákupu nových firem a nemusí vás trápit, že trh na nějakou dobu zamrzne. To, co vás eminentně zajímá, je ochrana hodnoty existujícího portfolia. V takovém okamžiku se jasně ukáže, jestli je portfolio fundamentálně zdravé, jestli není předlužené, jak kvalitní jsou managementy jednotlivých firem, ale také jestli jste byl jako investor prozíravý a nechal si kapitálové rezervy, anebo nenechal, protože jste si myslel, že se vám nemůže nic stát. Pro private equity fondy ale zpravidla platí, že kapitálovými rezervami disponují. Úplně nejhůře jsou na tom nyní fondy, které se ocitly v poslední fázi své životnosti. Už nemají kapitál, jsou pod časovým tlakem firmy ze svého portfolia prodat a do toho najednou přijde takováto krize, která vytvoří souběh tlaku na kapitálové zdroje a zpoždění či zhoršení běhu veškerých procesů, na kterých je koloběh private equity založený.

Stalo se vám v průběhu posledního měsíce, že se zastavily některé naplánované obchody?

Oficiálně ještě nic nezamrzlo, ale je pravděpodobné, že se vytvoří prostředí, v němž budou některé transakce neuskutečnitelné, protože kupující a prodávající od sebe vzdálí zcela odlišná očekávání. Prodávající se s velkou lítostí budou ohlížet za čísly, která firma vykazovala loni a počátkem letošního roku a i nadále budou na jejich základě chtít realizovat celou transakci. Svým způsobem budou v řadě případů logicky tvrdit, že je to ta samá firma, kterou nabízeli prodávajícímu před měsícem. Kupující budou ale samozřejmě mít obavu, jak se krize firmy dotkne, a přirozeně se budou snažit celou vzniklou situaci využít k úpravě kupní ceny nebo alespoň kupní struktury. Pokud tedy neztratí zájem o investici úplně. Obě strany mají v takovém případě svým způsobem pravdu, bohužel jsou v podstatě z definice odkázány k tomu se nedohodnout. Většinou jsou prodávající ochotni ustoupit z požadované ceny, až když příští hospodářské výsledky ukážou, že firma je skutečně krizí postižena. Často je třeba jednání zcela ukončit a zahájit znovu od začátku. Obecně řečeno tedy podobná krize přináší velké nákupní příležitosti, ale zpravidla nikoli v bezprostředním horizontu. Specifickou výjimkou jsou kapitálové vstupy restrukturalizačních fondů do těžce zasažených společností a odvětví, těm tato situace vytváří obvykle řádově větší počet bezprostředních investičních příležitostí.

Co všechno může pandemie přinést světu byznysu?

Bezpochyby proběhnou nějaké změny, některé procesy či již nakročené trendy kvůli pandemii budou akcelerovat. Svět se nyní v podstatě zastavil, lidé přestali spotřebovávat, více se soustřeďují na sebe a své rodiny. Myslím, že mnozí z nás, ale také společnosti jako celek, projdou určitou katarzí. Zjistí, že řadu věcí k životu nepotřebují. Že nakupují služby, které je ve výsledku vlastně dodatečně stresují, a ještě za to platí. Také přijdou na to, že jezdit přes půlku světa na dvouhodinovou schůzku je třeba zbytečné. Tyhle ekologicko-energetické "brutality" se vytratí a transformují do šetrnějších a úspornějších poloh. Cestování obecně bude složitější a myslím, že lidé budou víc než předtím zvažovat, jestli absolvovat často sáhodlouhé a vyčerpávající cesty na dovolenou do dalekých zemí, anebo raději strávit volno jinak. Ve větší míře než doposud asi poroste on-line byznys a digitalizace procesů všeho druhu, což jsou oblasti, které již i tak měly velkou dynamiku. V řadě oblastí to povede ke zjednodušení, redukci a souvisejícímu zlevnění, určitě například v oblasti přebujelých byrokratických procesů ve veřejném sektoru. Ale i jinde. Na stranu druhou, raději bych byl opatrným prorokem. Tohle vše, co jsem řekl, bude hodně záviset na délce trvání a míře dopadu pandemie. Pokud by se za dva měsíce situace vrátila ve většině oblastí k provoznímu normálu, lidé se budou chovat víceméně podobně jako dříve a míra aktuálně živelné transformace v těchto oblastech se určitě zpomalí. Nelze čekat, že po pár týdnech celosvětové karantény začnou lidé žít významně jinak než předchozích pár desítek let. O co déle to ale potrvá, o to větší budou přirozeně následky na chování lidí. V každém případě bude zajímavé z našeho oborového hlediska sledovat, jak se to odrazí například v úrovni vývoje funkčnosti jednotlivých byznysmodelů.

Může pandemie podle vás nějak ohrozit globalizaci světového obchodu?

Ukázalo se, že globalizace má řadu pozitiv, zároveň je ale jejím doprovázejícím jevem určitá provozní křehkost. U určitých základních produktů, mám na mysli třeba zdravotnický materiál, léky či potraviny, bude v rámci států tlak na to být soběstačný, nejen co se týká existence dostatečných zásob, ale také při jejich produkci. Jinak ale nepředpokládám, že by došlo k masivnímu přesunu výroby do lokálního prostředí. Už kvůli tomu, že stávající krize svou podstatou v delším časovém horizontu neomezuje tok zboží.

Může být jedním z důsledků krize i větší koncentrace majetku v rukou menšího počtu velkých private equity fondů?

Zrovna před pár dny jsem četl jednu studii, která přinesla pár obecných závěrů ohledně dopadu této krize na private equity fondy. Jedním z nich bylo právě to, že vliv na velké fondy (myšleno z hlediska zachování jejich pozic) bude neutrální, zatímco na začínající a menší fondy bude dopad spíše negativní. Investoři mají tendenci chovat se v podobných krizích velmi konzervativně, což mimo jiné znamená, že vkládají kapitál do zavedených a velkých fondů. Ovšem, jak jsem zmínil, tato krize je tak specifická, že bych byl velmi opatrný v hodnocení, koho a jak vlastně nakonec ekonomicky a jinak zasáhne.