Jindřich Fáborský: Motocykly znamenají svobodu

Nasadit helmu, nastartovat poctivý dvouválec a jet. Jindřich Fáborský má už odmalička silný vztah ke strojům na dvou kolech. "Vždycky jsem hodně vzhlížel k rodičům a tohle jsem asi převzal po taťkovi," říká zakladatel Marketing Festivalu a vzpomíná, jak ho otec už jako malého kluka vozil na nádrži starého motocyklu Kawasaki. "Toho pocitu už se prostě nezbavíte."

Jak prozrazuje, nejraději má kategorii takzvaných středně výkonných naháčů, retro motorky, japonské veterány a cestovní endura. "Supersportovní modely, které trhají rychlostní rekordy, nejsou nic pro mě," pokračuje.

Foto: Honza Mudra

Doma v garáži má Jindřich Fáborský ustájených 12 kousků, a sice převážně Hondy z rozmezí let 1970 až 1987. "Co by za ně kluci a dost možná i holky v mém věku v tehdejší ČSSR dali, to by tenkrát bylo něco naprosto neuvěřitelného," vysvětluje, proč má nyní chuť právě tyto motocykly kupovat, sbírat a udržovat v dobrém stavu. 

Ke každému jeho stroji se vážou konkrétní vzpomínky a zážitky − například s Hondou CBX z roku 1987 a někdejší partnerkou absolvoval celonoční nonstop jízdu z chorvatského Splitu do Česka. Na Triumphu Scrambler zažil zase lednový únik z domoviny za teplem Kanárských ostrovů. "U nás bylo pod nulou a já se se svou motorkou najednou ocitl na trajektu v Barceloně, kolem slunce, skoro léto a palmy," vybavuje si dodnes pocit totální svobody, který má s jízdou na motocyklu neoddělitelně spojený.

Přesto Jindřich Fáborský do první ligy českých motocestovatelů nepatří. "Cestování na motocyklu miluju, projezdil jsem v zásadě celou Evropu. Minimálně pětkrát jsem navštívil Balkán, potom Sibiř, Ukrajinu a tak dále. Nejsem ale fanatik a nejezdím za každou cenu co nejdál," dodává.

Custom motocykl, tedy stroj postavený na míru podle individuálních potřeb majitele, však Jindřich Fáborský ve své sbírce nemá. "Na míru postavená motorka může být skvělá věc, ale jen v případě, kdy člověk ví, co dělá. A to se často neděje," říká s tím, že potom mohou vznikat nespolehlivé a těžko ovladatelné stroje. "Je to hodně o sebevyjádření majitelů a já si docela obstojně vystačím s obyčejnou, nenápadnou motorkou."

Ve sbírce mu prý chybí zejména historické stroje, jejichž hodnota v současnosti rychle stoupá − jako třeba šestiválcová Honda CBX 1000, údajně nejrychlejší motorka roku 1978, nebo šílený tříválcový stroj Kawasaki Mach III 500, kterému se přezdívalo Widowmaker. "V 80. letech zase někteří výrobci experimentovali s montáží turbodmychadla do motorek. Vznikaly tak další dost nebezpečné hračky pro ty nejzkušenější řidiče. Mít jednu z nich by dnes byla velká rarita."

Vedle své volnočasové záliby je však Jindřich Fáborský především podnikatel a konzultant a od roku 2013 působí jako pořadatel Marketing Festivalu, konference o digitálním marketingu. Motocykly mu prý umožňují odpočinout si od stereotypu. "Skloubit profesní a soukromou rovinu je vždy trochu výzva a časově náročný proces, ale já jsem spokojený. A vedle toho můžu radit marketérům, co si koupit za motorku," dodává.

Foto: Honza Mudra