Stav nouze zpřísňuje tresty i za prohřešky při podnikání. Třeba za falšování účetnictví

Od minulého týdne platí v Česku nouzový stav. To znamená, že vláda může lidem omezit jejich svobody − například volný pohyb −, jindy státem garantované. Stav nouze ale také zostřuje tresty za některé trestné činy. Nejde přitom zdaleka jen o ty, které souvisí se zdravím, jako je šíření nakažlivé nemoci. Zpřísňují se i tresty za krádež, falšování účetnictví či podvod. Na mnoho let ve vězení pak může skončit i ten, kdo se dopustí zdánlivé klukoviny − bude falešnými telefonáty zatěžovat krizové linky hasičů, policistů nebo záchranné služby.

Jak může zpřísnění trestů ve stavu nouze vypadat, ukazuje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na vloupání do stánku s potravinami. "Když pachatel za běžného stavu odcizí zboží v hodnotě 500 korun, hrozí mu trest odnětí svobody v sazbě až dva roky. Pokud se obdobného jednání dopustí v současné době, tedy během vyhlášeného nouzového stavu, hrozí mu trest odnětí svobody na dvě léta až osm let," popisuje.

Důvod pro takové zpřísnění je jednoduchý: stát musí za mimořádných okolností využít kapacity záchranných i bezpečnostních složek na zajištění a ochranu fungování společnosti. U některých přečinů tak trestní zákoník přímo stanoví přísnější trestní sazby. Do této kategorie případů spadají trestné činy jako šíření poplašné zprávy, šíření nakažlivé nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a podobné případy, které zpravidla nějak souvisí s důvodem, pro které vláda nouzový stav vyhlásila.

Velkým problémem pro pachatele se tak za krizového stavu stává například i volání na krizové linky záchranářů. "U falešných telefonátů na nouzové linky se za běžné situace jedná o trestný čin šíření poplašné zprávy. Pachatel za něj může být potrestán až třemi roky nepodmíněně. V některých případech vyvázne s podmínkou, protože se mu čin podaří uhrát na klukovinu," uvádí Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Jinak to ale bude v nynějším stavu nouze. "V takovém případě se jedná o čin spáchaný v době události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Trestní sazba se tak zvyšuje až na osm let," varuje advokát.

S přísnějším trestem zákoník přímo počítá ve stavu nouze také za podvody. Pokud podvodným jednáním pachatel způsobí někomu škodu ve výši deset tisíc korun, za běžné situace mu hrozí maximálně dva roky vězení. Za krizové situace ho ovšem může soud poslat do vězení až na osm let.

Dlouhé tresty za šíření nákazy

Mezi trestné činy, kterým se zpřísňují sazby, patří i ty vzhledem k okolnostem nejvážnější, jako je vědomé šíření nakažlivé nemoci. Zatímco za běžných podmínek hrozí za takové chování trest v rozmezí šesti měsíců až tří let, ve stavu nouze může pachatel skončit ve vězení až na osm let. To by hrozilo lidem, u nichž už testy potvrdily nákazu, a přesto se dál pohybovali volně mezi zdravými lidmi, například chodili do práce. "K dokonání trestného činu pak není nutné, aby došlo k nakažení dalších osob, postačí již samotné způsobení nebo zvýšení nebezpečí rozšíření nemoci," varuje Jakub Kadlec.

Zákon ale pamatuje i na případy, kdy nemoc ještě není prokázána. Kdyby pacient, který pociťuje příznaky onemocnění a má indicie, že by mohl být nakažený koronavirem, vyšel mezi lidi bez ochrany, mohl by se dopustit trestného činu šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti.

Za ten ve stavu nouze hrozí vězení až na tři roky. To platí opět i v případě, že nikoho dalšího nenakazí. Pokud by se u soudu prokázalo, že další lidi nakazil, mohl by být postih ještě přísnější. "Takové jednání je možné posuzovat jako ublížení na zdraví, těžké ublížení na zdraví či obecné ohrožení, kde hrozí vyšší tresty," upozorňuje společník advokátní kanceláře Seifert a partneři Filip Seifert. V případě obecného ohrožení, kdy by nakažený přivodil smrt nebo vážnou újmu na zdraví nejméně dvěma dalším lidem, může ho soud poslat do vězení až na 20 let.

Jak by ale měl postupovat pacient, kterému během předepsané karantény dojde jídlo?

Znamená to, že bude stát před rozhodnutím, zda umřít hlady, nebo se vystavit riziku, že stráví mnoho let ve vězení?

Zdravotníci doporučují, aby lidé v takovém případě nevycházeli ven a potraviny si objednali dovážkou domů nebo požádali o nákup někoho z rodiny nebo blízkých. "Pokud by ani jedno z uvedených zajištění nebylo možné, tak jsem názoru, že taková osoba může jít nakoupit základní potřeby, ale pouze s dostatečnou ochranou, tedy vybavená rouškou, rukavicemi a podobně tak, aby eliminovala nakažení ostatních," doporučuje Seifert.

Dodržovat by takový člověk měl i další pokyny, jako například bezpečný odstup nejméně dva metry od dalších osob. "Nicméně v případě takové situace bych doporučil dokumentovat, proč není možné základní potřeby zajistit bezpečnou cestou," radí advokát.

Potravinářský paradox

Obvinění z trestného činu šíření nakažlivé nemoci nebo dokonce obecného ohrožení ale nehrozí jen nakaženým lidem. Dopustit by se jich mohl třeba i provozovatel restaurace, pokud by otevřel přes vládní zákaz. "Spáchání tohoto trestného činu může být přičteno právnické osobě, tedy mimo jiné společnosti," dodává Seifert.

Té by u soudu mohla hrozit nejen pokuta, ale dokonce zrušení.

Zvýšenou pozornost prevenci by pak za nouzového stavu měli věnovat prodejci potravin, kterým dala vláda výjimku a jejichž obchody mohou zůstat legálně otevřené. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která v Česku u prodejců potravin kontroluje dodržování pravidel hygieny, zveřejnila na svém webu celý soubor preventivních opatření, jež by měly v době šíření koronavirové nákazy obchody s potravinami dodržovat. Vedle proškolení zaměstnanců by měli šéfové dohlédnout mimo jiné na to, aby si jejich lidé myli ruce a nekýchali nebo nekašlali nad nechráněnými potravinami. A zamezit by měli také možné kontaminaci potravin nebezpečným virem. Zvýšenou péči by tak podle inspekce měli věnovat například čištění a dezinfekci svých prodejen a vybavení včetně nákupních košíků.

V tomto případě však nejde o žádné dramatické zpřísnění. "Preventivní opatření náleží k povinnostem, které by provozovatelé potravinářských podniků měli dodržovat standardně, a jejich dodržování Státní zemědělská a potravinářská inspekce standardně kontroluje,"
upozorňuje mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Žádné mimořádné tresty za porušení hygienických pravidel tak obchodníkům s potravinami za nouzového stavu paradoxně nehrozí. Inspektoři jim mohou uložit pouze běžnou pokutu do deseti milionů korun. A v případě závažného prohřešku nechat obchod zavřít. "Zákaz užívání prostor inspektor v takovém případě uvolní až po kontrole potvrzující, že došlo k odstranění neuspokojivého stavu," dodává Kopřiva.

Podle vůle soudu

Česká legislativa zná ale i jiný nástroj, jak postihnout trestné činy a přestupky spáchané za mimořádného stavu. Je jím takzvaná obecně přitěžující okolnost. To znamená, že by soudy měly při rozhodování o výši trestu přihlédnout ve všech případech k tomu, že se činu pachatel dopustil za mimořádných okolností. To platí pro veškeré trestné činy, tedy nejen tam, kde to výslovně stanoví trestní zákoník. "Takže pokud se někdo v době vyhlášeného nouzového stavu dopustí trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření, měl by i za takové jednání dostat vyšší trest v porovnání s normální situací," uzavírá Kadlec. V tomto případě ale už bude hrát hlavní roli při rozhodování o přísnějším trestu uvážení soudců.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.